Get 20M+ Full-Text Papers For Less Than $1.50/day. Start a 14-Day Trial for You or Your Team.

Learn More →

Results of the research of Douglas-fir in the Czech Republic and Slovakia: a review

Results of the research of Douglas-fir in the Czech Republic and Slovakia: a review The paper summarises the results concerning the effects of cultivation of Douglas-fir (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco), especially in the last decades, on the intensity of production as well as non-production forest functions in the conditions of the Czech Republic and Slovak Republics. It analyses the research outcomes from the point of volume and value production in comparison with other native tree species, from the point of species effects on the soil and on the ground vegetation diversity, and from the point of stability and cultivation in the last period. The main aim was to compare this species with Norway spruce, which can be replaced by Douglas fir in suitable conditions. Douglas fir can have a favourable impact on the amount and the value of timber production, as well as on the soil and the biodiversity of ground vegetation. The stability of forest stands can also be considerably supported in this way. Hence, Douglas-fir represents a suitablealternative to Norway spruce at lower and middle altitudes and it can contribute to greater competitiveness of the Czech as well as Slovak forestry. Keywords: Douglas-fir; Czech Republic; Slovak Republic; growth; effect on soil; effect on herb layer; economics Abstrakt Píspvek shrnuje poznatky o vlivu pstování douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco), pedevsím z posledních desetiletí, na plnní produkcních a mimoprodukcních funkcí les v podmínkách Ceské a Slovenské republiky. Analyzuje výsledky výzkumu z hlediska srovnání objemové i hodnotové produkce s ostatními domácími devinami, z hlediska vlivu na pdu a spolecenstva pízemní vegetace i z hlediska aspekt stability a pstování z posledního období. Cílem píspvku je zhodnocení potenciálu vyuzití douglasky v ceském a slovenském lesním hospodáství a dále zejména zhodnocení moznosti náhrady zatím dominantního smrku ztepilého douglaskou tisolistou a posouzení dopadu tohoto procesu na produkci lesních porost, stav lesních pd a diverzitu lesních spolecenstev, stejn tak i formulace potebných smr dalsího výzkumu a praktického vyuzívání douglasky tisolisté v ceských a slovenských podmínkách. Také stabilita porost mze být tímto procesem výrazn podpoena. Douglaska tak pedstavuje vhodnou náhradu za smrk v nizsích a stedních polohách a mze pispt k vyssí konkurenceschopnosti ceského a slovenského lesního hospodáství. Klícová slova: douglaska; Ceská republika; Slovensko; rst; vliv na pdy; vliv na pízemní vegetaci; ekonomika 1. Úvod Introdukce pedstavuje lesnické opatení, které má v celosvtovém mítku zvýsit produkci les, stabilitu lesních porost a bezpecnost produkce. Stejn tak je zamena v jednotlivých pípadech na zvýsení plnní specifických funkcí les. Je vyuzívána v nejrznjsích geografických i stanovistních, jakoz i antropogenn pozmnných podmínkách. Tyto aspekty bývají zdrazovány i v pípad pedpokládané klimatické zmny ve svtle dokládaných klimatických extrém v antropogenn ovlivnné biosfée. Výzkum introdukovaných devin je v první ad zamen na vyhodnocení jejich produkce a provozních aspekt pstování, mén jiz na jejich environmentální funkce (Carter & Lowe 1986; Grier & MacColl 1971; Jussy et al. 2000; Knoep & Swank 1997; Konnert & Ruetz 2006; Sicard et al. 2006; Sverdrup et al. 2006; Turpault et al. 2005; Turpault et al. 2007). Lesnický výzkum stanovil pro Ceskou republiku jako optimální podíl *Corresponding author. Jií Kubecek, e-mail: kubecek@fld.czu.cz produkcn významných exot hodnotu 7 % (Beran & Sindelá 1996), tebaze jejich vtsí vyuzití musí v nasich podmínkách pekonávat adu pekázek. Mezi uvedenými devinami zaujímá nejvýznamnjsí místo ve svtovém, evropském, ale potenciáln i ceském a slovenském mítku douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco), introdukovaná do Evropy v roce 1827 (Holubcík 1968). Je uvazována jako jedna z komercn nejvýznamnjsích devin svta s rozsáhlým pirozeným areálem v Severní Americe i s úspsnými výsadbami po celém svt (Evropa, Argentina, Nový Zéland, Írán aj.). Prospívá díky své znacné ekovalenci v nejrznjsím prostedí a tvoí zde stabilní porosty (Larson 2010). Napíklad ve Francii patí k nejdlezitjsím hospodáským devinám vyuzívaným k zalesování a obnov lesa ve druhé polovin 20. století, roste zde na více nez 400 tis. ha s rocní výsadbou kolem 5 mil. sazenic (Ferron & Douglas 2010). Podobná situace je pak ve vtsin zemí západní Evropy. Také na území bývalého Ceskoslovenska byla této devin vnována znacná pozornost, zejména v minulém období a ze strany soukromých vlastník lesa, na druhé stran se pedevsím v posledních desetiletích setkává s odporem orgán státní správy a environmentalistických organizací, podobn jako jiné introdukované deviny (Podrázský et al. 2009a; 2013b, c, d; avoda 2007; avoda & Lengyelová 1996). V posledních dekádách klesaly rocní výsadby douglasky, na druhé stran roste stední vk porost a výrazn pak jejich zásoba (Kouba & Zahradník 2011; Podrázský et al. 2013c). Plocha porost douglasky tak dosahuje v soucasné dob v ceských zemích kolem 5 600 ha (Podrázský et al. 2013a,c). Na Slovensku roste na plose 1 300 ha jako soucást zhruba 130 vtsinou smísených porost, jejichz dnesní vk je odhadován na 103­123 let (avoda & Lengyelová 1998; avoda 2007; Smidriak 2010). Podle Chlepka et al. (1996) jsou na Slovensku pro douglasku optimální stanovist v nadmoských výskách 300 az 800 m ve 3. dubo-bukovém az 4. bukovém lesním vegetacním stupni, a také vlhcí stanovist 2. buko-dubového lesního vegetacního stupn. Limitní je pro ni rocní úhrn srázek alespo 600 mm. V obou uvazovaných zemích jsou dalsí výsadby dosti omezované, pes velký zájem praxe. I v ceských a slovenských pomrech je tedy douglaska dlouhodob povazována za jednu z nejperspektivnjsích devin (Hofman 1964; Petrás & Mecko 2008; Podrázský et al. 2009a; avoda 2007). Ve druhé polovin minulého století bylo zalozeno i nkolik proveniencních pokus ke studiu promnlivosti této deviny, které pak prokázaly znacný význam výbru místa pvodu a znacnou endogenní variabilitu douglasky. Jsou potvrzeny regiony, odkud lze odebírat osivo z pvodního areálu s nejvyssí pravdpodobností úspchu následných výsadeb (Beran 1993, 1995; Cafourek 2006; Hofman et al. 1964; Sika 1974, 1975, 1985; Sika & Heger 1972; Sika & Páv 1990; avoda & Krajáková 1993; avoda & Lengyelová 1998). Na této bázi pak mze nadále pokracovat úspsná introdukce a slechtní (Martiník & Palátová 2012). Cílem pedkládaného souhrnu dosavadních poznatk je zhodnocení potenciálu vyuzití douglasky v ceském a slovenském lesním hospodáství a dále zejména zhodnocení moznosti náhrady zatím dominantního smrku ztepilého douglaskou tisolistou a posouzení dopadu tohoto procesu na produkci lesních porost, stav lesních pd a diverzitu lesních spolecenstev, stejn tak i formulace potebných smr dalsího výzkumu a praktického vyuzívání douglasky tisolisté v ceských a slovenských podmínkách. 2. Produkce a rst douglasky V posledním období, zhruba od pocátku milénia, optovn vzrostl zájem o douglasku, a to jak z hlediska produkce cenného díví, tak i z hlediska stabilizace lesních porost. K dvodm této zmny patí jednak vyssí zájem o ekonomiku lesního hospodáství a dále problémy, které se zacínají projevovat v oblasti vitality a stability porost smrku ztepilého zejména v nizsích polohách (Podrázský et al. 2013d). Pstování smrku je povazováno za pícinu snízené stability lesních porost a poklesu biodiverzity les ve znacné cásti Evropy (Augusto & Dupouey & Ranger 2003; Mális et al. 2010). Vliv smrku je dolozen jako rostoucí s dobou uplynulou od zmny druhové skladby (Hadac & Sofron 1980) a byl dokumentován v ad studií v ceském a slovenském prostoru (Ambros 1990; Poleno 2001; Somsák 2003; Somsák & Balkovic 2002). Do jisté míry sleduje rozdíly mezi pirozenými bukovými a smrkovými porosty (Vacek & Matjka 2010). Náhrada devin pirozené druhové skladby smrkem je rovnz povazována za pícinu rozsáhlé acidifikace lesních pd (Oulehle & Hruska 2005). Nejvtsí pozornost byla vzdy vnována produkcní funkci douglasky. V soucasné dob bylo navázáno na starsí práce, které dokládaly vhodnost této deviny a její produkcní schopnosti (Beran & Sindelá 1996; Hofman 1964; Pagan 1999; Sindelá 2003). Rovnz novjsí studie potvrdily výrazné zvýsení produkce porost pi zavedení douglasky do porostních smsí. Kantor et al. (2001a, b) napíklad dolozili v porostech stedního vku (68 let, ve smsi s dalsími 6 devinami (BO, MD, DB, BK, HB, LP) dominantní produkcní pozici douglasky. V daném vku cinil objem jednotlivých strom az 2,9 m3, ve vku 100 let lze ocekávat objem jednoho stromu az 6 m3. Doporucují píms douglasky ve výsi 10 ­ 30 %. Pi podrobnjsí rstové analýze 29 dosplých smísených porost ve vku 85 az 136 let na zivných stanovistích SLP Ktiny studoval Kantor (2008) parametry 10 nejvzrstnjsích smrkových a douglaskových jedinc v jednotlivých porostech s jednoznacnou pevahou douglasky. Ta dosahovala dvou az trojnásobného objemu jednotlivých strom. Napíklad v jednom pípad dosahoval stední objem 10 nejvysplejsích jedinc v porostu hodnoty 9,12 m3 u douglasky, 3,17 m3 u smrku a 3,70 m3 u modínu. Letokruhové analýzy umoznily odvodit rocní objemový pírst jednoho kmene ve výsi 0,12 az 0,16 m3, coz mze dosáhnout az hodnoty 1,5 m3 u jedince bhem 10 let. Na stejném pracovisti byla studována produkcní role douglasky na kyselých stanovistích SP Hrky písecké lesnické skoly, za vyuzití stejné metodiky (Kantor & Mares 2009). Celkov bylo analyzováno 17 smísených porost s výrazným zastoupením douglasky ve vku 88 az 121 let. Pi srovnání 10 nejvysplejsích strom v porostu u douglasky, smrku, borovice lesní a modínu byl prokázán jednoznacn nejvyssí produkcní potenciál u douglasky, a to ve zhruba stejném pomru jako v pedeslém pípad. Napíklad v jednom ze sledovaných porost byl stední objem 10 nejvzrstnjsích strom douglasky 6,30 m3, naproti tomu u smrku 1,93 m3, a 2,25 m3 u modínu. Objemový pírst na základ letokruhových analýz byl pro jednotlivé stromy urcen ve výsi 0,06 az 0,10 m3.rok-1. Martiník & Kantor (2007, 2009) analyzovali nadzemní biomasu douglasky ve dvou porostech stedního vku (69 a 75 let) na bohatých stanovistích (SLT 3B) na území SLP Ktiny z hlediska mnozství a ve druhém pípad i obsahu zivin. Dolozili zásadní význam pozice stromu v porostní struktue pro rstové parametry, utváení asimilacního aparátu a poutání zivin nadzemními slozkami biomasy. Jako výrazné riziko pro pstování douglasky hodnotili její schopnost cerpat ziviny z pdního prostedí ve vysoké míe, coz pi neuvázeném odbru biomasy mze vést k ochuzení stanovist. Jako prevenci doporucili pstování této deviny ve smsi se stanovistn pvodními devinami a ponechání maxima nevyuzitelné biomasy po tzb na míst. Znacný produkcní potenciál této deviny byl dolozen i na SLP Kostelec nad Cernými lesy. Douglaska je zde vysazována od 80. let 19. století, dnes zde roste na plose zhruba 10,5 ha. Nejstarsí studovaný porost je charakterizován nadmoskou výskou 410 m n. m., prmrnými rocními srázkami 650 mm a prmrnou rocní teplotou 8 ºC. Zásoba byla stanovena ve vku 97 let. Podle zastoupení smrku a douglasky kolísala zásoba porostu na trvalých výzkumných plochách mezi 830 az 1 030 m3.ha-1, picemz douglaska pedstavovala 14 ­ 30 % poctu zastoupení jedinc, 32,4 ­ 42,4 % výcetní kruhové základny a 36,6 az 58,3 % zásoby. Po chemické píprav dosahoval pocet jedinc zmlazení 16 ­ 31 tis. jedinc na 1 ha, v dosud zapojeném porostu vsak zmlazení rychle mizí (Remes & Podrázský & Hart 2006; Remes & Pulkrab & Tauchman 2010). Dalsí porost reprezentuje zmnu od porostu stanovistn pvodních devin (DB, HB, LP) ve vku 69 let k monokulturám smrku (61 let) a douglasky (45 let) na stanovisti charakterizovaném SLT 3K (420 m n. m., 8,5 ºC, 550 ­ 650 mm, luvizem). Zásoba v tomto pípad cinila 266 m3.ha-1 pro listnáce, 507 m3.ha-1 pro smrk a pro nejmladsí douglasku 579 m 3.ha -1. Prmrný rocní pírst byl urcen ve výsi 4,43 m3.ha-1.rok-1 pro listnáce, 8,45 m3.ha-1.rok-1 pro smrk a 12,87 m3.ha-1.rok-1 pro poslední devinu (Podrázský & Remes 2010; Podrázský et al. 2009a). Zatím poslední zveejnná studie dokumentuje produkcní (a pdotvornou) funkci porost rzných devin na zalesnné zemdlské pd. Byla srovnávána zásoba porost smrku, borovice lesní, bízy blokoré a douglasky ve vku 39 let na stanovisti charakterizovaném nadmoskou výskou 430 m n. m., 7,5 ºC prmrné rocní teploty a 600 mm rocních srázek, pdní typ byl charakterizován jako oglejená luvizem az pseudoglej. Za tchto podmínek dosáhly hodnoty stedních kmen u borovice 20,6 m výsky a 19,5 cm výcetní tlousky, analogicky u smrku 20,1 m a 19,5 cm, u bízy 24 m a 21,4 cm a u douglasky 21,6 m a 23,8 cm, coz pi poctu kmen 1 408; 1 157; 440 a 928 ks.ha-1 cinilo 352,1; 349,4; 157,1 a u douglasky 438,6 m3.ha-1, ta tak pedstavovala jednoznacn nejproduktivnjsí devinu v daných pomrech (Podrázský et al. 2009a, b, 2010). Pi zalesování zemdlských pd je teba vzdy respektovat vhodnost stanovist pro jednotlivé deviny, jak prokázali napíklad Bartos & Kacálek (2011). Na jednotlivých plo- chách tak douglasku mze pedrstat modín, v závislosti na vlhkostních a obecn pdních podmínkách. I jejich výsledky dolozily minimální rovnocennost rstu douglasky a smrku v prvních letech po výsadb na rzných lokalitách Podorlicka. Na Slovensku se v 80. letech minulého století vnovala zvýsená pozornost zakládání intenzivních porost ­ prmyslových plantází s cílem dosáhnout pi zkráceném obmýtí vyssí produkci deva, zejména s ohledem na vyuzití v celulózo-papírenském prmyslu (Remis & Soják 1986; Soják 1991). V této souvislosti bylo zalozeno nkolik výzkumných ploch zejména v jizních a západních oblastech Slovenska. Na výzkumné plose Pribeta na jizním Slovensku, zalozené ve vku porostu 18 let, v nadmoské výsce 160 m, dosáhla stední výska porostu 19,1 m a stední výcetní tlouska 21,4 cm ve vku 30 let, prmrný objem kmene s krou 0,325 m3, coz cinilo 74 % objemu celkové stromové biomasy a objem vtví dosáhl 15 % z celkové stromové biomasy. Zásoba ve vku 30 let byla 442 m3.ha-1 (s krou) a prmrný rocní objemový pírst kmene cinil 14,7 m3.ha-1.rok-1. Prmrný objem paez a koen douglasky dosáhl 11 % z celkové stromové biomasy. Hmotnost jehlicí dosahovala v cerstvém stavu 63 tun.ha-1 a v susin 32 tun.ha-1 (Soják 1991). Studie zamené na srovnání produkce douglasky s hlavními devinami dokládají podstatné zvýsení produkcní funkce lesních porost pi zavádní této deviny do porostní smsi. Jedná se o významné navýsení nejen objemové, ale i hodnotové produkce, a to i pi srovnání se smrkem ztepilým jako nejvýznamnjsí domácí hospodáskou devinou. Pi hodnocení produkcní funkce douglasky je teba mít na pamti, ze rozdíly mezi jednotlivými devinami se mohou dosti výrazn lisit, pokud hodnotíme jednotlivé, napíklad nejvzrstnjsí stromy a celé porosty (Koudela 2013). Pi studii hodnotící parametry DG a SM na souboru vsech porost daných devin na území SLP Kostelec nad Cernými lesy na rzných stanovistích (vodou ovlivnná, kyselá a svzí + bohatá stanovist) byly dosazeny výsledky, uvedené v tabulce 1. Napíklad na vodou ovlivnných stanovistích byl objem stedního kmene douglasky na úrovni 316 % ve srovnání se smrkem, zatímco zásoba porostu ,,pouze" na úrovni 150 %. Dvodem je nizsí hustota douglaskových porost, jejich vtsí svtlost a více vyrovnaná produkce na jednotku plochy korunových projekcí. To jest více zvysuje význam Tabulka 1. Parametry jednotlivých strom a porost douglasky a smrku ve vku 100 let na území SLP Kostelec nad Cernými lesy Table 1. Parameters of individual trees and stands of Douglas fir and Norway spruce at a stand age of 100 years in Training Forest Enterprise Kostelec nad Cernými lesy Parametr1) Devina 6) Tlouska2) d1,3 [cm] DG7) SM8) 53,0 160 47,4 145 50,1 142 33,0 100 32,7 100 35,3 100 Výska3) [m] DG 7) SM 8) Prmrná4) hmotnost [m3] DG7) SM8) 3,57 316 2,50 227 3,20 229 1,13 100 1,10 100 1,40 100 Zásoba5) [m3.ha-1] DG7) SM8) 893,7 150 698,6 111 768,8 115 653,5 100 631,0 100 669,8 100 Vodou ovlivnná stanovist9) Pocet porost10): DG 14, SM 359 Procento11) Kyselá stanovist12) Pocet porost10): DG 17, SM 658 Procento11) Svzí a bohatá stanovist13) Pocet porost10): DG 46, SM 987 Procento11) 1) 11) 39,4 136 32,0 114 34,5 162 28,9 100 28,0 100 29,3 100 Parameter, 2)Diameter at breast height, 3)Height, 4)Average volume, 5)Growing stock, 6)Tree species, 7)Douglas fir, 8)Norway spruce, 9)Sites affected by water, 10)Number of stands, Percentage, 12)Acid sites, 13)Fresh and fertile sites vhodné pímsi v douglaskových porostech a stanovení optimálního stupn smísení s jinými devinami. Význam vhodné smsi pro plné pstební uplatnní douglasky je patrný i na analýze práce Petráse & Mecka (2008). Ti dolozili na základ hodnocení model rstových tabulek pro nesmísené porosty jednotlivých devin pi srovnatelných bonitních ukazatelích o 26 ­ 35 % nizsí produkci douglasky (objemovou i hodnotovou) ve srovnání se smrkem a jedlí a dokonce o 22 % nizsí produkci ve srovnání s bukem. Pícinou je pedevsím nizsí hustota douglaskových porost ve srovnání s jinými devinami. Pi rstu jednotlivých srovnávaných devin na stejném stanovisti a srovnatelného vku vsak vyplývá na základ výse provedené analýzy výrazn vyssí produkcní potenciál (objemový i hodnotový) douglasky, který jest mze být zvýraznn pstováním vhodné smsi. Je tedy nezpochybnitelné, ze po stránce objemové produkce znamená pstování douglasky znacný pínos. Ojedinlý je prozatím výzkum hodnotové produkce douglasky. V ceských podmínkách je zatím jedinou výraznjsí publikovanou studií práce Podrázského et al. (2013a). Autoi hodnotili objemovou a hodnotovou produkci na základ údaj LHP na SP Hrky Vyssí odborné skoly lesnické a Stední lesnické skoly Bedicha Schwarzenberga v Písku. Byly analyzovány vsechny porostní skupiny, ve kterých mla douglaska vtsí zastoupení nez 20 % a které dosahovaly vku vyssího nez 30 let. Pro poteby tohoto srovnání byly vybrány porosty na stanovisti charakterizovaném SLT 3K, celkem se jednalo o zpracování 372 porostních skupin: 92 skupin se zastoupením DG ve vku 30 ­ 124 let, buku (130 skupin, 30 ­ 160 let), dubu (164 skupin, 34 ­ 160 let) a modínu (120 skupin, 32 ­ 160 let). Objem stojící zásoby v m3.ha­1 v clenní podle jednotlivých devin a vk byly pevzaty z LHP (na r. 2010 ­ 2019). Zjistný objem stojící zásoby analyzovaných devin byl upraven na plné zakmenní a na plochu jednoho hektaru, aby mohla být realizována komparace dosahovaného efektu jednotlivých devin. Ke studiu prbhu produkcních parametr byla vyuzita Korfova funkce (Korf 1939). V dob kulminace byl bzný hodnotový pírst douglasky roven hodnot 26.622 Kc.ha-1.rok-1, dubu 19.926 Kc.ha-1.rok-1, smrku 19.494 Kc.ha-1.rok-1, modínu 14.427 Kc.ha-1.rok-1 a buku 9.360 Kc.ha-1.rok-1. Prmrný hodnotový pírst byl pro jednotlivé deviny kalkulován ve výsi: 13.098 Kc.ha-1.rok-1 (DG), 10.698 Kc.ha-1.rok-1 (SM), 7.831 Kc. ha-1.rok-1 (MD), 7.751 Kc.ha-1.rok-1 (DB) a 5.293 Kc.ha-1.rok-1 (BK). Pesto, ze produkce douglasky byla pro nedostatek reálných dat podcenna (nap. ceny sortiment byly kalkulovány podle SM), byla prokázána nejen objemová, ale i hodnotová produkce DG výrazn vyssí ve srovnání s ostatními sledovanými devinami. Výrazná potenciální hodnotová produkce byla dolozena i v pípad porost, dosahujících mýtní zralosti (Remes & Pulkrab & Tauchman 2010), smrk dosahoval zhruba 70 % hodnotové produkce douglasky. Také v porostech stedního vku byla hodnotová produkce douglasky výrazn vyssí nez jiných srovnávaných devin. V jiz výse popisovaném porostu (Podrázský & Remes 2010; Podrázský et al. 2009a) dolozili Remes t al. (2010) prmrný rocní pírst hodnotový v relativních hodnotách u douglasky 100 %, u smrku ztepilého 66 % a u smíseného porostu listnác 34 %. 3. Zdroje lesního reprodukcního materiálu, slechtní a výsledky proveniencních pokus Dle národních seznam zdroj reprodukcního materiálu (www.erma.uhul.cz a www.nlcsk.sk ­ Kontrola lesného reprodukcného materiálu) bylo v r. 2013 pro reprodukcní materiál douglasky kategorie ,,selektovaný" v CR k dispozici 221 uznaných porost (UP) o redukované výme 173 ha a na Slovensku 24 uznaných porost o redukované výme 35 ha. Uznané porosty fenotypové kategorie A mají v CR zhruba tetinový a na Slovensku ctvrtinový podíl. Na území CR jsou uznané porosty i rodicovské stromy rozlozeny relativn rovnomrn, na Slovensku je jich nejvíc v západní, severozápadní a stední cásti zem. O geografickém pvodu semen pouzitých na zalození starsích douglaskových porost, vcetn dnesních uznaných porost, nevíme tém nic. Na Slovensku je i u porost mladsích 40 let pvod známý jen ve zhruba 20 % pípad (avoda et al. 1998). V podobných situacích lze k identifikaci proveniencní oblasti (pvodní provenience) v pirozeném areálu douglasky vyuzít izoenzymových genetických marker (Klumpp 1996). V CR je 60 % a na Slovensku 30 % uznaných porost mensích nez pl hektaru. Z hlediska genetické kvality a moznosti reprodukce genofondu douglasky je ovsem dle Konnert & Fussi (2012) dlezité, aby uznané porosty douglasky nebyly tvoeny nkolika polosesterskými potomstvy (skupinami spíbuznných strom, kízení kterých vede k vysokým podílm prázdných semen) a aby se semena sbírala z alespo 20 strom. Splnitelnost uvedených pozadavk je sporná v nejmensích uznaných porostech do 0,20 ha, jichz je v CR kolem 50. Vzdálenosti mezi stromy v uznaných porostech by také nemly být pílis velké, protoze pylová zrna douglasky nemají vzduchové vácky a vtsinou je vítr od zdrojového stromu rozptýlí jen do vzdálenosti nkolika desítek metr (Prat 1995). Dle platné legislativy CR i SR se musí semeno douglasky a jiných mén castých devin v porostech sbírat z minimáln 10 strom. Východiskem udrzovacího slechtní douglasky v CR je 304 a v SR 263 rodicovských strom. Sindelá & Beran (2004) pro CR uvádjí 4 klonové sady o plose 4,37 ha, ve kterých bylo zastoupeno 209 rodicovských strom. V soucasnosti jsou uznány pouze dva klonové sady o plose 2,24 ha. Ve srovnání s borovicí nebo modínem se semenné sady douglasky vyznacují podstatn nizsí plodností (Beran 1990). V CR bylo v létech 1961­1969 zalozeno také 8 výsadeb charakteru klonových archiv s 232 klony (Sindelá & Beran 2004) a na Slovensku v r. 1998 archiv se 48 výbrovými stromy (avoda et al. 1998). Stejní autoi zmiují v CR výsadby polosesterských potomstev 26 strom z r. 1962 a 1968 v Jílovisti a osmi strom spolu s 4 proveniencemi v r. 1998 v Mestských lesoch Krupina na Slovensku. Proveniencní pokusy slouzí na vyhodnocení vnitrodruhové variability v ekologicky a produkcn významných znacích a vlastnostech. U douglasky, jako nepvodní deviny, umozují identifikovat provenience, resp. zdroje reprodukcního materiálu vhodné pro introdukci do rzných podmínek prostedí. Specifický význam má nejvtsí mezinárodní proveniencní pokus s douglaskou IUFRO 1968, pro který bylo v létech 1966­1967 v pirozeném areálu sesbíráno semeno 184 proveniencí. Semeno bylo poskytnuto 28 evropským a 12 mimoevropským institucím a zalozilo se z nho 50 proveniencních pokusných ploch ve 30 státech (Kleinschmit & Bastien, 1992). Z 11 proveniencních ploch zalozených v bývalém Ceskoslovensku k pokusu IUFRO 1968 nálezí 5 ploch v CR v obvodech bývalých LS Písek, Vlasim, Strnady a Jílovist a 2 plochy v SR (Slovenská upca a Veká Stráz-Zvolen) s 25 proveniencemi. Na Morav byl jest v r. 1959 zalozen pokus s 11 proveniencemi vysazenými na 2 plochách na LS Luhacovice a Litovel a ve stedních Cechách v r. 1991 pokus s 9 proveniencemi na 2 plochách na LS Vlasim a Zbraslav. Z výsledk Berana (1995), Sindeláe & Berana (2004) a nasich vlastních je zejmé, ze volba vhodné provenience u douglasky hraje podstatnou roli ve vztahu k produkci a stabilit zakládaných porost. Provenience se ve výskovém nebo tlouskovém rstu sice lisí jen o 15­20 procent, ale v objemu stedního kmene az o 50 %, a v objemu stromové biomasy, která závisí i od pezívání, byly zjistny více nez dvounásobné rozdíly. Sindelá & Beran (2004) na základ hodnocení proveniencních pokus do vku 20­30 let doporucují pro CR osivo z oblastí západních svah Kaskádového pohoí ve stát Washington (USA) a jizní Britské Kolumbie (Kanada) z poloh do 600 m nadmoské výsky. Vhodné provenience lze získat i z centrálních oblastí Kaskádového pohoí (nizsí polohy). Rychle rostoucí provenience z pobezí Washingtonu a Oregonu, které se osvdcily v Západní Evrop, jsou v CR citlivé na klimatické extrémy. Nkteré provenience z kontinentálních oblastí areálu zas mzou být ve zvýsené míe ohrozovány sypavkami. Na základ hodnocení dvou pokus s 23 proveniencemi douglasky na stedním Slovensku (350 a 500 m n. m.) ve vku 40 let lze z hlediska rstu a pezívání doporucit provenience ze stedních az vyssích poloh (400­1 650 m n. m.) severozápadní cásti Kaskádového pohoí ve stát Washington. K dobe rostoucím patí ovsem i nkolik proveniencí z Pobezních hor a dokonce i vnitrozemí jihu Britské Kolumbie. Hlavním zdrojem poskození douglasky na slovenských proveniencních plochách je tzký sníh. Od této situace se oste odlisuje situace v ceských (slovenských) zemích. Na západ od nasich hranic je devo této deviny hodnoceno pomrn vysoko, minimáln na úrovni smrku ci modínu. Toho vyuzívají s výhodou producenti douglaskového díví, mající napojení na nmecký ci rakouský trh (Podrázský et al. 2013a). Naopak v domácích podmínkách mají vlastníci lesa s odbytem tohoto druhu suroviny casto potíze a díví je tak casto prodáváno pod cenou bznou v jiných oblastech Evropy. Také na slovenském trhu je poptávka prakticky nulová a devo douglasky vypstované na Slovensku se vtsinou exportuje (Smidriak 2010). Neschopnost devozpracujícího sektoru v tomto pípad jest prohlubuje situaci, kdy je znacná cást produkce ceských les vyvázena bez jakéhokoli pokusu o zpracování. Sektor tak má do znacné míry spíse exploatacní charakter a uvedená nepíznivá situace se mní jen velmi, velmi pomalu. Na tomto míst je nutno uvést, ze douglaskové díví je po stránce mozností vyuzití naprosto srovnatelné s dívím bzných jehlicnan, jako je smrk, borovice a modín, i to po stránce mechanického a chemického zpracování, coz potvrzují i evropské prameny. Podle Rieglera (2008) pekonává svojí kvalitou a upotebitelností smrk. Z hlediska zpracování a vyuzití deva by tedy cástecná substituce smrku douglaskou nemla pedstavovat výraznjsí problém, naopak spíse pílezitost a pínos, jakkoli dnes spíse potenciální. 5. Vliv douglasky na pdní prostedí Jiz první práce, dokládající vliv douglasky na pdní prostedí, prokázaly jednak vyssí nároky na pdní ziviny, na druhé stran i píznivjsí rozklad a transformaci opadu této deviny zejména ve srovnání se smrkem ztepilým (Podrázský et al. 2001a; Podrázský et al. 2001b; Podrázský et al. 2002). Pi srovnání na stanovistích charakteru 3K az 3S na území SLP Kostelec nad Cernými lesy bylo prokázáno, ze ve srovnání s pirozenou druhovou skladbou (DB, HB, LP) probíhá výraznjsí akumulace humusu s vyssími charakteristikami pdní acidity, na druhé stran byly tyto pdní vlastnosti znacn píznivjsí ve srovnání se smrkovými porosty na stejném stanovisti. Douglaska tedy vykázala mén nepíznivý vliv na stav lesních pd, konkrétn humusových forem, ve srovnání se smrkem. K podobným závrm dosel Martiník (2003) pi studiu smíseného porostu ve vku 73 let na bohatém stanovisti (3B) na území SLP Ktiny. Sledovány byly pedochemické vlastnosti a minerální výziva v závislosti na zastoupení douglasky v porostní smsi. Výsledky dolozily zhorsování pdních vlastností se zvysujícím se podílem douglasky ve smsi (s bukem), pedevsím jako snízení obsahu bazických kationt (Ca, Mg) v A horizontu. Projevilo se tak poutání zivin v biomase intenzivn pirstajícího porostu. Výziva se blízila optimu podle evropských standard. Doporucení autora tedy smuje k individuální, popípad skupinovité pímsi této deviny v lesních porostech. Mensík et al. (2009) srovnávali stav pd ve smíseném porostu smrku a buku, dále v porostech smrku a douglasky na kyselých (3K) a stedn bohatých (4H) stanovistích skolních les na Písecku a Ktinsku. Jejich setení vedlo k závru, ze porosty DG akumulovaly 25,0 t.ha-1 nadlozního humusu ve 4. Vyuzití deva douglasky Jedním z problémových aspekt pi pstování douglasky je práv vyuzitelnost devní suroviny. Pitom se jedná o kvalitní a vsestrann upotebitelné devo (Zeidler 2013). Jedná se o jádrovou devinu, bl je blavá az svtle zlutá, pomrn úzká. Barva jádra je v závislosti na stanovisti a rychlosti rstu hodn variabilní, od zlutohndé az po cervenou barvu (Bormann 1984; Wagenführ 2004; Wiemann 2010). Letokruhy jsou výrazné, pechod z jarního do letního deva je náhlý (Panshin & De Zeeuw 1980). Devo samo je pevné, stedn tvrdé a houzevnaté. Dobe se opracovává i susí. Je stedn odolné proti hnilobám, ale spatn se impregnuje (Bormann 1984). Je vyuzíváno na výrobu eziva, peklizek, vlákniny. Jedná se o vynikající devo stavební a konstrukcní (Alden 1997; Bormann 1984). Povazuje se za výborný materiál pro výrobu lepených nosník (Rendle 1969). V USA je douglaska nejdlezitjsí devinou pro výrobu eziva (Bormann 1984). srovnání se 79,4 ­ 79,6 t.ha-1 smrkových porost. V porostech douglasky byly hodnoty pdní reakce pízniv vyssí v holorganických i organominerálních horizontech, také hodnoty C/N byly ovlivnny douglaskou pízniv, pi srovnání jednotlivých devin na stejných stanovistích. Ve výse popisovaném porostu na území SLP Kostelce nad Cernými lesy (nap. Podrázský et al. 2010) byly rovnz dolozeny píznivé úcinky douglasky ve srovnání se smrkem (Podrázský & Remes 2005, 2008). Pedochemické charakteristiky byly výrazn píznivjsí v profilu humusových forem: pdní reakce, charakteristiky pdního sorpcního komplexu, dynamika pdní organické hmoty a dusíku. Vliv douglasky se blízil úcinkm jedle obrovské, byl mén píznivý ve srovnání s listnatými porosty, ale výrazn píznivjsí ve srovnání se smrkem ztepilým. Výrazné psobení douglasky na stav humusových forem z hlediska pdního chemizmu bylo dolozeno i na zalesnné zemdlské pd (Podrázský et al. 2009a, b, 2010). Humusové formy v 39 let starých porostech douglasky, smrku ztepilého, borovice lesní, bízy blokoré byly srovnávány s odpovídající slozkou ekosystému mýtného lesa (BO, SM) na trvale zalesnné pd a se sousedním polem. V nadlozním humusu byly nejpíznivjsí ukazatele pdního chemizmu (pH, S, H, T, V) prkazn dolozeny v porostu douglasky (v porostu bízy se nadlozní humus dosud nevytvoil). Intenzivn rostoucí porost DG se projevil v poklesu obsahu pístupného fosforu. Ve vsech porostech zalozených na zemdlské pd byl podstatn píznivjsí stav ve srovnání se starsím jehlicnatým porostem, porost bízy se od pdního prostedí sousedního pole lisil nejmén. Psobení douglasky lze hodnotit jako mén acidifikující ve srovnání s ostatními koniferami. Ve stejných porostech hodnotili stav pedofyzikálních charakteristik horizontu A Podrázský & Kupka (2011). Výsledky sledování dolozily urcité zmny ve stavu hydrofyzikálních charakteristik lesních pd v závislosti na devinné skladb, tzb porostu, nebo na zalesnní zemdlské pdy. Zalesnní zemdlských pd vede podle pedbzných výsledk, zejm v dsledku aktivity koenových systém, edafonu a mísení organické a minerální pdní hmoty, k významnému snízení objemové hmotnosti pdy, mrné hmotnosti pdy, a naopak k výraznému zvýsení pórovitosti a provzdusnnosti. Tzební aktivity psobí výrazným opacným trendem. Ze sledovaných lesních devin vykazovala douglaska tisolistá pomrn nejmén výrazné vlivy, coz je dáno jejím intenzivním rstem spojeným s nároky na vodu a ziviny a rychlostí rozkladu jejího opadu. Lesnická opatení na druhé stran zejm neohrozují výrazným zpsobem retencní vlastnosti lesních pd, naopak zalesnní vede k lepsím retencním a vodohospodáským pomrm v krajin. Pstování douglasky ve vhodn zvolené pímsi pak vodní rezim lesních pd významn neovlivní. Ze zahranicních pramen, nap. Augusto et al. (2003) potvrdili, ze ve vtsím krajinném mítku ovlivují stav pd a pízemní vegetace ve vtsí míe geografické a geologické podmínky a lesnická opatení, nez aktuální devinná skladba lesních porost (borovice lesní, douglaska, jedle blokorá, buk, dub), jen smrk má výraznjsí vliv na stanovist. Studie, zamené na jednotlivé lokality a zvýrazující tak vliv jednotlivých devin, vsak jednoznacn potvrdily v nasich podmínkách takové psobení douglasky na pdní vlastnosti, které nás opravuje hodnotit ji velice pízniv ve srovnání s dominantn obnovovanými jehlicnany, konkrétn smrkem ztepilým. Pi jejím pstování ve smísených porostech pak lze pedpokládat potenciál udrzení relativn píznivých pdních vlastností, s pihlédnutím k podmínkám jednotlivých lokalit. 6. Dalsí environmentální a ekologické funkce douglasky a její pstování O vlivu douglasky na dalsí slozky zivotního prostedí a na biodiverzitu lesních ekosystém je v domácích podmínkách minimum údaj. Pouze Podrázský et al. (2011) studovali slození pízemní vegetace v porostech s rzným druhovým slozením vcetn douglasky na souboru 44 ploch v rzných stanovistních podmínkách Ceské republiky. V porostech této deviny bylo prokázáno nevýznamné, ale patrné zvýsení poctu druh ve srovnání s jinými devinami, pedevsím smrkem, a zárove posun spolecenstev smrem k bohatsím stanovistím, zejména s ohledem na dusík, coz bylo odpovídající výsledkm dolozeným v zahranicí (Augusto et al. 2003). Dosud nepublikované výsledky z nasich setení z dalsí sezóny, na podstatn vtsím souboru ploch (pes 100), dokládají podobné poznatky. Jako dlezitá funkce sledované deviny se jeví její podpora statické stability lesních porost. Mauer & Palátová (2012) studovali vývoj koenových systém na zivných stanovistích SLP Ktiny ve vku porost 10, 20, 30, 60 a 80 let. Jiz od mladého vku potvrdili vývoj kompaktního koenového systému zajisujícího znacnou stabilitu jedinc. Douglaska tak mze pedstavovat významný stabilizacní prvek lesních porost, coz potvrzují i zahranicní zdroje (Sergent et al. 2010). Domácí i zahranicní zdroje potvrdily vyssí odolnost vci suchu a lepsí vyuzívání dostupné pdní vody (Eilmann & Rigling 2010; Urban et al. 2009; Urban et al. 2010). Jako jedno z mozných rizik výraznjsího zavádní douglasky je uvádna zvýsená míra nitrifikace a potenciální ztráty dusíku pedevsím v nesmísených porostech (Zeller et al. 2010), coz koresponduje s pirozenou dynamikou douglaskových porost a jejích spolecenstev, s castými disturbancemi a s výrazným zastoupením olsí na pirozených lokalitách s castým výskytem pozár (Binkley 1986). Znacný je i potenciál douglasky z hlediska pirozené obnovy. Na kyselých stanovistích je prokázáno její masivní zmlazování, bez problém vyuzitelné pro obnovu porost (Busina 2007; Kantor et al. 2010), na bohatsích stanovistích mohou být problémy s konkurencí buen (Hart et al. 2010). Vcelku ale lze zaclenit douglasku do systém podrostního hospodáství a pirozené obnovy bez vtsích tzkostí. Martiník & Palátová (2012) studovali a ovovali vhodnost rzných zpsob pedosevní pípravy osiva douglasky. Srovnávali 7 oddíl zelené varianty (z toho jeden vzorek neznámého pvodu z CR) a 7 oddíl varianty sedé. Prokázali vhodnost rzných zpsob pedosevní pípravy a jejich upotebitelnost a nezbytnost z hlediska plného vyuzití zdroj osiva. Byly prokázány i rozdíly mezi proveniencemi, coz musí být respektováno pi dalsí introdukci z pvodních oblastí rozsíení douglasky. 7. Závry dosavadních setení v ceských a slovenských podmínkách Rozbor prací pvodem z ceské i slovenské oblasti potvrdil, ze pozornost vnovaná douglasce tisolisté je pln oprávnná, a jeví se, podobn jako v jiných evropských (i dalsích) zemích, jako devina s velkým potenciálem vyuzití v lesním hospodáství. Zejména významné je její srovnání se smrkem ztepilým, který je v rámci ceského i slovenského lesnictví dosti na ústupu, a jiz pro své úcinky na prostedí lesního ekosystému, nebo z hlediska zdravotního stavu. Jeho podíl v ceských lesích a zejména na tzb díví se bude v pístích desetiletích zejm výrazn snizovat (Podrázský et al. 2013b). Douglaska se pak ukazuje jako jeho mozná a více nez plnohodnotná náhrada z ady dvod: ­ produkcní potenciál douglasky v nizsích i stedních polohách je výrazn vyssí nez ostatních domácích devin, vcetn smrku ztepilého, ­ její psobení na stav pd je mén výrazné, acidifikacní vliv je výrazn nizsí a v porostech jehlicnan má douglaska charakter melioracní deviny, ­ mén ovlivuje biodiverzitu pízemní vegetace, v jejích porostech je srovnatelná nebo vyssí ve srovnání s pirozenými spolecenstvy a dochází k mén výraznému posunu v jejich stanovistn indikacním charakteru, ­ douglaska psobí výrazn stabilizacním vlivem z hlediska statiky porost a jejich mechanické stabilizace, ­ její nároky na pstování se v daných nizsích a stedních podmínkách nebudou diametráln lisit od nárok smrkového hospodáství, nebo pstování jiných jehlicnan, a to vcetn skolkaských technologií a vyuzití pirozené obnovy. Vtsinu potenciáln negativních dsledk jejího pstování, pedevsím výrazný odbr zivin intenzivním pírstem, lze do znacné míry eliminovat jejím dominantním zpsobem pstování ve smsi s jinými devinami. Otázkou pak zstává ponechání tzebních zbytk na lokalit z hlediska minimalizace odbru zivin a ztrát organické hmoty a orientace na devní surovinu, která je v nasich podmínkách mén bzná, tebaze je její potenciál vyuzití rovnz minimáln srovnatelný s domácími jehlicnany, jako je smrk nebo modín. Mze tak být pínosem nejen pro vlastníky a správce lesa, ale i pro stabilitu a vitalitu ceských les a pispt tak výrazným zpsobem ke konkurenceschopnosti ceského a slovenského lesního hospodáství. Podkování Píspvek vznikl jako soucást esení výzkumného projektu NAZV Q/112A172 ,,Pstební postupy pi zavádní douglasky do porostních smsí v podmínkách CR" a projektu IGA reg. c. A05/14 (3110) ,,Optimalizace pstební smsi s douglaskou tisolistou (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) ­ cíl pstování této deviny". Literatura Alden, H. A., 1997: Softwoods of North America [online]. Madison, WI: U.S.D.A., Forest Service, Forest Products Laboratory, záí 1997, 151 s. [cit. 2013-02-17]. Dostupné na internete: . 122 Ambros, Z., 1990: Herbaceous synusia as an indicator of changes in the abiotic environment of spruce monoculture. Preslia 62:205­214 (in Czech). Augusto, L., Dupouey, J.- L., Ranger, J., 2003: Effects of tree species on understory vegetation and environmental conditions in temperate forests. Ann.For.Sci. 60:823­831. Bartos, J., Kacálek, D., 2011: Douglaska tisolistá ­ devina vhodná k zalesování bývalých zemdlských pd. Zprávy lesnického výzkumu 56 (Speciál): 6­13. Bastien, J. CH., Sanchez, L., Michaud, D., 2013: Douglas Fir (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco. In: Paques, Luc, E. (ed.): Forest Tree Breeding in Europe. Current State-of-the-Art and Perspectives. Springer Netherlands, Series: Managing Forest Ecosystems 25:325­369. Beran, F., 1993: Fenotypová promnlivost a rst douglasky tisolisté na skolním polesí Hrka (SLS Písek). Zprávy lesnického výzkumu 38:5­15. Beran, F., 1995: Dosavadní výsledky proveniencního výzkumu douglasky tisolisté v CR. Zprávy lesnického výzkumu 40:7­13. Beran, F., Sindelá, J., 1996: Perspektivy vybraných cizokrajných devin v lesním hospodáství Ceské republiky. Lesnictví ­ Forestry 42:337­355. Binkley, D., 1986: Forest nutrition management. New York: J. Wiley, 289 s. Bormann, B. T., 1984: Douglas-Fir an American wood. Washington, DC: USDA Forest Service, 235:7. Busina, F., 2007: Natural regeneration of Douglas fir (Pseudotsuga menziesii [Mirb.] Franco) in forest stands of Training Forest District Hrky, Higher Forestry School and Secondary Forestry School in Písek. Journal of Forest Science 53:20­34. Carter, R. E., Lowe, I. E., 1986: Lateral variability of forest floor properties under second-growth Douglas-fir stands and the usefulness of composite sampling techniques. Canadian Journal of Forest Research 16: 1128­1132. Cafourek, J., 2006: Proveniencní pokusy douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) v oblasti stedozápadní Moravy. In: Douglaska a jedle obrovská ­ opomíjení giganti. Sborník referát konference v Kostelci nad Cernými lesy 12. ­ 13. 10. 2006, Praha, CZU, p. 7­15. Eilmann, B., Rigling, A., 2010: Douglas fir ­ a substitute species for Scots pine in dry inner-Alpine valleys? In: Opportunities and risks for Douglas fir in a changing climate. Oc. 18-20, 2010 Freiburg, Berichte Freiburger Forstliche Forschung, Freiburg, 85: 10. Ferron, J. L., Douglas, F., 2010: Douglas-fir in France: history, recent economic development, overviews for the future. In: Opportunities and risks for Douglas fir in a changing climate. Oc. 18-20, 2010 Freiburg, Berichte Freiburger Forstliche Forschung, Freiburg, 85: XI. Grier, C. C., MacColl, J. G., 1971: Forest floor characteristics within a small plot in Douglas-fir in western Washington. Soil Science Society of America Proceedings 35:988­991. Hadac, E., Sofron, J., 1980: Notes on syntaxonomy of cultural forest communities. Folia Geobotanica et Phytotaxonomica 15:245­258. Hart, V., Hartová, M., Tauchman, P., 2010: Analysis of herbicide effects on Douglas fir (Pseudotsuga menziesii [Mirb.] Franco) natural regeneration. Journal of Forest Science 56:209­217. Hofman, J., 1964: Pstování douglasky. 1. vydání, Praha, SZN, 253 p. Hofman, J., Vacková, M., Heger, B., 1964: Zpráva o prvních proveniencních pokusech s douglaskou tisolistou v CSSR. Acta musei Silesiae CIII, Opava, p. 43­50. Holubcík, M., 1968: Introdukcia duglasky ­ hodnotenie proveniencií duglasky z hadiska produkcie, kvality a odolnosti. (Záverecná správa), Zvolen, VÚLH, 48 p. Chlepko, V. et al., 1996: Biologické naspekty zásad hospodárenia a nápravné opatrenia v lesných oblastiach Slovenska. (Záverecná zpráva), Zvolen, LVÚ, 109 p. Jussy, J.H., Colin-Belbrand, M., Ranger, J., 2000: Production and root uptake of mineral nitrogen in a chronosequence of Douglas-fir (Pseudotsuga menziesii) in the Beaujolais Mounts. Forest Ecology and Management 128:197­209. Kantor, P., Knott, R., Martiník, A., 2001a: Production capacity of Douglas fir (Pseudotsuga menziesii [Mirb.] Franco) in a mixed stand. Ekológia (Bratislava), 20(Suppl. 1): 5­14. Kantor, P., Knott, R., Martiník, A., 2001b: Production potential and ecological stability of mixed forest stands in uplands. III. A single tree mixed stand with Douglas fir on a eutrophic site of the Ktiny Training Forest Enterprise. Journal of Forest Science 47:45­59. Kantor, P., 2008: Production potential of Douglas fir at mesotrophic sites of Ktiny Training Forest Enterprise, Journal of Forest Science 54:321­332. Kantor, P., Mares, R., 2009: Production potential of Douglas fir in acid sites of Hrky Training Forest District, Secondary Forestry School in Písek, Journal of Forest Science 55:312­322. Kantor, P., Busina, F., Knott, R., 2010: Postavení douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco a její pirozená obnova na skolním polesí Hrky stedních lesnických skol Písek. Zprávy lesnického výzkumu 55:251­263. Klumpp, R., 1995: Area-specific variations of isoenzyme gene markers in Douglas-fir. In: Baradat, Ph., Adams, W.T., Müller-Starck, G. (eds.): Population Genetics and Genetic Conservation of Forest Trees. SPB Academic Publisher: 193 ­198. Kleinschmit, J., Bastien, J. CH., 1992: IUFRO's role in Douglas-fir (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco) tree improvement. Silvae Genetica 41:161­173. Knoepp, J. D., Swank, W. T., 1997: Forest management effects on surface soil carbon and nitrogen. Soil Science Society of America Journal 61:928­935. Konnert, M., Ruetz, W., 2006: Genetic aspects of artificial regeneration of Douglas-fir (Pseudotsuga menziesii) in Bavaria. European Journal of Forest Research 125:261­270. Korf, V., 1939: Píspvek k matematické definici vzrstového zákona lesních porost. Lesnická práce 18:339­379. Kouba, J., Zahradník, D., 2011: Produkce nejdlezitjsích introdukovaných devin v CR podle lesnické statistiky. In: Aktuality v pstování mén castých devin v Ceské republice, 21st November 2011, Prague, Czech Republic: 52­66. Koudela, J., 2013: Pstební a ekonomický potenciál douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirbel/Franco.) ve vybraných oblastech CR. (Diplomová práce), Praha, CZU: 67 p. Kupka, I., Podrázský, V., Kubecek, J., 2013: Soil-forming effect of Douglas fir at lower altitudes. Journal of Forest Research 59:345­351. Larson, B., 2010: The dynamics of Douglas-fir stands. In: Opportunities and risks for Douglas fir in a changing climate. Oc. 18­20, 2010 Freiburg, Berichte Freiburger Forstliche Forschung, Freiburg 85:9­10. Mális, F., Vladovic, J., Caboun, V., Vodálová, A., 2010: The influence of Picea abies in forest plant communities of the Veporské vrchy Mts. Journal of Forest Science 56:58­67. Martiník, A., 2003: Possibilities of growing Douglas fir (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) in the conception of sustainable forest management. Ekológia (Bratislava) 22(Suppl. 3): 136­146. Martiník, A., Kantor, P., 2007: Branches and the assimilatory apparatus of full-grown trees of Douglas fir (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) of a different coenotic position. Ekológia (Bratislava) 26:223­239. Martiník, A., Kantor, P., 2009: Analýza nadzemní biomasy douglasky tisolisté. Lesnická práce 88:24­25. Martiník, A., Palátová, E., 2012: Je pedosevní píprava osiva douglasky tisolisté nezbytná? Zprávy lesnického výzkumu 57:47­55. Mauer, O., Palátová, E., 2012: Root system development in Douglas fir (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) on fertile sites. Journal of Forest Science 58:400­409. Mensík, L., Kulhavý, J., Kantor, P., Remes, M., 2009: Humus conditions of stands with the different proportion of Douglas fir in training forest district Hrky and the Ktiny Forest Training Enterprise. Journal of Forest Sciences 55:345­356. Oulehle, F., Hruska, J., 2005: Tree species (Picea abies and Fagus sylvatica) effects on soil water acidification and aluminium chemistry at sites subjected to long-term acidification in the Ore Mts., Czech Republic. Journal of Inorganic Biochemistry 99:1822­1829. Pagan, J., 1999: Lesnícka dendrológia. (Skriptá). Zvolen, TU, p. 109­117. Panshin, A. J., De Zeeuw, C., 1980: Textbook of wood technology. 4. ed. New York: Mc-Graw-Hill, 722 p. Petrás, R., Mecko, J., 2008: Rastový a produkcný potenciál douglasky na Slovensku. In: Pstování nepvodních devin. Kromíz 26. 6. 2008. CLS, Kromíz, p. 59­64. Podrázský, V., Remes, J., Liao, C.Y., 2001a: Vliv douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) na stav lesních pd. In: Krajina, les a lesní hospodáství. I. /Sborník z konference 22. a 23. 1. 2001/. Praha, Ceská zemdlská univerzita v Praze: 24-29. Podrázský, V., Remes, J., Maxa, M., 2001b: Má douglaska degradacní vliv na lesní pdy? Lesnická práce 80:393­395. Podrázský V., Remes J., Liao, Ch.Y., 2002c: Vliv douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii (Mirb./ Franco) na stav humusových forem lesních pd ­ srovnání se smrkem ztepilým. Zprávy lesnického výzkumu 46:86­89. Podrázský, V., Remes, J., 2005: Retencní schopnost svrchní vrstvy pd lesních porost s rzným druhovým slozením. Zprávy lesnického výzkumu 50:46­48. Podrázský, V., Remes, J., 2008: Pdotvorná role významných introdukovaných jehlicnan ­ douglasky tisolisté, jedle obrovské a borovice vejmutovky. Zprávy lesnického výzkumu 53:27­34. P O drázský, V., Remes, J., Hart, V., Tauchman, P., 2009a: Douglaska a její pstování ­ test ceského lesnictví. Lesnická práce 88:376­381. Podrázský, V., Remes, J., Hart, V., Moser, W. K., 2009: Production and humus form development in forest stands established on agricultural lands ­ Kostelec nad Cernými lesy region. Journal of Forest Science 55:299­305. Podrázský, V., Remes, J., 2010: Production and environmental functions of Douglas-fir on the School Training Forest Kostelec nad Cernými lesy territory. In: Opportunities and risks for Douglas fir in a changing climate. Oc. 18-20, 2010 Freiburg, Berichte Freiburger Forstliche Forschung, Freiburg 85:64 p. Podrázský, V., Remes, J., Tauchman, P., Hart, V., 2010: Douglaska tisolistá a její funkcní úcinky na zalesnných zemdlských pdách. Zprávy lesnického výzkumu 55:12­17. Podrázský, V., Kupka, I., 2011: Vliv douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb/ Franco) na základní pedofyzikální charakteristiky lesních pd. Zprávy lesnického výzkumu 56(Special):1­5. Podrázský, V., Viewegh, J., Matjka, K., 2011: Vliv douglasky na rostlinná spolecenstva les ve srovnání s jinými devinami. Zprávy lesnického výzkumu 56(Special):44­51. Podrázský, V., Zahradník, D., Pulkrab, K., Kubecek, J., Pea, J. B., 2013a: Hodnotová produkce douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) na kyselých stanovistích Skolního polesí Hrky, Písecko. Zprávy lesnického výzkumu 59:(pijato). 123 Podrázský, V., Kouba, J., Zahradník, D., Stefancík, I., 2013b: Zmny v druhové skladb ceských les ­ výzva pro lesnický i devozpracující sektor. In: Devostavby 2013. Volyn 27. ­ 28.3.2013, VOS a SPS , Volyn, p. 3­7. Podrázský, V., Cermák, R., Zahradník, D., Kouba, J., 2013c: Production of Douglas-fir in the Czech Republic based on national forest inventory data. Journal of Forest Science 59:398­404. Podrázský, V., Kubecek, J., Cermák, R., Stefancík, I., 2013d: Zhodnocení dosavadního výzkumu douglasky tisolisté v Ceské republice ­ pehled. In: Balás, M. et al. (eds.): Proceedings of Central European Silviculture. , Kostelec nad Cernými lesy 2. ­ 3. 7. 2013. Praha, CZU, p. 192­203. Poleno, Z., 2001: Influence of transformation of spruce monocultures on state and development of forest soil and herbal vegetation. Zprávy lesnického výzkumu 46:6­15. Prat, D., 1995: Mating system in a clonal Douglas fir (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco) seed orchard. II. Effective pollen dispersal. Annales des Sciences Forestières 52:213­222. Remes, J., Podrázský, V., Hart, V., 2006: Rst a produkce nejstarsího porostu douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii / Mirbel/ Franco) na území SLP Kostelec nad Cernými lesy. In: Douglaska a jedle obrovská ­ opomíjení giganti. Sborník referát konference v Kostelci nad Cernými lesy 12. ­ 13. 10. 2006, Praha, CZU, p. 65­69. Remes, J., Pulkrab, K., Tauchman, P., 2010: Production and economical potential of Douglas fir on selected locality of the School Training Forest Kostelec nad Cernými lesy. In: News in silviculture of introduced tree species. Kostelec Oc 21th, 2010, CULS Prague, p. 68­69. Remis, J., Soják, D., 1986: Priemyselné plantáze ihlicnatých a tvrdých listnaných drevín na Slovensku. Lesnícke stúdie c. 41, Bratislava: Príroda, 245 p. Rendle, J., 1969: World Timbers: North & South America, including Central America and the West Indies. London: Ernest Benn limited, 192 p. Riegler, J., 2008: Die Douglasie aus Sicht der Verarbeiters. BFW Praxis Information Nr. 16:23­25. Sergent, A. S., Rozenberg, P., Marcais, B., Lefevre, Y., Bastien, J. C., Nageleisen, L. M. et al., 2010: Vulnerability of Douglas-fir in a changing climate: study of decline in France after the extreme 2003´s drought. In: Opportunities and risks for Douglas fir in a changing climate. Oc. 18­20, 2010 Freiburg, Berichte Freiburger Forstliche Forschung, Freiburg 85:21­22. Sicard, C., Saint-Andre, L., Gelhaye, D., Ranger, J., 2006: Effect of initial fertilization on biomass and nutrient content of Norway spruce and Douglas-fir plantations at the same site. Trees 20:229­246. Soják, D., 1991: Výskum tvorby stromovej biomasy duglasky tisomasy listej (Pseudotsuga menziesii) v intenzívnych porastoch. In: Vedecké práce VÚLH vo Zvolene, 41. Bratislava: Príroda, p. 253­271. Sverdrup, H., Thelin, G., Robles, M., Stjernquist, I., Srensen, J., 2006: Assessing nutrient sustainability of forest production for different tree species considering Ca, Mg, K, N and P at Björnstorp Estate, Sweden. Biogeochemistry 81:219­238. Sika, A., 1974: První výsledky mezinárodního proveniencního pokusu s douglaskou v Cechách. Casopis Slezského muzea, Opava, XXIII. Sika, A., 1975: Rozdíly v odolnosti proveniencí douglasky vci zimnímu vysýchání. Práce Výzkumného ústavu lesního hospodáství a myslivosti 46:171­183. Sika, A., 1985: Reprodukcní moznosti douglasky tisolisté v CSR z domácích zdroj. Práce Výzkumného ústavu lesního hospodáství a myslivosti 67:41­62. Sika, A., Heger, B., 1972: Vyhodnocení prvních proveniencních pokus s douglaskou tisolistou v ceských zemích. Práce Výzkumného ústavu lesního hospodáství a myslivosti 41:105­121. 124 Sika, A., Páv, B., 1990: Výskový rst douglasky na proveniencních plochách CR v rzných fázích vývoje. Lesnictví 36:367­380. Sindelá, J., 2003: Aktuální problémy a moznosti pstování douglasky tisolisté. Lesnická práce 82:14­16. Smidriak, V., 2010: Moznosti vyuzitia dreviny duglasky tisolistej / Pseodutsuga menziesi (Mirbel/Franco) v Slovenskej republike. Zvolen, DF TU Zvolen. DF-3580-6890: 110 p. Somsák, L. 2003: Effect of secondary spruce forests on phytoenvironment in the Slovenské rudohorie Mountains. Folia Oecologica 30:41­59. Somsák, L., Balkovic, J., 2002: Cyclic succession and plant biodiversity within the secondary spruce forests in the Hnilec river watershed. Phytopedon 1:45­51. Turpault, M. P., Utérano, C., Boudot, J. P., Ranger, J., 2005: Influence of mature Douglas fir roots on the solid soil phase of the rhizosphere and its solution chemistry. Plant and soil 275:327­336. Turpault, M. P., Gobran, G. R., Bonnaud, P., 2007: Temporal variations of rhizosphere and bulk soil chemistry in a Douglas fir stand. Geoderma 137: 490­496. avoda, P., 2007: Ekologické nároky a rozsírenie douglasky tisolistej na Slovensku. In: Ekológia a environmentalistika 2007, Zvolen, p. 194­202. avoda, P., Krajáková, J., 1993: Reprodukcné schopnosti a odolnos potomstiev duglasky z domácich vysokohodnotných porastov. In: Dendrologické dni (zborník referátov). VSP Nitra: 59 p. avoda, P., Lengyelová, A., 1996: Moznosti introdukcie drevín v lesných oblastiach Slovenska. In: Chlepko, V. et al.: Biologické aspekty zásad hospodárenia a nápravné opatrenia v lesných oblastiach Slovenska. (Záverecná správa), Zvolen, LVÚ, 109 p. avoda, P., Lengyelová, A., 1998: Výber, reprodukcia a testovanie potomstiev domácich populácií duglasky a jedle obrovskej. (Záverecná správa), Zvolen, LVÚ, 74 p. avoda, P., Longauer, R., Krajáková, J., 1998: Výskum sachtenia lesných drevín pre zhorsené ekologické podmienky. (Záverecná správa). Zvolen, LVÚ, 105 p. Urban, J., Cermák, J., Nadyezhdina, N., Kantor, P., 2009: Growth and transpiration of the Norway spruce and Douglas fir at two contrasting sites. Water issues in dryland forestry. 1st ed., Sede Boqer, Israel, Ben Gurion university, 47 p. Urban, J., Cermák, J., Kantor, P., 2010: Comparison of radial increment and transpiration of Douglas fir and Norway spruce. In: News in silviculture of introduced tree species. Kostelec nad C. lesy, Oc 21th, 2010, CULS Prague, p. 77­81. Vacek, S., Matjka, K., 2010: State and development of phytocenoses on research plots in the Krkonose Mts. Forest stands. Journal of Forest Science 56:505­517. Wagenführ, R., 2004: Bildlexikon Holz. Leipzig: Fachbuchverlag. 370 p. Wiemann, M. C., 2010: Characteristics and Availability of Commercially Important Woods. In: Wood handbook ­ Wood as an engineering material (2010) [online]. General Technical Report FPL-GTR-190. Madison, WI: U.S. Department of Agriculture, Forest Service, Forest Products Laboratory: 2.12.45 [cit. 2013-01-15]. Dostupné na internete: . Zeidler, A., 2013: Pínos perspektivních introdukovaných devin z hlediska vlastností deva. (Habilitacní práce), Praha, CZU, 187 p. Zeller, B., Andrianarisoa, S., Jussy, J. H., 2010: Impact of Douglas-fir on the N cycle: Douglas fir promote nitrification? In: Opportunities and risks for Douglas fir in a changing climate. Oc. 18­20, 2010 Freiburg, Berichte Freiburger Forstliche Forschung, Freiburg 85:11 p. http://www.deepdyve.com/assets/images/DeepDyve-Logo-lg.png Forestry Journal de Gruyter

Results of the research of Douglas-fir in the Czech Republic and Slovakia: a review

Download PDF
9 pages

Loading next page...
 
/lp/de-gruyter/results-of-the-research-of-douglas-fir-in-the-czech-republic-and-IfmAQbj1ql
Publisher
de Gruyter
Copyright
Copyright © 2014 by the
ISSN
0323-1046
eISSN
0323-1046
DOI
10.2478/forj-2014-0012
Publisher site
See Article on Publisher Site

Abstract

The paper summarises the results concerning the effects of cultivation of Douglas-fir (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco), especially in the last decades, on the intensity of production as well as non-production forest functions in the conditions of the Czech Republic and Slovak Republics. It analyses the research outcomes from the point of volume and value production in comparison with other native tree species, from the point of species effects on the soil and on the ground vegetation diversity, and from the point of stability and cultivation in the last period. The main aim was to compare this species with Norway spruce, which can be replaced by Douglas fir in suitable conditions. Douglas fir can have a favourable impact on the amount and the value of timber production, as well as on the soil and the biodiversity of ground vegetation. The stability of forest stands can also be considerably supported in this way. Hence, Douglas-fir represents a suitablealternative to Norway spruce at lower and middle altitudes and it can contribute to greater competitiveness of the Czech as well as Slovak forestry. Keywords: Douglas-fir; Czech Republic; Slovak Republic; growth; effect on soil; effect on herb layer; economics Abstrakt Píspvek shrnuje poznatky o vlivu pstování douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco), pedevsím z posledních desetiletí, na plnní produkcních a mimoprodukcních funkcí les v podmínkách Ceské a Slovenské republiky. Analyzuje výsledky výzkumu z hlediska srovnání objemové i hodnotové produkce s ostatními domácími devinami, z hlediska vlivu na pdu a spolecenstva pízemní vegetace i z hlediska aspekt stability a pstování z posledního období. Cílem píspvku je zhodnocení potenciálu vyuzití douglasky v ceském a slovenském lesním hospodáství a dále zejména zhodnocení moznosti náhrady zatím dominantního smrku ztepilého douglaskou tisolistou a posouzení dopadu tohoto procesu na produkci lesních porost, stav lesních pd a diverzitu lesních spolecenstev, stejn tak i formulace potebných smr dalsího výzkumu a praktického vyuzívání douglasky tisolisté v ceských a slovenských podmínkách. Také stabilita porost mze být tímto procesem výrazn podpoena. Douglaska tak pedstavuje vhodnou náhradu za smrk v nizsích a stedních polohách a mze pispt k vyssí konkurenceschopnosti ceského a slovenského lesního hospodáství. Klícová slova: douglaska; Ceská republika; Slovensko; rst; vliv na pdy; vliv na pízemní vegetaci; ekonomika 1. Úvod Introdukce pedstavuje lesnické opatení, které má v celosvtovém mítku zvýsit produkci les, stabilitu lesních porost a bezpecnost produkce. Stejn tak je zamena v jednotlivých pípadech na zvýsení plnní specifických funkcí les. Je vyuzívána v nejrznjsích geografických i stanovistních, jakoz i antropogenn pozmnných podmínkách. Tyto aspekty bývají zdrazovány i v pípad pedpokládané klimatické zmny ve svtle dokládaných klimatických extrém v antropogenn ovlivnné biosfée. Výzkum introdukovaných devin je v první ad zamen na vyhodnocení jejich produkce a provozních aspekt pstování, mén jiz na jejich environmentální funkce (Carter & Lowe 1986; Grier & MacColl 1971; Jussy et al. 2000; Knoep & Swank 1997; Konnert & Ruetz 2006; Sicard et al. 2006; Sverdrup et al. 2006; Turpault et al. 2005; Turpault et al. 2007). Lesnický výzkum stanovil pro Ceskou republiku jako optimální podíl *Corresponding author. Jií Kubecek, e-mail: kubecek@fld.czu.cz produkcn významných exot hodnotu 7 % (Beran & Sindelá 1996), tebaze jejich vtsí vyuzití musí v nasich podmínkách pekonávat adu pekázek. Mezi uvedenými devinami zaujímá nejvýznamnjsí místo ve svtovém, evropském, ale potenciáln i ceském a slovenském mítku douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco), introdukovaná do Evropy v roce 1827 (Holubcík 1968). Je uvazována jako jedna z komercn nejvýznamnjsích devin svta s rozsáhlým pirozeným areálem v Severní Americe i s úspsnými výsadbami po celém svt (Evropa, Argentina, Nový Zéland, Írán aj.). Prospívá díky své znacné ekovalenci v nejrznjsím prostedí a tvoí zde stabilní porosty (Larson 2010). Napíklad ve Francii patí k nejdlezitjsím hospodáským devinám vyuzívaným k zalesování a obnov lesa ve druhé polovin 20. století, roste zde na více nez 400 tis. ha s rocní výsadbou kolem 5 mil. sazenic (Ferron & Douglas 2010). Podobná situace je pak ve vtsin zemí západní Evropy. Také na území bývalého Ceskoslovenska byla této devin vnována znacná pozornost, zejména v minulém období a ze strany soukromých vlastník lesa, na druhé stran se pedevsím v posledních desetiletích setkává s odporem orgán státní správy a environmentalistických organizací, podobn jako jiné introdukované deviny (Podrázský et al. 2009a; 2013b, c, d; avoda 2007; avoda & Lengyelová 1996). V posledních dekádách klesaly rocní výsadby douglasky, na druhé stran roste stední vk porost a výrazn pak jejich zásoba (Kouba & Zahradník 2011; Podrázský et al. 2013c). Plocha porost douglasky tak dosahuje v soucasné dob v ceských zemích kolem 5 600 ha (Podrázský et al. 2013a,c). Na Slovensku roste na plose 1 300 ha jako soucást zhruba 130 vtsinou smísených porost, jejichz dnesní vk je odhadován na 103­123 let (avoda & Lengyelová 1998; avoda 2007; Smidriak 2010). Podle Chlepka et al. (1996) jsou na Slovensku pro douglasku optimální stanovist v nadmoských výskách 300 az 800 m ve 3. dubo-bukovém az 4. bukovém lesním vegetacním stupni, a také vlhcí stanovist 2. buko-dubového lesního vegetacního stupn. Limitní je pro ni rocní úhrn srázek alespo 600 mm. V obou uvazovaných zemích jsou dalsí výsadby dosti omezované, pes velký zájem praxe. I v ceských a slovenských pomrech je tedy douglaska dlouhodob povazována za jednu z nejperspektivnjsích devin (Hofman 1964; Petrás & Mecko 2008; Podrázský et al. 2009a; avoda 2007). Ve druhé polovin minulého století bylo zalozeno i nkolik proveniencních pokus ke studiu promnlivosti této deviny, které pak prokázaly znacný význam výbru místa pvodu a znacnou endogenní variabilitu douglasky. Jsou potvrzeny regiony, odkud lze odebírat osivo z pvodního areálu s nejvyssí pravdpodobností úspchu následných výsadeb (Beran 1993, 1995; Cafourek 2006; Hofman et al. 1964; Sika 1974, 1975, 1985; Sika & Heger 1972; Sika & Páv 1990; avoda & Krajáková 1993; avoda & Lengyelová 1998). Na této bázi pak mze nadále pokracovat úspsná introdukce a slechtní (Martiník & Palátová 2012). Cílem pedkládaného souhrnu dosavadních poznatk je zhodnocení potenciálu vyuzití douglasky v ceském a slovenském lesním hospodáství a dále zejména zhodnocení moznosti náhrady zatím dominantního smrku ztepilého douglaskou tisolistou a posouzení dopadu tohoto procesu na produkci lesních porost, stav lesních pd a diverzitu lesních spolecenstev, stejn tak i formulace potebných smr dalsího výzkumu a praktického vyuzívání douglasky tisolisté v ceských a slovenských podmínkách. 2. Produkce a rst douglasky V posledním období, zhruba od pocátku milénia, optovn vzrostl zájem o douglasku, a to jak z hlediska produkce cenného díví, tak i z hlediska stabilizace lesních porost. K dvodm této zmny patí jednak vyssí zájem o ekonomiku lesního hospodáství a dále problémy, které se zacínají projevovat v oblasti vitality a stability porost smrku ztepilého zejména v nizsích polohách (Podrázský et al. 2013d). Pstování smrku je povazováno za pícinu snízené stability lesních porost a poklesu biodiverzity les ve znacné cásti Evropy (Augusto & Dupouey & Ranger 2003; Mális et al. 2010). Vliv smrku je dolozen jako rostoucí s dobou uplynulou od zmny druhové skladby (Hadac & Sofron 1980) a byl dokumentován v ad studií v ceském a slovenském prostoru (Ambros 1990; Poleno 2001; Somsák 2003; Somsák & Balkovic 2002). Do jisté míry sleduje rozdíly mezi pirozenými bukovými a smrkovými porosty (Vacek & Matjka 2010). Náhrada devin pirozené druhové skladby smrkem je rovnz povazována za pícinu rozsáhlé acidifikace lesních pd (Oulehle & Hruska 2005). Nejvtsí pozornost byla vzdy vnována produkcní funkci douglasky. V soucasné dob bylo navázáno na starsí práce, které dokládaly vhodnost této deviny a její produkcní schopnosti (Beran & Sindelá 1996; Hofman 1964; Pagan 1999; Sindelá 2003). Rovnz novjsí studie potvrdily výrazné zvýsení produkce porost pi zavedení douglasky do porostních smsí. Kantor et al. (2001a, b) napíklad dolozili v porostech stedního vku (68 let, ve smsi s dalsími 6 devinami (BO, MD, DB, BK, HB, LP) dominantní produkcní pozici douglasky. V daném vku cinil objem jednotlivých strom az 2,9 m3, ve vku 100 let lze ocekávat objem jednoho stromu az 6 m3. Doporucují píms douglasky ve výsi 10 ­ 30 %. Pi podrobnjsí rstové analýze 29 dosplých smísených porost ve vku 85 az 136 let na zivných stanovistích SLP Ktiny studoval Kantor (2008) parametry 10 nejvzrstnjsích smrkových a douglaskových jedinc v jednotlivých porostech s jednoznacnou pevahou douglasky. Ta dosahovala dvou az trojnásobného objemu jednotlivých strom. Napíklad v jednom pípad dosahoval stední objem 10 nejvysplejsích jedinc v porostu hodnoty 9,12 m3 u douglasky, 3,17 m3 u smrku a 3,70 m3 u modínu. Letokruhové analýzy umoznily odvodit rocní objemový pírst jednoho kmene ve výsi 0,12 az 0,16 m3, coz mze dosáhnout az hodnoty 1,5 m3 u jedince bhem 10 let. Na stejném pracovisti byla studována produkcní role douglasky na kyselých stanovistích SP Hrky písecké lesnické skoly, za vyuzití stejné metodiky (Kantor & Mares 2009). Celkov bylo analyzováno 17 smísených porost s výrazným zastoupením douglasky ve vku 88 az 121 let. Pi srovnání 10 nejvysplejsích strom v porostu u douglasky, smrku, borovice lesní a modínu byl prokázán jednoznacn nejvyssí produkcní potenciál u douglasky, a to ve zhruba stejném pomru jako v pedeslém pípad. Napíklad v jednom ze sledovaných porost byl stední objem 10 nejvzrstnjsích strom douglasky 6,30 m3, naproti tomu u smrku 1,93 m3, a 2,25 m3 u modínu. Objemový pírst na základ letokruhových analýz byl pro jednotlivé stromy urcen ve výsi 0,06 az 0,10 m3.rok-1. Martiník & Kantor (2007, 2009) analyzovali nadzemní biomasu douglasky ve dvou porostech stedního vku (69 a 75 let) na bohatých stanovistích (SLT 3B) na území SLP Ktiny z hlediska mnozství a ve druhém pípad i obsahu zivin. Dolozili zásadní význam pozice stromu v porostní struktue pro rstové parametry, utváení asimilacního aparátu a poutání zivin nadzemními slozkami biomasy. Jako výrazné riziko pro pstování douglasky hodnotili její schopnost cerpat ziviny z pdního prostedí ve vysoké míe, coz pi neuvázeném odbru biomasy mze vést k ochuzení stanovist. Jako prevenci doporucili pstování této deviny ve smsi se stanovistn pvodními devinami a ponechání maxima nevyuzitelné biomasy po tzb na míst. Znacný produkcní potenciál této deviny byl dolozen i na SLP Kostelec nad Cernými lesy. Douglaska je zde vysazována od 80. let 19. století, dnes zde roste na plose zhruba 10,5 ha. Nejstarsí studovaný porost je charakterizován nadmoskou výskou 410 m n. m., prmrnými rocními srázkami 650 mm a prmrnou rocní teplotou 8 ºC. Zásoba byla stanovena ve vku 97 let. Podle zastoupení smrku a douglasky kolísala zásoba porostu na trvalých výzkumných plochách mezi 830 az 1 030 m3.ha-1, picemz douglaska pedstavovala 14 ­ 30 % poctu zastoupení jedinc, 32,4 ­ 42,4 % výcetní kruhové základny a 36,6 az 58,3 % zásoby. Po chemické píprav dosahoval pocet jedinc zmlazení 16 ­ 31 tis. jedinc na 1 ha, v dosud zapojeném porostu vsak zmlazení rychle mizí (Remes & Podrázský & Hart 2006; Remes & Pulkrab & Tauchman 2010). Dalsí porost reprezentuje zmnu od porostu stanovistn pvodních devin (DB, HB, LP) ve vku 69 let k monokulturám smrku (61 let) a douglasky (45 let) na stanovisti charakterizovaném SLT 3K (420 m n. m., 8,5 ºC, 550 ­ 650 mm, luvizem). Zásoba v tomto pípad cinila 266 m3.ha-1 pro listnáce, 507 m3.ha-1 pro smrk a pro nejmladsí douglasku 579 m 3.ha -1. Prmrný rocní pírst byl urcen ve výsi 4,43 m3.ha-1.rok-1 pro listnáce, 8,45 m3.ha-1.rok-1 pro smrk a 12,87 m3.ha-1.rok-1 pro poslední devinu (Podrázský & Remes 2010; Podrázský et al. 2009a). Zatím poslední zveejnná studie dokumentuje produkcní (a pdotvornou) funkci porost rzných devin na zalesnné zemdlské pd. Byla srovnávána zásoba porost smrku, borovice lesní, bízy blokoré a douglasky ve vku 39 let na stanovisti charakterizovaném nadmoskou výskou 430 m n. m., 7,5 ºC prmrné rocní teploty a 600 mm rocních srázek, pdní typ byl charakterizován jako oglejená luvizem az pseudoglej. Za tchto podmínek dosáhly hodnoty stedních kmen u borovice 20,6 m výsky a 19,5 cm výcetní tlousky, analogicky u smrku 20,1 m a 19,5 cm, u bízy 24 m a 21,4 cm a u douglasky 21,6 m a 23,8 cm, coz pi poctu kmen 1 408; 1 157; 440 a 928 ks.ha-1 cinilo 352,1; 349,4; 157,1 a u douglasky 438,6 m3.ha-1, ta tak pedstavovala jednoznacn nejproduktivnjsí devinu v daných pomrech (Podrázský et al. 2009a, b, 2010). Pi zalesování zemdlských pd je teba vzdy respektovat vhodnost stanovist pro jednotlivé deviny, jak prokázali napíklad Bartos & Kacálek (2011). Na jednotlivých plo- chách tak douglasku mze pedrstat modín, v závislosti na vlhkostních a obecn pdních podmínkách. I jejich výsledky dolozily minimální rovnocennost rstu douglasky a smrku v prvních letech po výsadb na rzných lokalitách Podorlicka. Na Slovensku se v 80. letech minulého století vnovala zvýsená pozornost zakládání intenzivních porost ­ prmyslových plantází s cílem dosáhnout pi zkráceném obmýtí vyssí produkci deva, zejména s ohledem na vyuzití v celulózo-papírenském prmyslu (Remis & Soják 1986; Soják 1991). V této souvislosti bylo zalozeno nkolik výzkumných ploch zejména v jizních a západních oblastech Slovenska. Na výzkumné plose Pribeta na jizním Slovensku, zalozené ve vku porostu 18 let, v nadmoské výsce 160 m, dosáhla stední výska porostu 19,1 m a stední výcetní tlouska 21,4 cm ve vku 30 let, prmrný objem kmene s krou 0,325 m3, coz cinilo 74 % objemu celkové stromové biomasy a objem vtví dosáhl 15 % z celkové stromové biomasy. Zásoba ve vku 30 let byla 442 m3.ha-1 (s krou) a prmrný rocní objemový pírst kmene cinil 14,7 m3.ha-1.rok-1. Prmrný objem paez a koen douglasky dosáhl 11 % z celkové stromové biomasy. Hmotnost jehlicí dosahovala v cerstvém stavu 63 tun.ha-1 a v susin 32 tun.ha-1 (Soják 1991). Studie zamené na srovnání produkce douglasky s hlavními devinami dokládají podstatné zvýsení produkcní funkce lesních porost pi zavádní této deviny do porostní smsi. Jedná se o významné navýsení nejen objemové, ale i hodnotové produkce, a to i pi srovnání se smrkem ztepilým jako nejvýznamnjsí domácí hospodáskou devinou. Pi hodnocení produkcní funkce douglasky je teba mít na pamti, ze rozdíly mezi jednotlivými devinami se mohou dosti výrazn lisit, pokud hodnotíme jednotlivé, napíklad nejvzrstnjsí stromy a celé porosty (Koudela 2013). Pi studii hodnotící parametry DG a SM na souboru vsech porost daných devin na území SLP Kostelec nad Cernými lesy na rzných stanovistích (vodou ovlivnná, kyselá a svzí + bohatá stanovist) byly dosazeny výsledky, uvedené v tabulce 1. Napíklad na vodou ovlivnných stanovistích byl objem stedního kmene douglasky na úrovni 316 % ve srovnání se smrkem, zatímco zásoba porostu ,,pouze" na úrovni 150 %. Dvodem je nizsí hustota douglaskových porost, jejich vtsí svtlost a více vyrovnaná produkce na jednotku plochy korunových projekcí. To jest více zvysuje význam Tabulka 1. Parametry jednotlivých strom a porost douglasky a smrku ve vku 100 let na území SLP Kostelec nad Cernými lesy Table 1. Parameters of individual trees and stands of Douglas fir and Norway spruce at a stand age of 100 years in Training Forest Enterprise Kostelec nad Cernými lesy Parametr1) Devina 6) Tlouska2) d1,3 [cm] DG7) SM8) 53,0 160 47,4 145 50,1 142 33,0 100 32,7 100 35,3 100 Výska3) [m] DG 7) SM 8) Prmrná4) hmotnost [m3] DG7) SM8) 3,57 316 2,50 227 3,20 229 1,13 100 1,10 100 1,40 100 Zásoba5) [m3.ha-1] DG7) SM8) 893,7 150 698,6 111 768,8 115 653,5 100 631,0 100 669,8 100 Vodou ovlivnná stanovist9) Pocet porost10): DG 14, SM 359 Procento11) Kyselá stanovist12) Pocet porost10): DG 17, SM 658 Procento11) Svzí a bohatá stanovist13) Pocet porost10): DG 46, SM 987 Procento11) 1) 11) 39,4 136 32,0 114 34,5 162 28,9 100 28,0 100 29,3 100 Parameter, 2)Diameter at breast height, 3)Height, 4)Average volume, 5)Growing stock, 6)Tree species, 7)Douglas fir, 8)Norway spruce, 9)Sites affected by water, 10)Number of stands, Percentage, 12)Acid sites, 13)Fresh and fertile sites vhodné pímsi v douglaskových porostech a stanovení optimálního stupn smísení s jinými devinami. Význam vhodné smsi pro plné pstební uplatnní douglasky je patrný i na analýze práce Petráse & Mecka (2008). Ti dolozili na základ hodnocení model rstových tabulek pro nesmísené porosty jednotlivých devin pi srovnatelných bonitních ukazatelích o 26 ­ 35 % nizsí produkci douglasky (objemovou i hodnotovou) ve srovnání se smrkem a jedlí a dokonce o 22 % nizsí produkci ve srovnání s bukem. Pícinou je pedevsím nizsí hustota douglaskových porost ve srovnání s jinými devinami. Pi rstu jednotlivých srovnávaných devin na stejném stanovisti a srovnatelného vku vsak vyplývá na základ výse provedené analýzy výrazn vyssí produkcní potenciál (objemový i hodnotový) douglasky, který jest mze být zvýraznn pstováním vhodné smsi. Je tedy nezpochybnitelné, ze po stránce objemové produkce znamená pstování douglasky znacný pínos. Ojedinlý je prozatím výzkum hodnotové produkce douglasky. V ceských podmínkách je zatím jedinou výraznjsí publikovanou studií práce Podrázského et al. (2013a). Autoi hodnotili objemovou a hodnotovou produkci na základ údaj LHP na SP Hrky Vyssí odborné skoly lesnické a Stední lesnické skoly Bedicha Schwarzenberga v Písku. Byly analyzovány vsechny porostní skupiny, ve kterých mla douglaska vtsí zastoupení nez 20 % a které dosahovaly vku vyssího nez 30 let. Pro poteby tohoto srovnání byly vybrány porosty na stanovisti charakterizovaném SLT 3K, celkem se jednalo o zpracování 372 porostních skupin: 92 skupin se zastoupením DG ve vku 30 ­ 124 let, buku (130 skupin, 30 ­ 160 let), dubu (164 skupin, 34 ­ 160 let) a modínu (120 skupin, 32 ­ 160 let). Objem stojící zásoby v m3.ha­1 v clenní podle jednotlivých devin a vk byly pevzaty z LHP (na r. 2010 ­ 2019). Zjistný objem stojící zásoby analyzovaných devin byl upraven na plné zakmenní a na plochu jednoho hektaru, aby mohla být realizována komparace dosahovaného efektu jednotlivých devin. Ke studiu prbhu produkcních parametr byla vyuzita Korfova funkce (Korf 1939). V dob kulminace byl bzný hodnotový pírst douglasky roven hodnot 26.622 Kc.ha-1.rok-1, dubu 19.926 Kc.ha-1.rok-1, smrku 19.494 Kc.ha-1.rok-1, modínu 14.427 Kc.ha-1.rok-1 a buku 9.360 Kc.ha-1.rok-1. Prmrný hodnotový pírst byl pro jednotlivé deviny kalkulován ve výsi: 13.098 Kc.ha-1.rok-1 (DG), 10.698 Kc.ha-1.rok-1 (SM), 7.831 Kc. ha-1.rok-1 (MD), 7.751 Kc.ha-1.rok-1 (DB) a 5.293 Kc.ha-1.rok-1 (BK). Pesto, ze produkce douglasky byla pro nedostatek reálných dat podcenna (nap. ceny sortiment byly kalkulovány podle SM), byla prokázána nejen objemová, ale i hodnotová produkce DG výrazn vyssí ve srovnání s ostatními sledovanými devinami. Výrazná potenciální hodnotová produkce byla dolozena i v pípad porost, dosahujících mýtní zralosti (Remes & Pulkrab & Tauchman 2010), smrk dosahoval zhruba 70 % hodnotové produkce douglasky. Také v porostech stedního vku byla hodnotová produkce douglasky výrazn vyssí nez jiných srovnávaných devin. V jiz výse popisovaném porostu (Podrázský & Remes 2010; Podrázský et al. 2009a) dolozili Remes t al. (2010) prmrný rocní pírst hodnotový v relativních hodnotách u douglasky 100 %, u smrku ztepilého 66 % a u smíseného porostu listnác 34 %. 3. Zdroje lesního reprodukcního materiálu, slechtní a výsledky proveniencních pokus Dle národních seznam zdroj reprodukcního materiálu (www.erma.uhul.cz a www.nlcsk.sk ­ Kontrola lesného reprodukcného materiálu) bylo v r. 2013 pro reprodukcní materiál douglasky kategorie ,,selektovaný" v CR k dispozici 221 uznaných porost (UP) o redukované výme 173 ha a na Slovensku 24 uznaných porost o redukované výme 35 ha. Uznané porosty fenotypové kategorie A mají v CR zhruba tetinový a na Slovensku ctvrtinový podíl. Na území CR jsou uznané porosty i rodicovské stromy rozlozeny relativn rovnomrn, na Slovensku je jich nejvíc v západní, severozápadní a stední cásti zem. O geografickém pvodu semen pouzitých na zalození starsích douglaskových porost, vcetn dnesních uznaných porost, nevíme tém nic. Na Slovensku je i u porost mladsích 40 let pvod známý jen ve zhruba 20 % pípad (avoda et al. 1998). V podobných situacích lze k identifikaci proveniencní oblasti (pvodní provenience) v pirozeném areálu douglasky vyuzít izoenzymových genetických marker (Klumpp 1996). V CR je 60 % a na Slovensku 30 % uznaných porost mensích nez pl hektaru. Z hlediska genetické kvality a moznosti reprodukce genofondu douglasky je ovsem dle Konnert & Fussi (2012) dlezité, aby uznané porosty douglasky nebyly tvoeny nkolika polosesterskými potomstvy (skupinami spíbuznných strom, kízení kterých vede k vysokým podílm prázdných semen) a aby se semena sbírala z alespo 20 strom. Splnitelnost uvedených pozadavk je sporná v nejmensích uznaných porostech do 0,20 ha, jichz je v CR kolem 50. Vzdálenosti mezi stromy v uznaných porostech by také nemly být pílis velké, protoze pylová zrna douglasky nemají vzduchové vácky a vtsinou je vítr od zdrojového stromu rozptýlí jen do vzdálenosti nkolika desítek metr (Prat 1995). Dle platné legislativy CR i SR se musí semeno douglasky a jiných mén castých devin v porostech sbírat z minimáln 10 strom. Východiskem udrzovacího slechtní douglasky v CR je 304 a v SR 263 rodicovských strom. Sindelá & Beran (2004) pro CR uvádjí 4 klonové sady o plose 4,37 ha, ve kterých bylo zastoupeno 209 rodicovských strom. V soucasnosti jsou uznány pouze dva klonové sady o plose 2,24 ha. Ve srovnání s borovicí nebo modínem se semenné sady douglasky vyznacují podstatn nizsí plodností (Beran 1990). V CR bylo v létech 1961­1969 zalozeno také 8 výsadeb charakteru klonových archiv s 232 klony (Sindelá & Beran 2004) a na Slovensku v r. 1998 archiv se 48 výbrovými stromy (avoda et al. 1998). Stejní autoi zmiují v CR výsadby polosesterských potomstev 26 strom z r. 1962 a 1968 v Jílovisti a osmi strom spolu s 4 proveniencemi v r. 1998 v Mestských lesoch Krupina na Slovensku. Proveniencní pokusy slouzí na vyhodnocení vnitrodruhové variability v ekologicky a produkcn významných znacích a vlastnostech. U douglasky, jako nepvodní deviny, umozují identifikovat provenience, resp. zdroje reprodukcního materiálu vhodné pro introdukci do rzných podmínek prostedí. Specifický význam má nejvtsí mezinárodní proveniencní pokus s douglaskou IUFRO 1968, pro který bylo v létech 1966­1967 v pirozeném areálu sesbíráno semeno 184 proveniencí. Semeno bylo poskytnuto 28 evropským a 12 mimoevropským institucím a zalozilo se z nho 50 proveniencních pokusných ploch ve 30 státech (Kleinschmit & Bastien, 1992). Z 11 proveniencních ploch zalozených v bývalém Ceskoslovensku k pokusu IUFRO 1968 nálezí 5 ploch v CR v obvodech bývalých LS Písek, Vlasim, Strnady a Jílovist a 2 plochy v SR (Slovenská upca a Veká Stráz-Zvolen) s 25 proveniencemi. Na Morav byl jest v r. 1959 zalozen pokus s 11 proveniencemi vysazenými na 2 plochách na LS Luhacovice a Litovel a ve stedních Cechách v r. 1991 pokus s 9 proveniencemi na 2 plochách na LS Vlasim a Zbraslav. Z výsledk Berana (1995), Sindeláe & Berana (2004) a nasich vlastních je zejmé, ze volba vhodné provenience u douglasky hraje podstatnou roli ve vztahu k produkci a stabilit zakládaných porost. Provenience se ve výskovém nebo tlouskovém rstu sice lisí jen o 15­20 procent, ale v objemu stedního kmene az o 50 %, a v objemu stromové biomasy, která závisí i od pezívání, byly zjistny více nez dvounásobné rozdíly. Sindelá & Beran (2004) na základ hodnocení proveniencních pokus do vku 20­30 let doporucují pro CR osivo z oblastí západních svah Kaskádového pohoí ve stát Washington (USA) a jizní Britské Kolumbie (Kanada) z poloh do 600 m nadmoské výsky. Vhodné provenience lze získat i z centrálních oblastí Kaskádového pohoí (nizsí polohy). Rychle rostoucí provenience z pobezí Washingtonu a Oregonu, které se osvdcily v Západní Evrop, jsou v CR citlivé na klimatické extrémy. Nkteré provenience z kontinentálních oblastí areálu zas mzou být ve zvýsené míe ohrozovány sypavkami. Na základ hodnocení dvou pokus s 23 proveniencemi douglasky na stedním Slovensku (350 a 500 m n. m.) ve vku 40 let lze z hlediska rstu a pezívání doporucit provenience ze stedních az vyssích poloh (400­1 650 m n. m.) severozápadní cásti Kaskádového pohoí ve stát Washington. K dobe rostoucím patí ovsem i nkolik proveniencí z Pobezních hor a dokonce i vnitrozemí jihu Britské Kolumbie. Hlavním zdrojem poskození douglasky na slovenských proveniencních plochách je tzký sníh. Od této situace se oste odlisuje situace v ceských (slovenských) zemích. Na západ od nasich hranic je devo této deviny hodnoceno pomrn vysoko, minimáln na úrovni smrku ci modínu. Toho vyuzívají s výhodou producenti douglaskového díví, mající napojení na nmecký ci rakouský trh (Podrázský et al. 2013a). Naopak v domácích podmínkách mají vlastníci lesa s odbytem tohoto druhu suroviny casto potíze a díví je tak casto prodáváno pod cenou bznou v jiných oblastech Evropy. Také na slovenském trhu je poptávka prakticky nulová a devo douglasky vypstované na Slovensku se vtsinou exportuje (Smidriak 2010). Neschopnost devozpracujícího sektoru v tomto pípad jest prohlubuje situaci, kdy je znacná cást produkce ceských les vyvázena bez jakéhokoli pokusu o zpracování. Sektor tak má do znacné míry spíse exploatacní charakter a uvedená nepíznivá situace se mní jen velmi, velmi pomalu. Na tomto míst je nutno uvést, ze douglaskové díví je po stránce mozností vyuzití naprosto srovnatelné s dívím bzných jehlicnan, jako je smrk, borovice a modín, i to po stránce mechanického a chemického zpracování, coz potvrzují i evropské prameny. Podle Rieglera (2008) pekonává svojí kvalitou a upotebitelností smrk. Z hlediska zpracování a vyuzití deva by tedy cástecná substituce smrku douglaskou nemla pedstavovat výraznjsí problém, naopak spíse pílezitost a pínos, jakkoli dnes spíse potenciální. 5. Vliv douglasky na pdní prostedí Jiz první práce, dokládající vliv douglasky na pdní prostedí, prokázaly jednak vyssí nároky na pdní ziviny, na druhé stran i píznivjsí rozklad a transformaci opadu této deviny zejména ve srovnání se smrkem ztepilým (Podrázský et al. 2001a; Podrázský et al. 2001b; Podrázský et al. 2002). Pi srovnání na stanovistích charakteru 3K az 3S na území SLP Kostelec nad Cernými lesy bylo prokázáno, ze ve srovnání s pirozenou druhovou skladbou (DB, HB, LP) probíhá výraznjsí akumulace humusu s vyssími charakteristikami pdní acidity, na druhé stran byly tyto pdní vlastnosti znacn píznivjsí ve srovnání se smrkovými porosty na stejném stanovisti. Douglaska tedy vykázala mén nepíznivý vliv na stav lesních pd, konkrétn humusových forem, ve srovnání se smrkem. K podobným závrm dosel Martiník (2003) pi studiu smíseného porostu ve vku 73 let na bohatém stanovisti (3B) na území SLP Ktiny. Sledovány byly pedochemické vlastnosti a minerální výziva v závislosti na zastoupení douglasky v porostní smsi. Výsledky dolozily zhorsování pdních vlastností se zvysujícím se podílem douglasky ve smsi (s bukem), pedevsím jako snízení obsahu bazických kationt (Ca, Mg) v A horizontu. Projevilo se tak poutání zivin v biomase intenzivn pirstajícího porostu. Výziva se blízila optimu podle evropských standard. Doporucení autora tedy smuje k individuální, popípad skupinovité pímsi této deviny v lesních porostech. Mensík et al. (2009) srovnávali stav pd ve smíseném porostu smrku a buku, dále v porostech smrku a douglasky na kyselých (3K) a stedn bohatých (4H) stanovistích skolních les na Písecku a Ktinsku. Jejich setení vedlo k závru, ze porosty DG akumulovaly 25,0 t.ha-1 nadlozního humusu ve 4. Vyuzití deva douglasky Jedním z problémových aspekt pi pstování douglasky je práv vyuzitelnost devní suroviny. Pitom se jedná o kvalitní a vsestrann upotebitelné devo (Zeidler 2013). Jedná se o jádrovou devinu, bl je blavá az svtle zlutá, pomrn úzká. Barva jádra je v závislosti na stanovisti a rychlosti rstu hodn variabilní, od zlutohndé az po cervenou barvu (Bormann 1984; Wagenführ 2004; Wiemann 2010). Letokruhy jsou výrazné, pechod z jarního do letního deva je náhlý (Panshin & De Zeeuw 1980). Devo samo je pevné, stedn tvrdé a houzevnaté. Dobe se opracovává i susí. Je stedn odolné proti hnilobám, ale spatn se impregnuje (Bormann 1984). Je vyuzíváno na výrobu eziva, peklizek, vlákniny. Jedná se o vynikající devo stavební a konstrukcní (Alden 1997; Bormann 1984). Povazuje se za výborný materiál pro výrobu lepených nosník (Rendle 1969). V USA je douglaska nejdlezitjsí devinou pro výrobu eziva (Bormann 1984). srovnání se 79,4 ­ 79,6 t.ha-1 smrkových porost. V porostech douglasky byly hodnoty pdní reakce pízniv vyssí v holorganických i organominerálních horizontech, také hodnoty C/N byly ovlivnny douglaskou pízniv, pi srovnání jednotlivých devin na stejných stanovistích. Ve výse popisovaném porostu na území SLP Kostelce nad Cernými lesy (nap. Podrázský et al. 2010) byly rovnz dolozeny píznivé úcinky douglasky ve srovnání se smrkem (Podrázský & Remes 2005, 2008). Pedochemické charakteristiky byly výrazn píznivjsí v profilu humusových forem: pdní reakce, charakteristiky pdního sorpcního komplexu, dynamika pdní organické hmoty a dusíku. Vliv douglasky se blízil úcinkm jedle obrovské, byl mén píznivý ve srovnání s listnatými porosty, ale výrazn píznivjsí ve srovnání se smrkem ztepilým. Výrazné psobení douglasky na stav humusových forem z hlediska pdního chemizmu bylo dolozeno i na zalesnné zemdlské pd (Podrázský et al. 2009a, b, 2010). Humusové formy v 39 let starých porostech douglasky, smrku ztepilého, borovice lesní, bízy blokoré byly srovnávány s odpovídající slozkou ekosystému mýtného lesa (BO, SM) na trvale zalesnné pd a se sousedním polem. V nadlozním humusu byly nejpíznivjsí ukazatele pdního chemizmu (pH, S, H, T, V) prkazn dolozeny v porostu douglasky (v porostu bízy se nadlozní humus dosud nevytvoil). Intenzivn rostoucí porost DG se projevil v poklesu obsahu pístupného fosforu. Ve vsech porostech zalozených na zemdlské pd byl podstatn píznivjsí stav ve srovnání se starsím jehlicnatým porostem, porost bízy se od pdního prostedí sousedního pole lisil nejmén. Psobení douglasky lze hodnotit jako mén acidifikující ve srovnání s ostatními koniferami. Ve stejných porostech hodnotili stav pedofyzikálních charakteristik horizontu A Podrázský & Kupka (2011). Výsledky sledování dolozily urcité zmny ve stavu hydrofyzikálních charakteristik lesních pd v závislosti na devinné skladb, tzb porostu, nebo na zalesnní zemdlské pdy. Zalesnní zemdlských pd vede podle pedbzných výsledk, zejm v dsledku aktivity koenových systém, edafonu a mísení organické a minerální pdní hmoty, k významnému snízení objemové hmotnosti pdy, mrné hmotnosti pdy, a naopak k výraznému zvýsení pórovitosti a provzdusnnosti. Tzební aktivity psobí výrazným opacným trendem. Ze sledovaných lesních devin vykazovala douglaska tisolistá pomrn nejmén výrazné vlivy, coz je dáno jejím intenzivním rstem spojeným s nároky na vodu a ziviny a rychlostí rozkladu jejího opadu. Lesnická opatení na druhé stran zejm neohrozují výrazným zpsobem retencní vlastnosti lesních pd, naopak zalesnní vede k lepsím retencním a vodohospodáským pomrm v krajin. Pstování douglasky ve vhodn zvolené pímsi pak vodní rezim lesních pd významn neovlivní. Ze zahranicních pramen, nap. Augusto et al. (2003) potvrdili, ze ve vtsím krajinném mítku ovlivují stav pd a pízemní vegetace ve vtsí míe geografické a geologické podmínky a lesnická opatení, nez aktuální devinná skladba lesních porost (borovice lesní, douglaska, jedle blokorá, buk, dub), jen smrk má výraznjsí vliv na stanovist. Studie, zamené na jednotlivé lokality a zvýrazující tak vliv jednotlivých devin, vsak jednoznacn potvrdily v nasich podmínkách takové psobení douglasky na pdní vlastnosti, které nás opravuje hodnotit ji velice pízniv ve srovnání s dominantn obnovovanými jehlicnany, konkrétn smrkem ztepilým. Pi jejím pstování ve smísených porostech pak lze pedpokládat potenciál udrzení relativn píznivých pdních vlastností, s pihlédnutím k podmínkám jednotlivých lokalit. 6. Dalsí environmentální a ekologické funkce douglasky a její pstování O vlivu douglasky na dalsí slozky zivotního prostedí a na biodiverzitu lesních ekosystém je v domácích podmínkách minimum údaj. Pouze Podrázský et al. (2011) studovali slození pízemní vegetace v porostech s rzným druhovým slozením vcetn douglasky na souboru 44 ploch v rzných stanovistních podmínkách Ceské republiky. V porostech této deviny bylo prokázáno nevýznamné, ale patrné zvýsení poctu druh ve srovnání s jinými devinami, pedevsím smrkem, a zárove posun spolecenstev smrem k bohatsím stanovistím, zejména s ohledem na dusík, coz bylo odpovídající výsledkm dolozeným v zahranicí (Augusto et al. 2003). Dosud nepublikované výsledky z nasich setení z dalsí sezóny, na podstatn vtsím souboru ploch (pes 100), dokládají podobné poznatky. Jako dlezitá funkce sledované deviny se jeví její podpora statické stability lesních porost. Mauer & Palátová (2012) studovali vývoj koenových systém na zivných stanovistích SLP Ktiny ve vku porost 10, 20, 30, 60 a 80 let. Jiz od mladého vku potvrdili vývoj kompaktního koenového systému zajisujícího znacnou stabilitu jedinc. Douglaska tak mze pedstavovat významný stabilizacní prvek lesních porost, coz potvrzují i zahranicní zdroje (Sergent et al. 2010). Domácí i zahranicní zdroje potvrdily vyssí odolnost vci suchu a lepsí vyuzívání dostupné pdní vody (Eilmann & Rigling 2010; Urban et al. 2009; Urban et al. 2010). Jako jedno z mozných rizik výraznjsího zavádní douglasky je uvádna zvýsená míra nitrifikace a potenciální ztráty dusíku pedevsím v nesmísených porostech (Zeller et al. 2010), coz koresponduje s pirozenou dynamikou douglaskových porost a jejích spolecenstev, s castými disturbancemi a s výrazným zastoupením olsí na pirozených lokalitách s castým výskytem pozár (Binkley 1986). Znacný je i potenciál douglasky z hlediska pirozené obnovy. Na kyselých stanovistích je prokázáno její masivní zmlazování, bez problém vyuzitelné pro obnovu porost (Busina 2007; Kantor et al. 2010), na bohatsích stanovistích mohou být problémy s konkurencí buen (Hart et al. 2010). Vcelku ale lze zaclenit douglasku do systém podrostního hospodáství a pirozené obnovy bez vtsích tzkostí. Martiník & Palátová (2012) studovali a ovovali vhodnost rzných zpsob pedosevní pípravy osiva douglasky. Srovnávali 7 oddíl zelené varianty (z toho jeden vzorek neznámého pvodu z CR) a 7 oddíl varianty sedé. Prokázali vhodnost rzných zpsob pedosevní pípravy a jejich upotebitelnost a nezbytnost z hlediska plného vyuzití zdroj osiva. Byly prokázány i rozdíly mezi proveniencemi, coz musí být respektováno pi dalsí introdukci z pvodních oblastí rozsíení douglasky. 7. Závry dosavadních setení v ceských a slovenských podmínkách Rozbor prací pvodem z ceské i slovenské oblasti potvrdil, ze pozornost vnovaná douglasce tisolisté je pln oprávnná, a jeví se, podobn jako v jiných evropských (i dalsích) zemích, jako devina s velkým potenciálem vyuzití v lesním hospodáství. Zejména významné je její srovnání se smrkem ztepilým, který je v rámci ceského i slovenského lesnictví dosti na ústupu, a jiz pro své úcinky na prostedí lesního ekosystému, nebo z hlediska zdravotního stavu. Jeho podíl v ceských lesích a zejména na tzb díví se bude v pístích desetiletích zejm výrazn snizovat (Podrázský et al. 2013b). Douglaska se pak ukazuje jako jeho mozná a více nez plnohodnotná náhrada z ady dvod: ­ produkcní potenciál douglasky v nizsích i stedních polohách je výrazn vyssí nez ostatních domácích devin, vcetn smrku ztepilého, ­ její psobení na stav pd je mén výrazné, acidifikacní vliv je výrazn nizsí a v porostech jehlicnan má douglaska charakter melioracní deviny, ­ mén ovlivuje biodiverzitu pízemní vegetace, v jejích porostech je srovnatelná nebo vyssí ve srovnání s pirozenými spolecenstvy a dochází k mén výraznému posunu v jejich stanovistn indikacním charakteru, ­ douglaska psobí výrazn stabilizacním vlivem z hlediska statiky porost a jejich mechanické stabilizace, ­ její nároky na pstování se v daných nizsích a stedních podmínkách nebudou diametráln lisit od nárok smrkového hospodáství, nebo pstování jiných jehlicnan, a to vcetn skolkaských technologií a vyuzití pirozené obnovy. Vtsinu potenciáln negativních dsledk jejího pstování, pedevsím výrazný odbr zivin intenzivním pírstem, lze do znacné míry eliminovat jejím dominantním zpsobem pstování ve smsi s jinými devinami. Otázkou pak zstává ponechání tzebních zbytk na lokalit z hlediska minimalizace odbru zivin a ztrát organické hmoty a orientace na devní surovinu, která je v nasich podmínkách mén bzná, tebaze je její potenciál vyuzití rovnz minimáln srovnatelný s domácími jehlicnany, jako je smrk nebo modín. Mze tak být pínosem nejen pro vlastníky a správce lesa, ale i pro stabilitu a vitalitu ceských les a pispt tak výrazným zpsobem ke konkurenceschopnosti ceského a slovenského lesního hospodáství. Podkování Píspvek vznikl jako soucást esení výzkumného projektu NAZV Q/112A172 ,,Pstební postupy pi zavádní douglasky do porostních smsí v podmínkách CR" a projektu IGA reg. c. A05/14 (3110) ,,Optimalizace pstební smsi s douglaskou tisolistou (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) ­ cíl pstování této deviny". Literatura Alden, H. A., 1997: Softwoods of North America [online]. Madison, WI: U.S.D.A., Forest Service, Forest Products Laboratory, záí 1997, 151 s. [cit. 2013-02-17]. Dostupné na internete: . 122 Ambros, Z., 1990: Herbaceous synusia as an indicator of changes in the abiotic environment of spruce monoculture. Preslia 62:205­214 (in Czech). Augusto, L., Dupouey, J.- L., Ranger, J., 2003: Effects of tree species on understory vegetation and environmental conditions in temperate forests. Ann.For.Sci. 60:823­831. Bartos, J., Kacálek, D., 2011: Douglaska tisolistá ­ devina vhodná k zalesování bývalých zemdlských pd. Zprávy lesnického výzkumu 56 (Speciál): 6­13. Bastien, J. CH., Sanchez, L., Michaud, D., 2013: Douglas Fir (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco. In: Paques, Luc, E. (ed.): Forest Tree Breeding in Europe. Current State-of-the-Art and Perspectives. Springer Netherlands, Series: Managing Forest Ecosystems 25:325­369. Beran, F., 1993: Fenotypová promnlivost a rst douglasky tisolisté na skolním polesí Hrka (SLS Písek). Zprávy lesnického výzkumu 38:5­15. Beran, F., 1995: Dosavadní výsledky proveniencního výzkumu douglasky tisolisté v CR. Zprávy lesnického výzkumu 40:7­13. Beran, F., Sindelá, J., 1996: Perspektivy vybraných cizokrajných devin v lesním hospodáství Ceské republiky. Lesnictví ­ Forestry 42:337­355. Binkley, D., 1986: Forest nutrition management. New York: J. Wiley, 289 s. Bormann, B. T., 1984: Douglas-Fir an American wood. Washington, DC: USDA Forest Service, 235:7. Busina, F., 2007: Natural regeneration of Douglas fir (Pseudotsuga menziesii [Mirb.] Franco) in forest stands of Training Forest District Hrky, Higher Forestry School and Secondary Forestry School in Písek. Journal of Forest Science 53:20­34. Carter, R. E., Lowe, I. E., 1986: Lateral variability of forest floor properties under second-growth Douglas-fir stands and the usefulness of composite sampling techniques. Canadian Journal of Forest Research 16: 1128­1132. Cafourek, J., 2006: Proveniencní pokusy douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) v oblasti stedozápadní Moravy. In: Douglaska a jedle obrovská ­ opomíjení giganti. Sborník referát konference v Kostelci nad Cernými lesy 12. ­ 13. 10. 2006, Praha, CZU, p. 7­15. Eilmann, B., Rigling, A., 2010: Douglas fir ­ a substitute species for Scots pine in dry inner-Alpine valleys? In: Opportunities and risks for Douglas fir in a changing climate. Oc. 18-20, 2010 Freiburg, Berichte Freiburger Forstliche Forschung, Freiburg, 85: 10. Ferron, J. L., Douglas, F., 2010: Douglas-fir in France: history, recent economic development, overviews for the future. In: Opportunities and risks for Douglas fir in a changing climate. Oc. 18-20, 2010 Freiburg, Berichte Freiburger Forstliche Forschung, Freiburg, 85: XI. Grier, C. C., MacColl, J. G., 1971: Forest floor characteristics within a small plot in Douglas-fir in western Washington. Soil Science Society of America Proceedings 35:988­991. Hadac, E., Sofron, J., 1980: Notes on syntaxonomy of cultural forest communities. Folia Geobotanica et Phytotaxonomica 15:245­258. Hart, V., Hartová, M., Tauchman, P., 2010: Analysis of herbicide effects on Douglas fir (Pseudotsuga menziesii [Mirb.] Franco) natural regeneration. Journal of Forest Science 56:209­217. Hofman, J., 1964: Pstování douglasky. 1. vydání, Praha, SZN, 253 p. Hofman, J., Vacková, M., Heger, B., 1964: Zpráva o prvních proveniencních pokusech s douglaskou tisolistou v CSSR. Acta musei Silesiae CIII, Opava, p. 43­50. Holubcík, M., 1968: Introdukcia duglasky ­ hodnotenie proveniencií duglasky z hadiska produkcie, kvality a odolnosti. (Záverecná správa), Zvolen, VÚLH, 48 p. Chlepko, V. et al., 1996: Biologické naspekty zásad hospodárenia a nápravné opatrenia v lesných oblastiach Slovenska. (Záverecná zpráva), Zvolen, LVÚ, 109 p. Jussy, J.H., Colin-Belbrand, M., Ranger, J., 2000: Production and root uptake of mineral nitrogen in a chronosequence of Douglas-fir (Pseudotsuga menziesii) in the Beaujolais Mounts. Forest Ecology and Management 128:197­209. Kantor, P., Knott, R., Martiník, A., 2001a: Production capacity of Douglas fir (Pseudotsuga menziesii [Mirb.] Franco) in a mixed stand. Ekológia (Bratislava), 20(Suppl. 1): 5­14. Kantor, P., Knott, R., Martiník, A., 2001b: Production potential and ecological stability of mixed forest stands in uplands. III. A single tree mixed stand with Douglas fir on a eutrophic site of the Ktiny Training Forest Enterprise. Journal of Forest Science 47:45­59. Kantor, P., 2008: Production potential of Douglas fir at mesotrophic sites of Ktiny Training Forest Enterprise, Journal of Forest Science 54:321­332. Kantor, P., Mares, R., 2009: Production potential of Douglas fir in acid sites of Hrky Training Forest District, Secondary Forestry School in Písek, Journal of Forest Science 55:312­322. Kantor, P., Busina, F., Knott, R., 2010: Postavení douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco a její pirozená obnova na skolním polesí Hrky stedních lesnických skol Písek. Zprávy lesnického výzkumu 55:251­263. Klumpp, R., 1995: Area-specific variations of isoenzyme gene markers in Douglas-fir. In: Baradat, Ph., Adams, W.T., Müller-Starck, G. (eds.): Population Genetics and Genetic Conservation of Forest Trees. SPB Academic Publisher: 193 ­198. Kleinschmit, J., Bastien, J. CH., 1992: IUFRO's role in Douglas-fir (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco) tree improvement. Silvae Genetica 41:161­173. Knoepp, J. D., Swank, W. T., 1997: Forest management effects on surface soil carbon and nitrogen. Soil Science Society of America Journal 61:928­935. Konnert, M., Ruetz, W., 2006: Genetic aspects of artificial regeneration of Douglas-fir (Pseudotsuga menziesii) in Bavaria. European Journal of Forest Research 125:261­270. Korf, V., 1939: Píspvek k matematické definici vzrstového zákona lesních porost. Lesnická práce 18:339­379. Kouba, J., Zahradník, D., 2011: Produkce nejdlezitjsích introdukovaných devin v CR podle lesnické statistiky. In: Aktuality v pstování mén castých devin v Ceské republice, 21st November 2011, Prague, Czech Republic: 52­66. Koudela, J., 2013: Pstební a ekonomický potenciál douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirbel/Franco.) ve vybraných oblastech CR. (Diplomová práce), Praha, CZU: 67 p. Kupka, I., Podrázský, V., Kubecek, J., 2013: Soil-forming effect of Douglas fir at lower altitudes. Journal of Forest Research 59:345­351. Larson, B., 2010: The dynamics of Douglas-fir stands. In: Opportunities and risks for Douglas fir in a changing climate. Oc. 18­20, 2010 Freiburg, Berichte Freiburger Forstliche Forschung, Freiburg 85:9­10. Mális, F., Vladovic, J., Caboun, V., Vodálová, A., 2010: The influence of Picea abies in forest plant communities of the Veporské vrchy Mts. Journal of Forest Science 56:58­67. Martiník, A., 2003: Possibilities of growing Douglas fir (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) in the conception of sustainable forest management. Ekológia (Bratislava) 22(Suppl. 3): 136­146. Martiník, A., Kantor, P., 2007: Branches and the assimilatory apparatus of full-grown trees of Douglas fir (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) of a different coenotic position. Ekológia (Bratislava) 26:223­239. Martiník, A., Kantor, P., 2009: Analýza nadzemní biomasy douglasky tisolisté. Lesnická práce 88:24­25. Martiník, A., Palátová, E., 2012: Je pedosevní píprava osiva douglasky tisolisté nezbytná? Zprávy lesnického výzkumu 57:47­55. Mauer, O., Palátová, E., 2012: Root system development in Douglas fir (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) on fertile sites. Journal of Forest Science 58:400­409. Mensík, L., Kulhavý, J., Kantor, P., Remes, M., 2009: Humus conditions of stands with the different proportion of Douglas fir in training forest district Hrky and the Ktiny Forest Training Enterprise. Journal of Forest Sciences 55:345­356. Oulehle, F., Hruska, J., 2005: Tree species (Picea abies and Fagus sylvatica) effects on soil water acidification and aluminium chemistry at sites subjected to long-term acidification in the Ore Mts., Czech Republic. Journal of Inorganic Biochemistry 99:1822­1829. Pagan, J., 1999: Lesnícka dendrológia. (Skriptá). Zvolen, TU, p. 109­117. Panshin, A. J., De Zeeuw, C., 1980: Textbook of wood technology. 4. ed. New York: Mc-Graw-Hill, 722 p. Petrás, R., Mecko, J., 2008: Rastový a produkcný potenciál douglasky na Slovensku. In: Pstování nepvodních devin. Kromíz 26. 6. 2008. CLS, Kromíz, p. 59­64. Podrázský, V., Remes, J., Liao, C.Y., 2001a: Vliv douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) na stav lesních pd. In: Krajina, les a lesní hospodáství. I. /Sborník z konference 22. a 23. 1. 2001/. Praha, Ceská zemdlská univerzita v Praze: 24-29. Podrázský, V., Remes, J., Maxa, M., 2001b: Má douglaska degradacní vliv na lesní pdy? Lesnická práce 80:393­395. Podrázský V., Remes J., Liao, Ch.Y., 2002c: Vliv douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii (Mirb./ Franco) na stav humusových forem lesních pd ­ srovnání se smrkem ztepilým. Zprávy lesnického výzkumu 46:86­89. Podrázský, V., Remes, J., 2005: Retencní schopnost svrchní vrstvy pd lesních porost s rzným druhovým slozením. Zprávy lesnického výzkumu 50:46­48. Podrázský, V., Remes, J., 2008: Pdotvorná role významných introdukovaných jehlicnan ­ douglasky tisolisté, jedle obrovské a borovice vejmutovky. Zprávy lesnického výzkumu 53:27­34. P O drázský, V., Remes, J., Hart, V., Tauchman, P., 2009a: Douglaska a její pstování ­ test ceského lesnictví. Lesnická práce 88:376­381. Podrázský, V., Remes, J., Hart, V., Moser, W. K., 2009: Production and humus form development in forest stands established on agricultural lands ­ Kostelec nad Cernými lesy region. Journal of Forest Science 55:299­305. Podrázský, V., Remes, J., 2010: Production and environmental functions of Douglas-fir on the School Training Forest Kostelec nad Cernými lesy territory. In: Opportunities and risks for Douglas fir in a changing climate. Oc. 18-20, 2010 Freiburg, Berichte Freiburger Forstliche Forschung, Freiburg 85:64 p. Podrázský, V., Remes, J., Tauchman, P., Hart, V., 2010: Douglaska tisolistá a její funkcní úcinky na zalesnných zemdlských pdách. Zprávy lesnického výzkumu 55:12­17. Podrázský, V., Kupka, I., 2011: Vliv douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb/ Franco) na základní pedofyzikální charakteristiky lesních pd. Zprávy lesnického výzkumu 56(Special):1­5. Podrázský, V., Viewegh, J., Matjka, K., 2011: Vliv douglasky na rostlinná spolecenstva les ve srovnání s jinými devinami. Zprávy lesnického výzkumu 56(Special):44­51. Podrázský, V., Zahradník, D., Pulkrab, K., Kubecek, J., Pea, J. B., 2013a: Hodnotová produkce douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) na kyselých stanovistích Skolního polesí Hrky, Písecko. Zprávy lesnického výzkumu 59:(pijato). 123 Podrázský, V., Kouba, J., Zahradník, D., Stefancík, I., 2013b: Zmny v druhové skladb ceských les ­ výzva pro lesnický i devozpracující sektor. In: Devostavby 2013. Volyn 27. ­ 28.3.2013, VOS a SPS , Volyn, p. 3­7. Podrázský, V., Cermák, R., Zahradník, D., Kouba, J., 2013c: Production of Douglas-fir in the Czech Republic based on national forest inventory data. Journal of Forest Science 59:398­404. Podrázský, V., Kubecek, J., Cermák, R., Stefancík, I., 2013d: Zhodnocení dosavadního výzkumu douglasky tisolisté v Ceské republice ­ pehled. In: Balás, M. et al. (eds.): Proceedings of Central European Silviculture. , Kostelec nad Cernými lesy 2. ­ 3. 7. 2013. Praha, CZU, p. 192­203. Poleno, Z., 2001: Influence of transformation of spruce monocultures on state and development of forest soil and herbal vegetation. Zprávy lesnického výzkumu 46:6­15. Prat, D., 1995: Mating system in a clonal Douglas fir (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco) seed orchard. II. Effective pollen dispersal. Annales des Sciences Forestières 52:213­222. Remes, J., Podrázský, V., Hart, V., 2006: Rst a produkce nejstarsího porostu douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii / Mirbel/ Franco) na území SLP Kostelec nad Cernými lesy. In: Douglaska a jedle obrovská ­ opomíjení giganti. Sborník referát konference v Kostelci nad Cernými lesy 12. ­ 13. 10. 2006, Praha, CZU, p. 65­69. Remes, J., Pulkrab, K., Tauchman, P., 2010: Production and economical potential of Douglas fir on selected locality of the School Training Forest Kostelec nad Cernými lesy. In: News in silviculture of introduced tree species. Kostelec Oc 21th, 2010, CULS Prague, p. 68­69. Remis, J., Soják, D., 1986: Priemyselné plantáze ihlicnatých a tvrdých listnaných drevín na Slovensku. Lesnícke stúdie c. 41, Bratislava: Príroda, 245 p. Rendle, J., 1969: World Timbers: North & South America, including Central America and the West Indies. London: Ernest Benn limited, 192 p. Riegler, J., 2008: Die Douglasie aus Sicht der Verarbeiters. BFW Praxis Information Nr. 16:23­25. Sergent, A. S., Rozenberg, P., Marcais, B., Lefevre, Y., Bastien, J. C., Nageleisen, L. M. et al., 2010: Vulnerability of Douglas-fir in a changing climate: study of decline in France after the extreme 2003´s drought. In: Opportunities and risks for Douglas fir in a changing climate. Oc. 18­20, 2010 Freiburg, Berichte Freiburger Forstliche Forschung, Freiburg 85:21­22. Sicard, C., Saint-Andre, L., Gelhaye, D., Ranger, J., 2006: Effect of initial fertilization on biomass and nutrient content of Norway spruce and Douglas-fir plantations at the same site. Trees 20:229­246. Soják, D., 1991: Výskum tvorby stromovej biomasy duglasky tisomasy listej (Pseudotsuga menziesii) v intenzívnych porastoch. In: Vedecké práce VÚLH vo Zvolene, 41. Bratislava: Príroda, p. 253­271. Sverdrup, H., Thelin, G., Robles, M., Stjernquist, I., Srensen, J., 2006: Assessing nutrient sustainability of forest production for different tree species considering Ca, Mg, K, N and P at Björnstorp Estate, Sweden. Biogeochemistry 81:219­238. Sika, A., 1974: První výsledky mezinárodního proveniencního pokusu s douglaskou v Cechách. Casopis Slezského muzea, Opava, XXIII. Sika, A., 1975: Rozdíly v odolnosti proveniencí douglasky vci zimnímu vysýchání. Práce Výzkumného ústavu lesního hospodáství a myslivosti 46:171­183. Sika, A., 1985: Reprodukcní moznosti douglasky tisolisté v CSR z domácích zdroj. Práce Výzkumného ústavu lesního hospodáství a myslivosti 67:41­62. Sika, A., Heger, B., 1972: Vyhodnocení prvních proveniencních pokus s douglaskou tisolistou v ceských zemích. Práce Výzkumného ústavu lesního hospodáství a myslivosti 41:105­121. 124 Sika, A., Páv, B., 1990: Výskový rst douglasky na proveniencních plochách CR v rzných fázích vývoje. Lesnictví 36:367­380. Sindelá, J., 2003: Aktuální problémy a moznosti pstování douglasky tisolisté. Lesnická práce 82:14­16. Smidriak, V., 2010: Moznosti vyuzitia dreviny duglasky tisolistej / Pseodutsuga menziesi (Mirbel/Franco) v Slovenskej republike. Zvolen, DF TU Zvolen. DF-3580-6890: 110 p. Somsák, L. 2003: Effect of secondary spruce forests on phytoenvironment in the Slovenské rudohorie Mountains. Folia Oecologica 30:41­59. Somsák, L., Balkovic, J., 2002: Cyclic succession and plant biodiversity within the secondary spruce forests in the Hnilec river watershed. Phytopedon 1:45­51. Turpault, M. P., Utérano, C., Boudot, J. P., Ranger, J., 2005: Influence of mature Douglas fir roots on the solid soil phase of the rhizosphere and its solution chemistry. Plant and soil 275:327­336. Turpault, M. P., Gobran, G. R., Bonnaud, P., 2007: Temporal variations of rhizosphere and bulk soil chemistry in a Douglas fir stand. Geoderma 137: 490­496. avoda, P., 2007: Ekologické nároky a rozsírenie douglasky tisolistej na Slovensku. In: Ekológia a environmentalistika 2007, Zvolen, p. 194­202. avoda, P., Krajáková, J., 1993: Reprodukcné schopnosti a odolnos potomstiev duglasky z domácich vysokohodnotných porastov. In: Dendrologické dni (zborník referátov). VSP Nitra: 59 p. avoda, P., Lengyelová, A., 1996: Moznosti introdukcie drevín v lesných oblastiach Slovenska. In: Chlepko, V. et al.: Biologické aspekty zásad hospodárenia a nápravné opatrenia v lesných oblastiach Slovenska. (Záverecná správa), Zvolen, LVÚ, 109 p. avoda, P., Lengyelová, A., 1998: Výber, reprodukcia a testovanie potomstiev domácich populácií duglasky a jedle obrovskej. (Záverecná správa), Zvolen, LVÚ, 74 p. avoda, P., Longauer, R., Krajáková, J., 1998: Výskum sachtenia lesných drevín pre zhorsené ekologické podmienky. (Záverecná správa). Zvolen, LVÚ, 105 p. Urban, J., Cermák, J., Nadyezhdina, N., Kantor, P., 2009: Growth and transpiration of the Norway spruce and Douglas fir at two contrasting sites. Water issues in dryland forestry. 1st ed., Sede Boqer, Israel, Ben Gurion university, 47 p. Urban, J., Cermák, J., Kantor, P., 2010: Comparison of radial increment and transpiration of Douglas fir and Norway spruce. In: News in silviculture of introduced tree species. Kostelec nad C. lesy, Oc 21th, 2010, CULS Prague, p. 77­81. Vacek, S., Matjka, K., 2010: State and development of phytocenoses on research plots in the Krkonose Mts. Forest stands. Journal of Forest Science 56:505­517. Wagenführ, R., 2004: Bildlexikon Holz. Leipzig: Fachbuchverlag. 370 p. Wiemann, M. C., 2010: Characteristics and Availability of Commercially Important Woods. In: Wood handbook ­ Wood as an engineering material (2010) [online]. General Technical Report FPL-GTR-190. Madison, WI: U.S. Department of Agriculture, Forest Service, Forest Products Laboratory: 2.12.45 [cit. 2013-01-15]. Dostupné na internete: . Zeidler, A., 2013: Pínos perspektivních introdukovaných devin z hlediska vlastností deva. (Habilitacní práce), Praha, CZU, 187 p. Zeller, B., Andrianarisoa, S., Jussy, J. H., 2010: Impact of Douglas-fir on the N cycle: Douglas fir promote nitrification? In: Opportunities and risks for Douglas fir in a changing climate. Oc. 18­20, 2010 Freiburg, Berichte Freiburger Forstliche Forschung, Freiburg 85:11 p.

Journal

Forestry Journal – de Gruyter

Published: Jun 1, 2014

There are no references for this article.