Get 20M+ Full-Text Papers For Less Than $1.50/day. Start a 14-Day Trial for You or Your Team.

Learn More →

Foretičtí roztoči lýkožrouta smrkového Ips duplicatus (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae) z oblasti recentní gradace ve střední Evropě / Phoretic mites (Mesostigmata) on double-spined spruce bark beetle Ips duplicatus (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae) in recent oubreak area in the central Europe

Foretičtí roztoči lýkožrouta smrkového Ips duplicatus (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae) z... Phoretic mites can be predators of eggs and larvae of bark beetles. Phoretic mites associated with Ips duplicatus have not been systematically studied so far. Therefore, we studied the spectrum and abundance of phoretic mites associated with this species in the eastern part of the Czech Republic. Beetles were sampled with pheromone traps. In total, 500 beettle individuals were captured. From their bodies and the sediment of collecting bottles, 292 mite individuals were collected, and three species of phoretic mites (Mesostigmata) were identified. The most numerous species was Dendrolaelaps quadrisetus. This mite species as well as the other identified species Uroobovella ipidis were not known as phoretic on I. duplicatus before. The second most numerous species was Trichouropoda polytricha known from galleries of I. duplicatus. Total abundance and the number of phoretic mites per beetle as well as the species spectrum significantly differed between localities. The values of abundance and species spectrum were similar to I. typographus. Key words: Ips duplicatus; Mites; Mesostigmata; Central Europe; Phoresy Abstrakt Foretictí roztoci u lýkozrout mohou predovat na jejich vajíckách ci larvách. U druhu Ips duplicatus nebyli foretictí roztoci systematicky studováni. Proto jsme studovali spektrum a abundanci foretických roztoc u tohoto druhu ve východní cásti Ceské republiky. Pomocí metody feromonových lapac jsme odchytili celkov 500 jedinc Ips duplicatus a z jejich tl a sedimentu odbrových nádob získali 292 foretických roztoc (Mesostigmata). Byly nalezeny ti foretické druhy roztoc z ádu Mesostigmata. Nejpocetnjsím byl Dendrolaelaps quadrisetus. Tento druh roztoce jest nebyl u I. duplicatus znám stejn jako dalsí zjistný druh Uroobovella ipidis. Druhým nejpocetnjsím druhem byla Trichouropoda polytricha, známý z pozerk I. duplicatus. Celková abundance a pocet foretických roztoc na jednoho brouka se mezi lokalitami signifikantn lisila, stejn tak jako druhové spektrum. Hodnoty vsak byly pln v intencích pocetností a druhového spektra jako u I. typographus. Klícová slova: Ips duplicatus; roztoci; Mesostigmata; stední Evropa; forézie 1. Úvod Hostitelskými devinami Ips duplicatus (Sahlberg, 1836) jsou na území severské tajgy Evropy a Sibie Picea obovata (Ledeb., 1833) a na území Sachalinu Picea jezoensis (Sieb., Zucc., 1842). Ojedinle se mze vyskytovat také na borovicích Pinus sylvestris (Linnaeus, 1753) a Pinus sibirica (Du Tour, 1803), ale v podmínkách stední Evropy je znám zejména ze smrku Picea abies ([L.] Karst., 1881) (Holusa & Grodzki 2008). Brouci se vyskytují pevázn ve stední a horní cásti kmenu strom (Pfeffer & Knízek 1995). Pvodn se I. duplicatus vyskytoval V Evrop nejjiznji v Bialowieza Primeval Forest v soucasném severním Polsku. V první polovin 20. století doslo ke zmn pvodního zivotního prostedí I. duplicatus. V oblasti borovice P. sylvestris, která oddlovala severskou tajgu od stední Evropy, a v pásmu bucin na severních svazích Slezských Beskyd dorstaly nov zalozené porosty nepvodního smrku P. abies. Odtud zacal lýkozrout I. duplicatus expandovat na jih do umle zalozených smrcin v nízinách a pahorkatinách (Mrkva 1994; Pfeffer & Knízek 1995). To vysvtluje umístní tzist rozsíení v Ceské republice práv na severovýchod území (Holusa et al. 2010). Na konci 20. století se I. duplicatus pocetn rozsíil na Slovensku (Turcáni et al. 2001), v Nmecku (Bussler & Bense 2003) a Rakousku (Holzschuh 1989). V soucasnosti se intenzívn rozsíil v Rumunsku (Duduman et al. 2011). Intenzitu síení I. duplicatus umocuje fakt, ze tento druh pozitivn reagoval na mírnjsí klima ve stední Evrop. Zatímco I. duplicatus má v severním Polsku jen jednu generaci do roka, ve stedoevropských podmínkách má zpravidla dv nebo ti generace (Grodzki 1997; Holusa et al. 2003). Roztoci z ádu Mesostigmata jsou jednou z nejpocetnjsích skupin v rámci roztoc. Jedná se o velkou skupinu, jejíz zástupci obývají mnoho rzných habitat a vyskytuje se u nich celá ada zivotních strategií. Vtsina druh jsou voln zijící predátoi, dále parazité nebo symbionti savc, pták, plaz nebo clenovc (Krantz & Walter 2009). Velmi hojn se u nich vyskytují vztahy s dalsími bezobratlými zivocichy a nejcastji se zástupci rzného hmyzu (Hunter & Rosario *Corresponding author. Martin Cejka, e-mail: cejka.mar@email.cz, phone: +420728751244 1988). Jednou z tchto skupin hmyzu jsou i krovcovití brouci (Kielczewski et al. 1983). Krovcovití brouci vytváejí pod krou strom specifické pozerky, které slouzí jako zivotní prostor pro mnoho druh roztoc, velmi casto jsou tyto druhy foretické a vyuzívají práv krovce k penosu na nová stanovist. Foretické druhy se totiz nejcastji vyskytují na periodických stanovistích, jakým jsou práv i pozerky krovcovitých brouk (Hunter & Rosario 1988). Nejcastji jsou popisováni foretictí roztoci u rzných rod krovc, jako jsou Dendroctonus Erichson, 1836 (Moser & Roton 1971), Pityokteines Fuchs, 1911 (Pernek et al. 2008), Scolytus Geoffroy, 1762 (Moser et al. 2005) a také u rodu Ips De Geer, 1775 (Moser & Bogenschütz 1984; Vrabec et al. 2012). Velmi dobe je tato problematika zpracována v Polsku (Gwiazdowicz 2008). Kielczewski et al. (1983) popsali 181 druh roztoc z rzných ád u velkého mnozství krovcovitých z celého Polska. U druhu I. duplicatus bylo zatím popsáno jen málo druh asociovaných roztoc a jedná se pouze o druhy, které byly nalezeny v pozercích tohoto brouka (Michalski & Ratajczak 1994). V oblasti nového výskytu I. duplicatus ve stední Evrop nebylo zatím spektrum foretických roztoc z ádu Mesostigmata u tohoto druhu lýkozrouta popsáno. Cílem této práce je: ­ zjistit pocetnost a druhové spektrum foretických roztoc z ádu Mesostigmata v oblasti recentní gradace I. duplicatus ve stední Evrop ­ porovnat druhové spektrum a pocetnosti foretických roztoc s druhem Ips typographus (Linné, 1758), který se bzn vyskytuje na stejné hostitelské devin ve stejné oblasti. bylo odebráno 50 jedinc druhu I. duplicatus, kteí byli ihned po odebrání vlozeni do 70% roztoku etanolu. V laboratoi byli z tl brouk a odbrových nádob odebráni roztoci z ádu Mesostigmata. Byla zaznamenána cást tla, na které se jedinci nacházeli (na krovkové prohlubni, pod krovkami) a jejich pocet. Poté byli roztoci umístni do 70% roztoku etanolu. Pro determinaci z nich byly vytvoeny docasné preparáty, kde jako fixacního média bylo pouzito 80% kyseliny mlécné. Vsechny exempláe roztoc z ádu Mesostigmata byly determinovány do druhu. K determinaci byly pouzity taxonomické klíce (Hirschmann & Wisniewski 1982; Masán 2001). Pomocí 2 testu bylo porovnáno, zda se lisí mezi lokalitami procento brouk, kteí na svých tlech nesou foretické roztoce. Dále bylo srovnáno, zda se od sebe lisí jednotlivé lokality v pocetnosti foretických roztoc na broucích pomocí Wilcoxonova testu. Statistické vyhodnocení bylo provedeno v programu R. Do analýz nebyli zapocítáni roztoci, kteí byli nalezeni v sedimentu odbrových nádob. 3. Výsledky Celkov bylo na obou lokalitách odebráno z feromonových lapac 500 exemplá druhu Ips duplicatus. Z jejich tl a sedimentu odbrových nádob bylo celkem odebráno 292 exemplá roztoc z ádu Mesostigmata (Tabulka 1). Na lokalit Pustá Polom bylo odebráno 250 exemplá I. duplicatus a 190 exemplá foretických roztoc z ádu Mesostigmata z jejich tl a odbrových nádob. Z celkového poctu odchycených brouk mlo 44,0 % na svém tle alespo jednoho roztoce. Na lokalit Bystice bylo odebráno 250 exemplá I. duplicatus a 102 exemplá foretických roztoc z ádu Mesostigmata z jejich tl a odbrových nádob. Z celkového poctu odchycených brouk mlo 28,8 % na svém tle alespo jednoho roztoce. Procento brouk, kteí na svém tle nesli foretické roztoce se mezi lokalitami signifikantn lisí (2 = 5,83, df = 1, P < 0,05). Stejn tak pocet foretických roztoc na jednoho brouka se mezi lokalitami signifikantn lisí (Wilcoxonv test, W = 24, P < 0,05) (Obr. 1). Celkov byly nalezeny ti druhy foretických roztoc z ádu Mesostigmata. Lokality se od sebe lisily v poctu nalezených druh (dva druhy na lokalit Pustá Polom a ti druhy na lokalit Bystice) (Tabulka 1). Nejpocetnjsím druhem byl Dendrolaelaps quadrisetus (Berlese, 1920), který pedstavoval 83,9 % ze vsech nalezených exemplá foretických roztoc. Druhým nejpocetnjsím druhem byl Trichouropoda polytricha (Vitzthum, 1923) (14,7 % z celkového poctu foretických roztoc). Posledním nalezeným druhem byl Urobo- 2. Metodika a materiál Brouci byli odebráni ze dvou lokalit ve východní cásti Ceské republiky u obce Pustá Polom (49°50`48.410"N, 18°1`41.311"E) (400 m n. m.) a obce Bystice (49°36'54.507"N, 18°41'44.983"E) (420 m n. m.). Jednalo se o hospodáské lesy, kde dominoval smrk obecný (Picea abies) a byl zde v posledních letech zvýsený výskyt druhu I. duplicatus (Holusa et al. 2003; Holusa et al. 2010). Na obou lokalitách byli brouci odebráni z pti feromonových pastí typu Theysohn®, které byly navnazeny feromonovými odparníky ID Ecolure (http://www.fytofarm.cz/). Pasti byly na lokalit instalovány od dubna do záí a vzorky byly odebírány kazdý týden. Námi byl analyzován jeden odbr a to z 10.5.2012 na lokalit Pustá Polom a 11.5.2012 na lokalit Bystice, tzn. generace pezimujících brouk. Z kazdé pasti Tabulka 1. Roztoci nalezení na Ips duplicatus ve východní cásti Ceské republiky Table 1. Mites found on Ips duplicatus beetles in the eastern part of the Czech Republic. Druh roztoce/Lokalita1) Pozice na tle2) Dendrolaelaps quadrisetus Trichouropoda polytricha Uroobovella ipidis Celkem3) 1) KP (ED) 35 35 Pustá Polom PK (UE) 152 S 2 1 3 KP (ED) 6 4 10 Bystice PK (UE) 90 S 1 1 2 Celkem3) 245 43 4 292 D [%] 83,9 14,7 1,4 100 (KP ­ krovková pruhlube ­ elytral declivity (ED), PK ­ pod krovkami ­ under elytra (UE), S ­ sediment ­ sediment, D ­ dominance ­ dominance) Mite species/Locality, 2)Position on body, 3)Total Obr. 1. Pocet foretických roztoc na jednoho brouka Ips duplicatus ze dvou lokalit z východní cásti Ceské republiky z roku 2012 Fig. 1. Number of phoretic mites per one beetle of Ips duplicatus from two localities in the eastern part of the Czech Republic in 2012 (úsecka ­ medián ­ line ­ median, krabice ­ 25% a 75% kvantil ­ box ­ 25% and 75% quantile, teckovan ­ minimum a maximum ­ dotted line ­ minimum and maximum) 1) Bzn je ovsem popisován jako foretik I. typographus (Gwiazdowicz et al. 2011). Posledním nalezeným druhem byl U. ipidis. Tento druh roztoce nebyl doposud u I. duplicatus popsán jako jeho foretik, ale také bývá bzn nalézán u I. typographus (Moser & Bogenschütz 1984). Zjistné druhové spektrum foretických roztoc u I. duplicatus se nijak nelisí od druhového spektra, které je nalézáno u I. typographus a jedná se o ti nejcastji nalézané druhy vbec (Cejka & Holusa 2013). Druh D. quadrisetus se vyskytoval nejcastji pod krovkami brouk, jen nkolik jedinc bylo nalezeno v sedimentu odbrových nádob. Druhy T. polytricha a U. ipidis se vyskytovaly nejcastji na tlech brouk a to na krovkové prohlubni. Pouze pár jedinc T. polytricha bylo nalezeno v sedimentu odbrových nádob. Na stejných polohách na tle mzeme tyto roztoce nalézt i u I. typographus (Moser & Bogenschütz 1984; Feketeová 2011b; Vrabec et al. 2012). Number of mites per beetle 5. Závr Celkov je pocet foretických roztoc na jednoho brouka i procento brouk, kteí nesou alespo jednoho foretického roztoce a druhové spektrum i pozice roztoc na tle velice podobná jako u druhu I. typographus (Moser & Bogenschütz 1984; Feketeová 2011a; Cejka & Holusa 2014). Je to zpsobeno tím, ze se na studovaných lokalitách I. duplicatus vyskytuje na stejné hostitelské devin, jako se bzn vyskytuje I. typographus, bionomie obou druh je velice podobná a proto je sdílení stejného druhového spektra roztoc zejmé. vella ipidis (Vitzthum, 1923) zjistný jen na lokalit u Bystice (1,4 % z celkového poctu foretických roztoc (Tabulka 1). U vsech jedinc nalezených druh se jednalo o nedosplá stádia ­ deutonymfy. Co se týká polohy na tlech brouk, vyskytovali se roztoci nejcastji pod krovkami. Pod krovkami bylo nalezeno 83,9 %, druhým nejcastjsím místem byla krovková prohlube (15,4 %) a zbytek jedinc byl nalezen v sedimentu odbrových nádob (1,7 %). Pod krovkami se vyskytoval pouze druh D. quadrisetus, na krovkové prohlubni byl dominantní druh T. polytricha (Tabulka 1). Podkování Tato práce vznikla za podpory projektu c. B0118 Interní grantové agentury Ceské zemdlské univerzity v Praze. 4. Diskuze Ve východní cásti Ceské republiky byly na dvou lokalitách s dlouhodob pemnozenými populacemi I. duplicatus nalezeny ti druhy foretických roztoc. Mezi lokalitami se signifikantn lisilo procento brouk, které na svých tlech nesou alespo jednoho foretického roztoce, stejn tak se lisí v poctu foretických roztoc na jednoho brouka. Zjistné hodnoty se ovsem nijak nelisí od tch, které byly nalezeny na dalsích lokalitách ve východní cásti Ceské republiky u druhu I. typographus (Cejka & Holusa 2014). Nejpocetnjsím roztocem byl D. quadrisetus. Tento druh roztoce jest nebyl u I. duplicatus popsán jako jeho foretik a nebyl ani znám z chodeb tohoto druhu. Jedná se vsak o druh, který je velice casto a ve velkých abundancích popisován u druhu I. typographus (Moser & Bogenschütz 1984; Gwiazdowicz et al. 2011) a byl nalezen i ve spojení s dalsími druhy krovc (Pernek et al. 2008). Jedná se o dravý druh roztoce, který mze být povazován za predátora vajícek a larev svého hostitele, protoze v pozercích I. typographus byly pozorovány samice D. quadrisetus, jak vysávají obsah vajícek tohoto druhu lýkozrouta (Kielczewski & Balazy 1966) a také jak tento druh napadá larvy Ips confusus (LeConte, 1876) (Kinn 1967). Druhým nejpocetnjsím druhem byl T. polytricha, který je vsak znám z pozerk I. duplicatus (Michalski & Ratajczak 1994). Z tla tohoto lýkozrouta byl popsán az v této práci. Reference Bussler, H., Bense, U., 2003: Rote Liste gefährdeter Borkenkafer (Coleoptera: Scolytidae), Breitrussler (Anthribidae) und Kernkafer (Platypodidae) Bayerns. Bayer Landsamt fur Umweltschutz, 166:172­173. Cejka, M., Holusa, J., 2013: Roztoci ádu Mesostigmata u krovc (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae) ­ review. Zprávy lesnického výzkumu, 58:353­359. Cejka, M., Holusa, J., 2014: Phoretic mites in uni- and bivoltine populations of Ips typographus: one-year case study. Turkish Journal of Zoology, 38:569­574. Duduman, M. L., Isaia, G., Olenici, N., 2011: Ips duplicatus (Sahlberg) (Coleoptera: Curculionidae, Scolytinae) distribution in Romania-preliminary results. Bulletin of the Transilvania University of Brasov, Series II ­ Forestry, Wood Industry, Agricultural Food Engineering 53: 19-26. Feketeová, Z., 2011a: Lykozrút smrekový (Ips typographus) a jeho úloha vo forézii uropodných roztocov (Acari:Uropodina). Entomofauna carpathica, 23:23­30. Feketeová, Z., 2011b: Význam uropodných roztocov (Acari: Uropodina) v ekológii lykozrúta smrekového (Ips typographus). Entomofauna carpathica, 23:11­19. Grodzki, W., 1997: Possibilities of the control of the double-spined bark beetle Ips duplicatus C.R.Sahlb in the Southern Poland. Sylwan, 11:25­36. Gwiazdowicz, D. J., 2008: Mesostigmatid mites associated with Scolytidae in Poland. In: Gwiazdowicz, D. J. (ed): Selected problems of acarological research in forests. Pozna, Wydawnictwo Uniwersytetu Przyrodniczego w Poznaniu, p. 59­95. Gwiazdowicz, D. J., Kamczyc, J., Bloszyk, J., 2011: The diversity of phoretic Mesostigmata on Ips typographus (Coleoptera: Scolytinae) caught in the Karkonosze forest. European Journal of Entomology, 108:489-491. Hirschmann, W., Wisniewski, J., 1982: Weltweite Revision der Gattungen Dendrolaelaps Halbert 1915 und Longoseius Chant 1961 (Parasitiformes). Nürnberg: Acarologie, 190 p. Holusa, J., Grodzki, W., 2008: Occurrence of Ips duplicatus (Coleoptera: Curculionidae, Scolytinae) on pines (Pinus sp.) in the Czech Republic and southern Poland ­ Short communication. Journal of Forest Science, 54:234­236. Holusa, J., Zahradník, P., Knizek, M., Drápela, K., 2003: Seasonal flight activity of the double-spined spruce bark-beetle Ips duplicatus (Coleoptera, Curculionidae, Scolytinae) in Silesia (Czech Republic). Biológia, 58:935­941. Holusa, J., Lubojacký, J., Knízek, M., 2010: Distribution of the double-spined spruce bark beetle Ips duplicatus in the Czech Republic: spreading in 1997­2009. Phytoparasitica, 38:435­ 443. Holzschuh, C., 1989: Wurde Ips duplicatus Sahlberg durch Importholz nach Osterreich verschleppt? Forstschutz- Aktuell, 2:4. Hunter, P. E., Rosario, R. M. T., 1988: Associations of Mesostigmata with other arthropods. Annual Rewiev of Entomology, 33: 393­417. Kielczewski, B., Balazy, S., 1966: Zagadnienie drapienictwa roztoczy (Acarina) na jajach korników (Scolytidae, Coleoptera). Ekologia Polska, 12:161­163. Kielczewski, B., Moser, J. C., Winiewski, J., 1983: Surveying the acarofauna associated with Polish Scolytidae. Bulletin de la Société des Amis des Science et des Lettres de Poznan, 22:1­10. Kinn, D. N., 1967: Notes on the life cycle and habits of Digamasellus quadrisetus (Mesostigmata: Digamasellidae). Annals of the Entomological Society of America, 60:862­865. Krantz, G. W., Walter, D. E., 2009: A manual of acarology. Lubbock,(TX), Texas Tech. University Press, 807 p. Masán, P., 2001: Roztoce kohorty Uropodina (Acarina, Mesostigmata) Slovenska. Annotationes Zoologicae et Botanicae, 223, 320 p. Michalski, J., Ratajczak, E., 1994: Korniki (Coleoptera: Scolytidae) wraz z faun towarzyszc w Roztoczaskim Parku Narodowym. Fragmenta Faunistica, 37:291­313. Moser. J. C., Bogenschütz, H., 1984: A key to the mites associated with flying Ips typographus in South Germany. Zeitschrift für angewandte Entomologie, 97:437­450. Moser, J. C., Roton, L. M., 1971: Mites associated with southern pine bark beetles in Allen Parish, Louisiana. Canadian Entomologist, 103:1775­1798. Moser, J. C., Konrad, H., Kiristis, T., Carta, L. K., 2005: Phoretic mites and nematodes associates of Scolytus multistriatus and Scolytus pygmaeus (Coleoptera: Scolytidae) in Austria. Agricultural and Forest Entomology, 7:169­177. Mrkva R., 1994: Píciny vzniku krovcových kalamit ve svtle nových poznatk o chadnutí devin a jejich rezistenci. In: Sborník referát z celostátní konference ,,Krovcová kalamita: píciny, rozsah, ochrana", Brno, 17. února 1994. Brno. Vysoká skola zemdlská, 188, 4­16. Pernek, M., Hrasovec, B., Matosevic, D., Pilas, I., Kirisits, T., Moser, J. C., 2008: Phoretic mites of three bark beetles (Pityokteines spp.) on Silver fir. Journal of Pest Science, 81:35­42. Pfeffer A., Knízek M., 1995: Expanze lýkozrouta Ips duplicatus (Sahlb.) ze severské tajgy. Zpravodaj Ochrany Lesa, 2:8­11. Turcáni, M., Csoka, G., Grodzki, W., Zahradník, P., 2001: Recent invasions of exotic forest insects in Eastern Central Europe. IUFRO World Series, Vienna (AT), 11:99­106. Vrabec, M., Kalúz, S., Ferencík, J., 2012: Foretické roztoce na lýkozrútovi smrekovom (Ips typographus) na vybraných lokalitách vo Vysokých Tatrách. Entomofauna Carpathica, 24:1­14. Summary The natural distribution of the double-spined spruce bark beetle Ips duplicatus includes the Palearctic region in Scandinavia through some parts of the north-eastern and Central Europe to the north-eastern Asia. It is listed as a quarantine pest by the European Union and the European and Mediterranean Plant Protection Organisation. In general, bark beetles live in connections with different groups of organisms. Some of them such as mites use beetles for their reproduction. The species spectrum and abundance of phoretic mites from the order Mesostigmata associated with I. duplicatus is poorly known. Therefore, we studied the spectrum and abundance of phoretic mites associated with this species in the eastern part of the Czech Republic. The beetles were collected from two localities. At each locality, the beetles were collected from five pheromone Theysohn traps. We analysed one sample collected at the peak of bark beetle flight activity in both localities. Mite specimens of the order Mesostigmata were collected from these beetles and collection bottles in the laboratory. The collected mites were placed in 70% ethanol and then temporarily mounted in 80% lactic acid. All mite specimens of the order Mesostigmata were subsequently identified to species. A chi-square test was used to determine whether the percentage of beetles with phoretic mites differed between the localities. The Wilcoxon signed-rank test was performed using the R programming language to compare whether the number of phoretic mites per beetle differed between the localities. A total of 500 I. duplicatus beetles were collected, and a total of 292 mite specimens of the order Mesostigmata were collected from their bodies and from the sediment in the collection bottles. The overall percentage of beetles carrying phoretic mites (44 % and 28.8 %) significantly differed between the two localities. The number of phoretic mites per beetle also significantly differed between the two localities. In total, three species of phoretic mites were identified from the two localities. There was a difference in their species composition because Uroobovella ipidis species was missing at one locality. The mite Dendrolaelaps quadrisetus was the most abundant. The second most numerous species was Trichouropoda polytricha and the third was Uroobovella ipidis. With respect to their position on the beetle, mites were most abundant under the elytra. Overall, the phoretic mites and their position on the body of I. duplicatus matched the mite species associated with I. typographus. This can be explained by the fact that I. duplicatus occured on such host trees on localities studied, as I. typographus commonly occurs. Bionomics of both species are very similar and therefore sharing the same spectrum of mite species is expected. http://www.deepdyve.com/assets/images/DeepDyve-Logo-lg.png Forestry Journal de Gruyter

Foretičtí roztoči lýkožrouta smrkového Ips duplicatus (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae) z oblasti recentní gradace ve střední Evropě / Phoretic mites (Mesostigmata) on double-spined spruce bark beetle Ips duplicatus (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae) in recent oubreak area in the central Europe

Čejka, Martin; Holuša, Jaroslav
Forestry Journal , Volume 60 (4) – Dec 1, 2014
Download PDF
4 pages

Loading next page...
 
/lp/de-gruyter/foreti-t-rozto-i-l-ko-routa-smrkov-ho-ips-duplicatus-coleoptera-ULFr10vocm
Publisher
de Gruyter
Copyright
Copyright © 2014 by the
ISSN
0323-1046
eISSN
0323-1046
DOI
10.1515/forj-2015-0006
Publisher site
See Article on Publisher Site

Abstract

Phoretic mites can be predators of eggs and larvae of bark beetles. Phoretic mites associated with Ips duplicatus have not been systematically studied so far. Therefore, we studied the spectrum and abundance of phoretic mites associated with this species in the eastern part of the Czech Republic. Beetles were sampled with pheromone traps. In total, 500 beettle individuals were captured. From their bodies and the sediment of collecting bottles, 292 mite individuals were collected, and three species of phoretic mites (Mesostigmata) were identified. The most numerous species was Dendrolaelaps quadrisetus. This mite species as well as the other identified species Uroobovella ipidis were not known as phoretic on I. duplicatus before. The second most numerous species was Trichouropoda polytricha known from galleries of I. duplicatus. Total abundance and the number of phoretic mites per beetle as well as the species spectrum significantly differed between localities. The values of abundance and species spectrum were similar to I. typographus. Key words: Ips duplicatus; Mites; Mesostigmata; Central Europe; Phoresy Abstrakt Foretictí roztoci u lýkozrout mohou predovat na jejich vajíckách ci larvách. U druhu Ips duplicatus nebyli foretictí roztoci systematicky studováni. Proto jsme studovali spektrum a abundanci foretických roztoc u tohoto druhu ve východní cásti Ceské republiky. Pomocí metody feromonových lapac jsme odchytili celkov 500 jedinc Ips duplicatus a z jejich tl a sedimentu odbrových nádob získali 292 foretických roztoc (Mesostigmata). Byly nalezeny ti foretické druhy roztoc z ádu Mesostigmata. Nejpocetnjsím byl Dendrolaelaps quadrisetus. Tento druh roztoce jest nebyl u I. duplicatus znám stejn jako dalsí zjistný druh Uroobovella ipidis. Druhým nejpocetnjsím druhem byla Trichouropoda polytricha, známý z pozerk I. duplicatus. Celková abundance a pocet foretických roztoc na jednoho brouka se mezi lokalitami signifikantn lisila, stejn tak jako druhové spektrum. Hodnoty vsak byly pln v intencích pocetností a druhového spektra jako u I. typographus. Klícová slova: Ips duplicatus; roztoci; Mesostigmata; stední Evropa; forézie 1. Úvod Hostitelskými devinami Ips duplicatus (Sahlberg, 1836) jsou na území severské tajgy Evropy a Sibie Picea obovata (Ledeb., 1833) a na území Sachalinu Picea jezoensis (Sieb., Zucc., 1842). Ojedinle se mze vyskytovat také na borovicích Pinus sylvestris (Linnaeus, 1753) a Pinus sibirica (Du Tour, 1803), ale v podmínkách stední Evropy je znám zejména ze smrku Picea abies ([L.] Karst., 1881) (Holusa & Grodzki 2008). Brouci se vyskytují pevázn ve stední a horní cásti kmenu strom (Pfeffer & Knízek 1995). Pvodn se I. duplicatus vyskytoval V Evrop nejjiznji v Bialowieza Primeval Forest v soucasném severním Polsku. V první polovin 20. století doslo ke zmn pvodního zivotního prostedí I. duplicatus. V oblasti borovice P. sylvestris, která oddlovala severskou tajgu od stední Evropy, a v pásmu bucin na severních svazích Slezských Beskyd dorstaly nov zalozené porosty nepvodního smrku P. abies. Odtud zacal lýkozrout I. duplicatus expandovat na jih do umle zalozených smrcin v nízinách a pahorkatinách (Mrkva 1994; Pfeffer & Knízek 1995). To vysvtluje umístní tzist rozsíení v Ceské republice práv na severovýchod území (Holusa et al. 2010). Na konci 20. století se I. duplicatus pocetn rozsíil na Slovensku (Turcáni et al. 2001), v Nmecku (Bussler & Bense 2003) a Rakousku (Holzschuh 1989). V soucasnosti se intenzívn rozsíil v Rumunsku (Duduman et al. 2011). Intenzitu síení I. duplicatus umocuje fakt, ze tento druh pozitivn reagoval na mírnjsí klima ve stední Evrop. Zatímco I. duplicatus má v severním Polsku jen jednu generaci do roka, ve stedoevropských podmínkách má zpravidla dv nebo ti generace (Grodzki 1997; Holusa et al. 2003). Roztoci z ádu Mesostigmata jsou jednou z nejpocetnjsích skupin v rámci roztoc. Jedná se o velkou skupinu, jejíz zástupci obývají mnoho rzných habitat a vyskytuje se u nich celá ada zivotních strategií. Vtsina druh jsou voln zijící predátoi, dále parazité nebo symbionti savc, pták, plaz nebo clenovc (Krantz & Walter 2009). Velmi hojn se u nich vyskytují vztahy s dalsími bezobratlými zivocichy a nejcastji se zástupci rzného hmyzu (Hunter & Rosario *Corresponding author. Martin Cejka, e-mail: cejka.mar@email.cz, phone: +420728751244 1988). Jednou z tchto skupin hmyzu jsou i krovcovití brouci (Kielczewski et al. 1983). Krovcovití brouci vytváejí pod krou strom specifické pozerky, které slouzí jako zivotní prostor pro mnoho druh roztoc, velmi casto jsou tyto druhy foretické a vyuzívají práv krovce k penosu na nová stanovist. Foretické druhy se totiz nejcastji vyskytují na periodických stanovistích, jakým jsou práv i pozerky krovcovitých brouk (Hunter & Rosario 1988). Nejcastji jsou popisováni foretictí roztoci u rzných rod krovc, jako jsou Dendroctonus Erichson, 1836 (Moser & Roton 1971), Pityokteines Fuchs, 1911 (Pernek et al. 2008), Scolytus Geoffroy, 1762 (Moser et al. 2005) a také u rodu Ips De Geer, 1775 (Moser & Bogenschütz 1984; Vrabec et al. 2012). Velmi dobe je tato problematika zpracována v Polsku (Gwiazdowicz 2008). Kielczewski et al. (1983) popsali 181 druh roztoc z rzných ád u velkého mnozství krovcovitých z celého Polska. U druhu I. duplicatus bylo zatím popsáno jen málo druh asociovaných roztoc a jedná se pouze o druhy, které byly nalezeny v pozercích tohoto brouka (Michalski & Ratajczak 1994). V oblasti nového výskytu I. duplicatus ve stední Evrop nebylo zatím spektrum foretických roztoc z ádu Mesostigmata u tohoto druhu lýkozrouta popsáno. Cílem této práce je: ­ zjistit pocetnost a druhové spektrum foretických roztoc z ádu Mesostigmata v oblasti recentní gradace I. duplicatus ve stední Evrop ­ porovnat druhové spektrum a pocetnosti foretických roztoc s druhem Ips typographus (Linné, 1758), který se bzn vyskytuje na stejné hostitelské devin ve stejné oblasti. bylo odebráno 50 jedinc druhu I. duplicatus, kteí byli ihned po odebrání vlozeni do 70% roztoku etanolu. V laboratoi byli z tl brouk a odbrových nádob odebráni roztoci z ádu Mesostigmata. Byla zaznamenána cást tla, na které se jedinci nacházeli (na krovkové prohlubni, pod krovkami) a jejich pocet. Poté byli roztoci umístni do 70% roztoku etanolu. Pro determinaci z nich byly vytvoeny docasné preparáty, kde jako fixacního média bylo pouzito 80% kyseliny mlécné. Vsechny exempláe roztoc z ádu Mesostigmata byly determinovány do druhu. K determinaci byly pouzity taxonomické klíce (Hirschmann & Wisniewski 1982; Masán 2001). Pomocí 2 testu bylo porovnáno, zda se lisí mezi lokalitami procento brouk, kteí na svých tlech nesou foretické roztoce. Dále bylo srovnáno, zda se od sebe lisí jednotlivé lokality v pocetnosti foretických roztoc na broucích pomocí Wilcoxonova testu. Statistické vyhodnocení bylo provedeno v programu R. Do analýz nebyli zapocítáni roztoci, kteí byli nalezeni v sedimentu odbrových nádob. 3. Výsledky Celkov bylo na obou lokalitách odebráno z feromonových lapac 500 exemplá druhu Ips duplicatus. Z jejich tl a sedimentu odbrových nádob bylo celkem odebráno 292 exemplá roztoc z ádu Mesostigmata (Tabulka 1). Na lokalit Pustá Polom bylo odebráno 250 exemplá I. duplicatus a 190 exemplá foretických roztoc z ádu Mesostigmata z jejich tl a odbrových nádob. Z celkového poctu odchycených brouk mlo 44,0 % na svém tle alespo jednoho roztoce. Na lokalit Bystice bylo odebráno 250 exemplá I. duplicatus a 102 exemplá foretických roztoc z ádu Mesostigmata z jejich tl a odbrových nádob. Z celkového poctu odchycených brouk mlo 28,8 % na svém tle alespo jednoho roztoce. Procento brouk, kteí na svém tle nesli foretické roztoce se mezi lokalitami signifikantn lisí (2 = 5,83, df = 1, P < 0,05). Stejn tak pocet foretických roztoc na jednoho brouka se mezi lokalitami signifikantn lisí (Wilcoxonv test, W = 24, P < 0,05) (Obr. 1). Celkov byly nalezeny ti druhy foretických roztoc z ádu Mesostigmata. Lokality se od sebe lisily v poctu nalezených druh (dva druhy na lokalit Pustá Polom a ti druhy na lokalit Bystice) (Tabulka 1). Nejpocetnjsím druhem byl Dendrolaelaps quadrisetus (Berlese, 1920), který pedstavoval 83,9 % ze vsech nalezených exemplá foretických roztoc. Druhým nejpocetnjsím druhem byl Trichouropoda polytricha (Vitzthum, 1923) (14,7 % z celkového poctu foretických roztoc). Posledním nalezeným druhem byl Urobo- 2. Metodika a materiál Brouci byli odebráni ze dvou lokalit ve východní cásti Ceské republiky u obce Pustá Polom (49°50`48.410"N, 18°1`41.311"E) (400 m n. m.) a obce Bystice (49°36'54.507"N, 18°41'44.983"E) (420 m n. m.). Jednalo se o hospodáské lesy, kde dominoval smrk obecný (Picea abies) a byl zde v posledních letech zvýsený výskyt druhu I. duplicatus (Holusa et al. 2003; Holusa et al. 2010). Na obou lokalitách byli brouci odebráni z pti feromonových pastí typu Theysohn®, které byly navnazeny feromonovými odparníky ID Ecolure (http://www.fytofarm.cz/). Pasti byly na lokalit instalovány od dubna do záí a vzorky byly odebírány kazdý týden. Námi byl analyzován jeden odbr a to z 10.5.2012 na lokalit Pustá Polom a 11.5.2012 na lokalit Bystice, tzn. generace pezimujících brouk. Z kazdé pasti Tabulka 1. Roztoci nalezení na Ips duplicatus ve východní cásti Ceské republiky Table 1. Mites found on Ips duplicatus beetles in the eastern part of the Czech Republic. Druh roztoce/Lokalita1) Pozice na tle2) Dendrolaelaps quadrisetus Trichouropoda polytricha Uroobovella ipidis Celkem3) 1) KP (ED) 35 35 Pustá Polom PK (UE) 152 S 2 1 3 KP (ED) 6 4 10 Bystice PK (UE) 90 S 1 1 2 Celkem3) 245 43 4 292 D [%] 83,9 14,7 1,4 100 (KP ­ krovková pruhlube ­ elytral declivity (ED), PK ­ pod krovkami ­ under elytra (UE), S ­ sediment ­ sediment, D ­ dominance ­ dominance) Mite species/Locality, 2)Position on body, 3)Total Obr. 1. Pocet foretických roztoc na jednoho brouka Ips duplicatus ze dvou lokalit z východní cásti Ceské republiky z roku 2012 Fig. 1. Number of phoretic mites per one beetle of Ips duplicatus from two localities in the eastern part of the Czech Republic in 2012 (úsecka ­ medián ­ line ­ median, krabice ­ 25% a 75% kvantil ­ box ­ 25% and 75% quantile, teckovan ­ minimum a maximum ­ dotted line ­ minimum and maximum) 1) Bzn je ovsem popisován jako foretik I. typographus (Gwiazdowicz et al. 2011). Posledním nalezeným druhem byl U. ipidis. Tento druh roztoce nebyl doposud u I. duplicatus popsán jako jeho foretik, ale také bývá bzn nalézán u I. typographus (Moser & Bogenschütz 1984). Zjistné druhové spektrum foretických roztoc u I. duplicatus se nijak nelisí od druhového spektra, které je nalézáno u I. typographus a jedná se o ti nejcastji nalézané druhy vbec (Cejka & Holusa 2013). Druh D. quadrisetus se vyskytoval nejcastji pod krovkami brouk, jen nkolik jedinc bylo nalezeno v sedimentu odbrových nádob. Druhy T. polytricha a U. ipidis se vyskytovaly nejcastji na tlech brouk a to na krovkové prohlubni. Pouze pár jedinc T. polytricha bylo nalezeno v sedimentu odbrových nádob. Na stejných polohách na tle mzeme tyto roztoce nalézt i u I. typographus (Moser & Bogenschütz 1984; Feketeová 2011b; Vrabec et al. 2012). Number of mites per beetle 5. Závr Celkov je pocet foretických roztoc na jednoho brouka i procento brouk, kteí nesou alespo jednoho foretického roztoce a druhové spektrum i pozice roztoc na tle velice podobná jako u druhu I. typographus (Moser & Bogenschütz 1984; Feketeová 2011a; Cejka & Holusa 2014). Je to zpsobeno tím, ze se na studovaných lokalitách I. duplicatus vyskytuje na stejné hostitelské devin, jako se bzn vyskytuje I. typographus, bionomie obou druh je velice podobná a proto je sdílení stejného druhového spektra roztoc zejmé. vella ipidis (Vitzthum, 1923) zjistný jen na lokalit u Bystice (1,4 % z celkového poctu foretických roztoc (Tabulka 1). U vsech jedinc nalezených druh se jednalo o nedosplá stádia ­ deutonymfy. Co se týká polohy na tlech brouk, vyskytovali se roztoci nejcastji pod krovkami. Pod krovkami bylo nalezeno 83,9 %, druhým nejcastjsím místem byla krovková prohlube (15,4 %) a zbytek jedinc byl nalezen v sedimentu odbrových nádob (1,7 %). Pod krovkami se vyskytoval pouze druh D. quadrisetus, na krovkové prohlubni byl dominantní druh T. polytricha (Tabulka 1). Podkování Tato práce vznikla za podpory projektu c. B0118 Interní grantové agentury Ceské zemdlské univerzity v Praze. 4. Diskuze Ve východní cásti Ceské republiky byly na dvou lokalitách s dlouhodob pemnozenými populacemi I. duplicatus nalezeny ti druhy foretických roztoc. Mezi lokalitami se signifikantn lisilo procento brouk, které na svých tlech nesou alespo jednoho foretického roztoce, stejn tak se lisí v poctu foretických roztoc na jednoho brouka. Zjistné hodnoty se ovsem nijak nelisí od tch, které byly nalezeny na dalsích lokalitách ve východní cásti Ceské republiky u druhu I. typographus (Cejka & Holusa 2014). Nejpocetnjsím roztocem byl D. quadrisetus. Tento druh roztoce jest nebyl u I. duplicatus popsán jako jeho foretik a nebyl ani znám z chodeb tohoto druhu. Jedná se vsak o druh, který je velice casto a ve velkých abundancích popisován u druhu I. typographus (Moser & Bogenschütz 1984; Gwiazdowicz et al. 2011) a byl nalezen i ve spojení s dalsími druhy krovc (Pernek et al. 2008). Jedná se o dravý druh roztoce, který mze být povazován za predátora vajícek a larev svého hostitele, protoze v pozercích I. typographus byly pozorovány samice D. quadrisetus, jak vysávají obsah vajícek tohoto druhu lýkozrouta (Kielczewski & Balazy 1966) a také jak tento druh napadá larvy Ips confusus (LeConte, 1876) (Kinn 1967). Druhým nejpocetnjsím druhem byl T. polytricha, který je vsak znám z pozerk I. duplicatus (Michalski & Ratajczak 1994). Z tla tohoto lýkozrouta byl popsán az v této práci. Reference Bussler, H., Bense, U., 2003: Rote Liste gefährdeter Borkenkafer (Coleoptera: Scolytidae), Breitrussler (Anthribidae) und Kernkafer (Platypodidae) Bayerns. Bayer Landsamt fur Umweltschutz, 166:172­173. Cejka, M., Holusa, J., 2013: Roztoci ádu Mesostigmata u krovc (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae) ­ review. Zprávy lesnického výzkumu, 58:353­359. Cejka, M., Holusa, J., 2014: Phoretic mites in uni- and bivoltine populations of Ips typographus: one-year case study. Turkish Journal of Zoology, 38:569­574. Duduman, M. L., Isaia, G., Olenici, N., 2011: Ips duplicatus (Sahlberg) (Coleoptera: Curculionidae, Scolytinae) distribution in Romania-preliminary results. Bulletin of the Transilvania University of Brasov, Series II ­ Forestry, Wood Industry, Agricultural Food Engineering 53: 19-26. Feketeová, Z., 2011a: Lykozrút smrekový (Ips typographus) a jeho úloha vo forézii uropodných roztocov (Acari:Uropodina). Entomofauna carpathica, 23:23­30. Feketeová, Z., 2011b: Význam uropodných roztocov (Acari: Uropodina) v ekológii lykozrúta smrekového (Ips typographus). Entomofauna carpathica, 23:11­19. Grodzki, W., 1997: Possibilities of the control of the double-spined bark beetle Ips duplicatus C.R.Sahlb in the Southern Poland. Sylwan, 11:25­36. Gwiazdowicz, D. J., 2008: Mesostigmatid mites associated with Scolytidae in Poland. In: Gwiazdowicz, D. J. (ed): Selected problems of acarological research in forests. Pozna, Wydawnictwo Uniwersytetu Przyrodniczego w Poznaniu, p. 59­95. Gwiazdowicz, D. J., Kamczyc, J., Bloszyk, J., 2011: The diversity of phoretic Mesostigmata on Ips typographus (Coleoptera: Scolytinae) caught in the Karkonosze forest. European Journal of Entomology, 108:489-491. Hirschmann, W., Wisniewski, J., 1982: Weltweite Revision der Gattungen Dendrolaelaps Halbert 1915 und Longoseius Chant 1961 (Parasitiformes). Nürnberg: Acarologie, 190 p. Holusa, J., Grodzki, W., 2008: Occurrence of Ips duplicatus (Coleoptera: Curculionidae, Scolytinae) on pines (Pinus sp.) in the Czech Republic and southern Poland ­ Short communication. Journal of Forest Science, 54:234­236. Holusa, J., Zahradník, P., Knizek, M., Drápela, K., 2003: Seasonal flight activity of the double-spined spruce bark-beetle Ips duplicatus (Coleoptera, Curculionidae, Scolytinae) in Silesia (Czech Republic). Biológia, 58:935­941. Holusa, J., Lubojacký, J., Knízek, M., 2010: Distribution of the double-spined spruce bark beetle Ips duplicatus in the Czech Republic: spreading in 1997­2009. Phytoparasitica, 38:435­ 443. Holzschuh, C., 1989: Wurde Ips duplicatus Sahlberg durch Importholz nach Osterreich verschleppt? Forstschutz- Aktuell, 2:4. Hunter, P. E., Rosario, R. M. T., 1988: Associations of Mesostigmata with other arthropods. Annual Rewiev of Entomology, 33: 393­417. Kielczewski, B., Balazy, S., 1966: Zagadnienie drapienictwa roztoczy (Acarina) na jajach korników (Scolytidae, Coleoptera). Ekologia Polska, 12:161­163. Kielczewski, B., Moser, J. C., Winiewski, J., 1983: Surveying the acarofauna associated with Polish Scolytidae. Bulletin de la Société des Amis des Science et des Lettres de Poznan, 22:1­10. Kinn, D. N., 1967: Notes on the life cycle and habits of Digamasellus quadrisetus (Mesostigmata: Digamasellidae). Annals of the Entomological Society of America, 60:862­865. Krantz, G. W., Walter, D. E., 2009: A manual of acarology. Lubbock,(TX), Texas Tech. University Press, 807 p. Masán, P., 2001: Roztoce kohorty Uropodina (Acarina, Mesostigmata) Slovenska. Annotationes Zoologicae et Botanicae, 223, 320 p. Michalski, J., Ratajczak, E., 1994: Korniki (Coleoptera: Scolytidae) wraz z faun towarzyszc w Roztoczaskim Parku Narodowym. Fragmenta Faunistica, 37:291­313. Moser. J. C., Bogenschütz, H., 1984: A key to the mites associated with flying Ips typographus in South Germany. Zeitschrift für angewandte Entomologie, 97:437­450. Moser, J. C., Roton, L. M., 1971: Mites associated with southern pine bark beetles in Allen Parish, Louisiana. Canadian Entomologist, 103:1775­1798. Moser, J. C., Konrad, H., Kiristis, T., Carta, L. K., 2005: Phoretic mites and nematodes associates of Scolytus multistriatus and Scolytus pygmaeus (Coleoptera: Scolytidae) in Austria. Agricultural and Forest Entomology, 7:169­177. Mrkva R., 1994: Píciny vzniku krovcových kalamit ve svtle nových poznatk o chadnutí devin a jejich rezistenci. In: Sborník referát z celostátní konference ,,Krovcová kalamita: píciny, rozsah, ochrana", Brno, 17. února 1994. Brno. Vysoká skola zemdlská, 188, 4­16. Pernek, M., Hrasovec, B., Matosevic, D., Pilas, I., Kirisits, T., Moser, J. C., 2008: Phoretic mites of three bark beetles (Pityokteines spp.) on Silver fir. Journal of Pest Science, 81:35­42. Pfeffer A., Knízek M., 1995: Expanze lýkozrouta Ips duplicatus (Sahlb.) ze severské tajgy. Zpravodaj Ochrany Lesa, 2:8­11. Turcáni, M., Csoka, G., Grodzki, W., Zahradník, P., 2001: Recent invasions of exotic forest insects in Eastern Central Europe. IUFRO World Series, Vienna (AT), 11:99­106. Vrabec, M., Kalúz, S., Ferencík, J., 2012: Foretické roztoce na lýkozrútovi smrekovom (Ips typographus) na vybraných lokalitách vo Vysokých Tatrách. Entomofauna Carpathica, 24:1­14. Summary The natural distribution of the double-spined spruce bark beetle Ips duplicatus includes the Palearctic region in Scandinavia through some parts of the north-eastern and Central Europe to the north-eastern Asia. It is listed as a quarantine pest by the European Union and the European and Mediterranean Plant Protection Organisation. In general, bark beetles live in connections with different groups of organisms. Some of them such as mites use beetles for their reproduction. The species spectrum and abundance of phoretic mites from the order Mesostigmata associated with I. duplicatus is poorly known. Therefore, we studied the spectrum and abundance of phoretic mites associated with this species in the eastern part of the Czech Republic. The beetles were collected from two localities. At each locality, the beetles were collected from five pheromone Theysohn traps. We analysed one sample collected at the peak of bark beetle flight activity in both localities. Mite specimens of the order Mesostigmata were collected from these beetles and collection bottles in the laboratory. The collected mites were placed in 70% ethanol and then temporarily mounted in 80% lactic acid. All mite specimens of the order Mesostigmata were subsequently identified to species. A chi-square test was used to determine whether the percentage of beetles with phoretic mites differed between the localities. The Wilcoxon signed-rank test was performed using the R programming language to compare whether the number of phoretic mites per beetle differed between the localities. A total of 500 I. duplicatus beetles were collected, and a total of 292 mite specimens of the order Mesostigmata were collected from their bodies and from the sediment in the collection bottles. The overall percentage of beetles carrying phoretic mites (44 % and 28.8 %) significantly differed between the two localities. The number of phoretic mites per beetle also significantly differed between the two localities. In total, three species of phoretic mites were identified from the two localities. There was a difference in their species composition because Uroobovella ipidis species was missing at one locality. The mite Dendrolaelaps quadrisetus was the most abundant. The second most numerous species was Trichouropoda polytricha and the third was Uroobovella ipidis. With respect to their position on the beetle, mites were most abundant under the elytra. Overall, the phoretic mites and their position on the body of I. duplicatus matched the mite species associated with I. typographus. This can be explained by the fact that I. duplicatus occured on such host trees on localities studied, as I. typographus commonly occurs. Bionomics of both species are very similar and therefore sharing the same spectrum of mite species is expected.

Journal

Forestry Journal – de Gruyter

Published: Dec 1, 2014

There are no references for this article.