Get 20M+ Full-Text Papers For Less Than $1.50/day. Start a 14-Day Trial for You or Your Team.

Learn More →

Ekonomická doba obmýtní / Economic rotation period

Ekonomická doba obmýtní / Economic rotation period The article presents selected results of the project of the Czech National Agency for Agricultural Research, "Differentiation of intensities and management practices in relation to forest biodiversity and economic sustainability of forestry" executed at the Department of Forest Economy and Forestry Management, Faculty of Forestry and Wood Sciences, Czech University of Agriculture in Prague. The results included the quantification of forest rotation periods derived from total mean increment, total mean value increment, and annual gross profit of forest production. Significant differences between the rotation period currently recommended and the rotation period relevant to economic optimum (maximum) were observed. The better the forest site (site quality class), the bigger is the difference. Keywords: felling maturity; rotation age; rotation period; maturity of non-market forest functions; economic maturity Abstrakt Píspvek uvádí vybrané výsledky projektu NAZV ,,Diferenciace intenzit a postup hospodaení ve vztahu k zajistní biodiverzity lesa a ekonomické zivotaschopnosti lesního hospodáství", který je esen na katede ekonomiky a ízení lesního hospodáství Fakulty lesnické a devaské Ceské zemdlské univerzity v Praze. Byla provedena kvantifikace doby obmýtní, stanovená na základ celkového prmrného pírstu, celkového prmrného pírstu hodnotového a na základ cistého dchodu lesní výroby (hrubého zisku lesy výroby). Byla zjistna znacná diference mezi dobou obmýtní, v soucasnosti doporucovanou a dobou obmýtní, odpovídající ekonomickému optimu (maximu). Tato diference se zvysuje od mén kvalitních smrem ke kvalitnjsím stanovistím (bonitním stupm). Klícová slova: mýtní zralost; mýtní vk; doba obmýtní; mimoprodukcní zralost; ekonomická zralost 1. Úvod 1.1. Mýtní zralost Mýtní zralost se definuje jako stav porost, optimální pro tzební zásah. Vztahuje se bu na jednotlivé porosty, kde se vyjaduje mýtním vkem, nebo na hospodáské soubory, kde se vyjaduje dobou obmýtní. Pro lesní hospodáství to jsou velmi závazná hospodásko-úpravnická kritéria, základ pro casovou a tzební úpravu lesa, které rozhodujícím zpsobem ovlivují výsku mýtní tzby. Odborná literatura definuje tyto druhy doby obmýtní (Halaj 1990): Výhodou kvantitativní zralosti (v porovnání s jinými druhy zralosti, nap. hodnotovou, ekonomickou) je to, ze je charakterizovaná jenom zákonitostmi rstového procesu ­ kulminací objemového CPP. Závisí na devin, bonit a zakmenní. Nepodléhá tedy cenovým, nákladovým a jiným zmnám. Urcuje se podle rstových tabulek. Kvantitativní mýtní zralost má své oprávnní tehdy, jestlize se ze surových kmen vyrábí jeden sortiment, nap. devo na chemické zpracování (vláknina), palivo apod. 1.3. Hodnotová zralost Hodnotová zralost je stav, ve kterém porosty dosahují nejvyssí prmrný rocní pírstek hodnoty celkové produkce. Jde o vk kulminace celkového prmrného hodnotového pírstu. Hodnota se odvozuje na základ penzního vyjádení celkové produkce. Celková produkce devin se pro bonity rozclení podle sortimentacních tabulek na sortimenty surového díví, které se ocení pomocí trzních cen. Proto hodnota produkce obsahuje objemovou (m3), kvalitativní (sortimenty) a uzitkovou (cena deva) stránku surového díví. 1.2. Kvantitativní zralost (nejvyssí objemové produkce) Kvantitativní mýtní zralost je stav, ve kterém porosty dosahují maximální prmrné rocní objemové produkce. To odpovídá vku kulminace prmrného pírstku celkové produkce. Soucasn v tomto vku nastává rovnost pírstu CPP (celkový prmrný pírst) a CBP (celkový bzný pírst). Tato zralost pedstavuje spodní hranici mýtní zralosti devin. Pi nizsím mýtním vku by se nevyuzívaly potenciální produkcní moznosti lesa, vznikaly by tedy pírstové ztráty. 1.4. Technická zralost Technická zralost se definuje jako vk, ve kterém se dosahuje maximální prmrná rocní produkce cílového sortimentu, *Corresponding author. Karel Pulkrab, e-mail: pulkrab@fld.czu.cz, phone: +420 224 383 705, mobil +420 224 383 703 resp. skupiny cílových sortiment, pijatých za produkcní cíl. Nastává ve vku kulminace CPP cílového sortimentu. Nkteí autoi definují technickou zralost na základ objemu celkové produkce nebo zásoby hlavního porostu cílového sortimentu, jiní zase na základ hodnoty. Definice technické zralosti na základ objemu má oprávnní v tom pípad, kdyz zálezí pouze na kvalit deva cílového sortimentu. Casto se technická zralost urcuje na základ hodnoty produkce cílových sortiment. V souladu s definicí základního druhu zralosti, tj. hodnotové, jako základ k odvození technické zralosti pouzijeme hodnotu celkové produkce cílového sortimentu. Rozdíl mezi technickou a hodnotovou zralostí je pouze v tom, ze hodnotová zralost se odvozuje ze vsech základních sortiment, technická zralost pouze z cílových sortiment. 1.5. Ekonomická zralost K odvození ekonomické mýtní zralosti se pouzívají v literatue tato hlavní kritéria: ­ výnosy (trzby) z tzební cinnosti lesní výroby, tj. z mýtní a pedmýtní tzby, ­ vlastní náklady lesní výroby (pstební a tzební cinnosti), ­ cistý dchod (hrubý zisk lesní výroby). 1.6. Mimoprodukcní zralost Syntézou soucasných vdeckých poznatk (viz Halaj 1990) o vlivu vku porost na plnní mimoprodukcních funkcí se odvodily rámcové údaje vku mimoprodukcní zralosti. Pi vodohospodáské funkci je doba zralosti: smrk 100­140 rok, jedle 110­130, borovice 90­120, buk 110­150, dub 110­190 rok. Pi pdoochranné funkci je doba zralosti: smrk, jedle a borovice 80­100 rok, buk a dub 100 rok. Pro rekreacní funkci je doba zralosti blízká jejich fyzické zralosti. 3) potenciální výnosy lesní výroby byly vykalkulovány na základ rstových tabulek; 4) sortimentace byla provedena podle tabulek (Paez 1987a,b) pro kvalitu ,,N" ­ zdravé neposkozené rovn rostlé kmeny; 5) v kazdé tlouskové tíd (6+ az byly zohlednny hlavní sortimenty, které jsou aktuáln obchodovány v podmínkách Ceské republiky a ocenny trzními cenami, které publikoval Ceský statistický úad pro rok 2012; 6) výpocet pímých náklad pstební a tzební cinnosti vychází z výkonových norem (Nouza, Nouzová 2003) za tchto pedpoklad: zapocítáním prmrné a jednotné pirázky k základní norm ve výsi 15 %, uvazováním jednotného mzdového tarifu ve výsi 65,00 Kc/Nh v pstební cinnosti a ve výsi 80,00 Kc/Nh v tzební cinnosti (odhadnutý republikový prmr, jeho hodnota mze regionáln kolísat), zapoctením jednotné výse sociálního a zdravotního pojistní (34 % ke mzdovým nákladm), jednotným zapoctením náhrad (ve výsi 39 % k vynalozeným mzdovým nákladm); 7) základní prostorovou jednotkou hodnocení byl soubor lesních typ (SLT); 8) kardinálním syntetickým ukazatelem efektu hodnocení byl hrubý zisk lesní výroby (HZLV), který je definován jako rozdíl výnos a úplných vlastních náklad. Píklad výpoctu uvedených ekonomických parametr pro SLT 6B je patrný z tabulky 1. 3. Výsledky Výsledky provedených kalkulací jsou patrné z tabulek 2 a 3. Tabulka 2: Varianty doby obmýtní podle soubor lesních typ v ekologické síti typologického systému Ceské republiky. Tabulka uvádí: cílové hospodáství (SM ­ smrkové, BO ­ borové, BK ­ bukové, DB ­ dubové) a ctyi varianty doby obmýtní: ­ prmrnou doporucenou dobu obmýtní v souladu s píslusnou legislativou, ­ dobu obmýtní v ekonomickém maximu (v maximu hrubého zisku lesní výroby), ­ dobu obmýtní v maximu celkového prmrného pírstu hodnotového, ­ dobu obmýtní v maximu celkového prmrného pírstu. 1.7. Kombinovaná (komplexní) zralost Je to optimální vk mýtní zralosti, odvozený integrací hodnotové, technické a ekonomické zralosti. Definuje se jako vk, ve kterém je úhrn ztrát vci maximálním hodnotám vsech uvazovaných kritérií mýtní zralosti minimální. Urcení kombinované zralosti je slozitá optimalizacní úloha. 2. Materiál a metodika Základním informacním vstupem pro kalkulaci efektivnosti jsou výsledky esení projektu Národní agentury pro zemdlský výzkum ,,Diferenciace intenzit a postup hospodaení ve vztahu k zajistní biodiverzity lesa a ekonomické zivotaschopnosti lesního hospodáství", koordinovaného v rámci Fakulty lesnické a devaské Ceské zemdlské univerzity v Praze. Kalkulace vychází z následujících pedpoklad: z ekologických limit, které vyplývají z typologického systému Ceské republiky a píslusné legislativy. V analýze bylo zohlednno zejména doporucené zastoupení devin, podíl melioracních a zpevujících devin, doba obmýtní a cílové hospodáství (smrkové, borové, dubové a bukové); 2) byla navrzena optimální hospodáská opatení pstební a tzební cinnosti; 4. Diskuze a závr Z výstup tabulky 2 a 3 je mozno ucinit nkolik závr, vyuzitelných pro dalsí optimalizaci jednoho z nejzávaznjsích hospodáských opatení, které je v rámci vymezených limit v kompetenci kazdého vlastníka ci hospodáe: ­ Nejmarkantnjsí je zejm znacná diference mezi dobou obmýtní, v soucasnosti doporucovanou, a dobou obmýtní, odpovídající ekonomickému optimu (tato diference za odvtví lesního hospodáství ciní rocn 1,03 mld. Kc). Tato diference se zvysuje od mén kvalitních smrem ke kvalitnjsím stanovistím. Tabulka 1. Píklad výpoctu ekonomických parametr pro SLT 6B Cílové hospodáství: smrkové Doporucená doba obmýtní: 120 let Table 1. Example of calculation of economic parameters for GFT 6B. Target management: spruce Recommended rotation period: 120 years Vk porostu [roky] 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 105 110 115 120 125 130 135 140 145 150 155 160 PMP2) [m3/ha] 7,38 7,34 7,31 7,23 7,15 7,01 6,88 6,74 6,61 6,45 6,30 6,14 5,99 5,83 5,69 5,46 5,25 5,06 4,88 4,71 4,55 4,41 4,27 CPP3) 9,34 9,12 9,45 9,20 9,38 9,08 9,16 8,89 8,64 8,37 8,12 7,88 7,65 7,42 7,21 6,92 6,66 6,41 6,18 5,97 5,77 5,58 5,41 Náklady pstební cinnosti4) 4 558 4 143 3 798 3 506 3 255 3 038 2 849 2 681 2 532 2 399 2 279 2 170 2 072 1 982 1 899 1 823 1 753 1 688 1 628 1 572 1 519 1 470 1 424 Náklady tzební cinnosti5) 6 327 6 221 6 261 6 133 6 124 5 959 5 902 5 752 5 618 5 458 5 313 5 164 5 029 4 887 4 757 4 567 4 391 4 229 4 078 3 937 3 806 3 683 3 568 Náklady celkem6) 10 885 10 364 10 059 9 639 9 379 8 997 8 751 8 433 8 150 7 856 7 592 7 335 7 101 6 869 6 656 6 390 6 144 5 917 5 705 5 509 5 325 5 153 4 992 Výnosy tzby výchovné7) [Kc/ha/r] 2 352 2 138 2 717 2 508 2 981 2 782 3 199 3 010 2 843 2 694 2 559 2 437 2 326 2 225 2 132 2 047 1 968 1 895 1 828 1 765 1 706 1 651 1 599 Výnosy tzby obnovní8) 11 701 12 024 12 440 12 182 12 288 12 220 12 133 11 902 11 825 11 525 11 338 11 136 10 877 10 612 10 353 9 939 9 557 9 203 8 874 8 568 8 283 8 015 7 765 CPPh9) 14 053 14 162 15 157 14 690 15 269 15 001 15 332 14 913 14 668 14 219 13 897 13 573 13 203 12 837 12 486 11 986 11 525 11 098 10 702 10 333 9 989 9 666 9 364 HZLV10) 3 168 3 797 5 099 5 051 5 889 6 004 6 581 6 480 6 518 6 362 6 305 6 238 6 103 5 968 5 829 5 596 5 381 5 182 4 997 4 824 4 664 4 513 4 372 Vysvtlivky ­ Explanatory notes: SLT = soubor lesních typ ­ GFT = group of forest types. Stand age [years), 2)PMP = prmrný mýtní pírst ­ MRI = mean rotation increment, 3)CPP = celkový prmrný pírst ­ TMI = total mean increment, 4)Costs of silvicultural operations [CZK/ha/year], 5) Costs of felling operations [CZK/ha/year], 6)Total costs [CZK/ha/year], 7)Income from tending cuts [CZK/ha/year], 8)Income from regeneration felling [CZK/ha/year], 9)CPPH = celkový prmrný pírst hodnotový ­ TMVI = total mean value increment [CZK/ha/year], 10)HZLVr = rocní hrubý zisk lesní výroby ­ AGPFP = annual gross profit of forest production [CZK/ha/year] Tabulka 2. Varianty doby obmýtní podle soubor lesních typ v ekologické síti typologického systému Ceské republiky Table 2. Rotation periods variants by groups of forest habitat types in the ecological network of the type system of the Czech Republic. ada lvs1/ kat.12) 9 klec SM SM SM SM SM SM 300 300 140 140 140 130 90 80 95 85 85 85 80 80 80 75 85 75 70 70 70 70 70 75 SM SM SM SM SM 140 140 130 300 300 95 80 80 85 80 85 80 80 75 80 70 70 75 75 80 SM SM SM SM SM 300 130 130 130 120 95 80 80 90 90 75 80 80 75 80 70 65 65 75 80 SM BK SM SM SM BK 300 250 90 130 130 130 95 75 80 80 75 95 80 75 80 80 75 80 70 70 65 65 75 70 SM SM 130 130 85 85 85 80 80 80 SM SM SM 130 130 130 80 80 80 80 80 70 65 65 65 SM SM SM SM SM SM 120 120 120 120 120 120 85 80 80 80 80 80 80 80 80 70 80 80 60 65 60 60 60 60 SM SM SM SM SM SM 120 120 120 120 110 120 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 65 65 60 60 60 60 SM SM SM SM SM 130 120 120 120 120 80 90 80 90 85 75 80 80 80 80 75 75 70 75 70 SM SM SM SM SM SM SM 130 130 130 130 120 120 120 80 80 80 85 85 80 85 80 80 80 75 75 80 75 65 65 80 75 60 65 75 SM SM SM SM SM SM 120 120 120 120 120 120 80 80 80 80 90 80 80 80 70 80 80 80 65 65 60 65 60 65 SM SM SM SM SM SM 110 120 120 120 120 100 80 80 80 95 85 80 80 80 80 80 80 80 65 75 60 65 70 65 2) Pechodná W C 3) Extrémní Z Y 4) Exponovaná J A F 5) Soubory lesních typ Kyselá6) Zivná7) M K I S B H D V Oglejená8) O P Q Podmácená9) T G R Luzní10) L U 8 SM 7 bkSM 6 smBK SM 90 90 80 65 BK 130 85 85 70 5 jdBK SM 120 80 80 65 Pokracovanie tabuky 2 ­ Continuation of the table 2 ada2) lvs1/ kat.12) 4 BK Pechodná3) W BK 130 90 70 70 BK 130 85 85 70 DB 160 105 80 65 C BO 120 90 80 60 BK 130 90 70 70 DB 130 115 85 60 BO 130 105 80 60 BO 130 75 65 60 X Z Extrémní4) Y BO 300 70 70 60 BO 300 75 75 60 DB 300 85 70 60 DB DB 300 300 80 85 80 75 60 60 BO 300 80 70 70 J Exponovaná5) A F SM 110 110 80 65 SM 110 90 80 65 N SM 110 80 80 75 SM 110 90 75 60 DB 130 115 85 60 DB 130 110 80 60 BO 130 85 80 60 Soubory lesních typ Kyselá6) Zivná7) M DB 130 120 80 60 DB 130 115 80 60 DB 130 105 80 60 BO 130 85 65 65 BO 130 85 80 60 K SM 110 80 80 65 BK 130 70 70 70 DB 130 115 80 65 DB 130 105 80 65 BO 130 85 80 65 I SM 110 80 80 65 SM 110 85 80 65 DB 130 105 80 65 DB 130 115 80 65 S SM 110 80 80 65 SM 110 80 80 65 BO 110 80 80 65 DB 130 85 80 65 B SM 110 80 80 60 SM 110 80 80 60 DB 160 95 90 70 DB 160 85 70 70 H SM 110 80 70 60 SM 110 80 80 60 DB 160 90 85 60 DB 160 120 85 60 D SM 110 85 80 60 SM 110 80 80 65 DB 160 120 85 60 DB 160 120 85 60 V SM 110 80 80 60 SM 110 80 80 60 DB 160 120 85 70 DB 160 120 85 70 Oglejená8) O SM 110 80 75 50 DB 120 90 85 60 DB 160 95 85 70 DB 160 90 85 70 BO 130 80 65 50 P SM 110 90 80 65 Q BO 120 90 80 60 Podmácená9) T G SM 110 85 80 65 SM 110 80 80 65 R SM 110 80 80 65 OL 90 70 70 70 DB 150 95 95 50 DB 150 100 90 50 BO 120 80 70 70 SM 100 80 80 65 Luzní10) L U 3 dbBK 2 bkDB 1 DB SM 90 80 75 60 BK SM 250 90 85 75 80 75 70 60 DB 130 80 80 60 DB DB 300 130 80 115 80 85 70 60 0 BOR BO 300 85 70 60 BO 120 85 65 50 BO 120 90 65 50 BO 130 80 80 60 BO 120 90 80 60 BO 120 90 80 60 BO 120 95 80 60 DB 100 120 80 50 BO 120 70 60 55 BO 120 80 80 50 Group of forest types, 2)Series, 3)Transitional, 4)Extreme, 5)Exposed, 6)Acid, 7)Nutritious, 8)Gleyed, 9)Waterlogged, 10)Alluvial, 1lvs = lesní vegetacní stupe ­ faz = forest altitudinal zone, 12)kat. = kategorie ­ cat. = category Tabulka 3. Rocní hrubý zisk lesní výroby v doporucené a ekonomické dob obmýtní podle soubor lesních typ za odvtví lesního hospodáství Ceské republiky Table 3. Annual gross profit of forest production in the recommended and economic rotation period by groups of forest habitat types in forestry of the Czech Republic. Oznacení SLT 1X 0Z 1Z 2Z 7Z 8Z 0Y 3Y 4Y 5Y 6Y 7Y 8Y 0M 1M 2M 3M 4M 5M 6M 7M 8M 0K 1K 2K Cílové hospodáství2) DB BO DB DB SM SM BO BO BO SM SM SM SM BO BO DB DB DB BK SM SM SM BO DB DB Zastoupení SLT [%]3) 0,1 + 0,3 0,1 0,1 0,3 + 0,1 + 0,1 0,2 + + 0,8 0,6 0,9 1,1 0,1 2,2 0,4 0,1 0,2 1,3 0,8 4 Zastoupení SLT [ha]4) 2 660 0 7 980 2 660 2 660 7 980 0 2 660 0 2 660 5 320 0 0 21 279 15 959 23 939 29 258 2 660 58 516 10 639 2 660 5 320 34 578 21 279 106 393 HZLVr v doporucené dob obmýtní [Kc/r/ha] 5) 429 258 358 355 1 010 845 349 556 669 896 1 074 1 192 1 192 228 1 272 301 309 490 590 2 190 2 163 2 328 769 388 705 HZLVr v ekonomické dob obmýtní [Kc/r/ha]6) 1 150 785 1 049 1 073 2 882 2 347 1 043 1 710 2 051 2 444 2 956 3 398 3 398 255 1 541 326 335 531 656 2 332 2 570 2 808 903 421 772 HZLVr za CR v doporucené dob obmýtní [tis. Kc/r]7) 1 141 0 2 857 944 2 686 6 743 0 1 479 0 2 383 5 713 0 0 4 852 20 300 7 205 9 041 1 303 34 525 23 300 5 753 12 384 26 590 8 256 75 007 HZLVr za CR v ekonomické dob obmýtní [tis. Kc/r]8) 3 059 0 8 371 2 854 7 666 18 728 0 4 548 0 6 501 15 725 0 0 5 426 24 593 7 804 9 801 1 412 38 387 24 811 6 836 14 938 31 224 8 958 82 136 1. Pokracovanie tabuky 3 ­ Continuation of the table 3 Oznacení SLT 3K 4K 5K 6K 7K 8K 1I 2I 3I 4I 5I 6I 0N 1N 2N 3N 4N 5N 6N 7N 8N 1S 2S 3S 4S 5S 6S 7S 8S 0C 1C 2C 3C 4C 5C 3F 4F 5F 6F 7F 8F 1H 2H 3H 4H 5H 6H 1B 2B 3B 4B 5B 6B 7B 2W 3W 4W 5W Cílové hospodáství2) BK SM SM SM SM SM DB DB SM SM SM SM BO DB DB SM SM SM SM SM SM DB BO SM SM SM SM SM SM BO BO DB BK BO BK SM SM SM SM SM SM DB DB SM SM SM SM DB DB SM SM SM SM SM DB BK BK SM Zastoupení SLT [%]3) 4,6 1,5 9,7 6 2,2 0,6 0,7 1,8 1,7 0,1 0,6 0,1 0,4 + 0,1 0,3 0,1 0,7 0,7 0,2 0,1 0,4 0,8 3,2 1,5 5,7 2,1 0,5 0,2 0,1 0,5 0,7 0,2 0,1 + 0,1 0,1 0,5 0,1 + + 0,1 1,1 2,4 0,3 0,9 0,1 0,7 0,7 1,7 0,7 2,8 0,1 + 0,1 0,3 0,1 + Zastoupení SLT [ha]4) 122 353 39 898 258 004 159 590 58 516 15 959 18 619 47 877 45 217 2 660 15 959 2 660 10 639 0 2 660 7 980 2 660 18 619 18 619 5 320 2 660 10 639 21 279 85 115 39 898 151 611 55 857 13 299 5 320 2 660 13 299 18 619 5 320 2 660 0 2 660 2 660 13 299 2 660 0 0 2 660 29 258 63 836 7 980 23 939 2 660 18 619 18 619 45 217 18 619 74 475 2 660 0 2 660 7 980 2 660 0 HZLVr v doporucené dob obmýtní [Kc/r/ha] 5) 2 481 3 339 3 256 3 206 3 002 2 706 721 952 3 359 3 339 3 256 3 232 941 591 805 3 360 3 397 3 242 3 023 2 855 3 057 2 496 1 941 4 031 4 080 5 250 5 110 3 239 2 695 1 465 566 805 1 278 1 248 1 577 3 811 4 627 4 442 4 442 3 903 3 072 1 233 3 639 5 464 5 447 3 007 5 203 1 856 2 578 5 447 5 447 5 815 5 829 3 269 1 192 1 812 1 587 4 514 HZLVr v ekonomické dob obmýtní [Kc/r/ha]6) 3 463 3 485 3 485 3 479 3 454 3 219 789 1 031 3 463 3 485 3 485 3 462 1 090 648 883 3 569 3 600 3 879 3 569 3 732 4 044 2 865 2 044 4 137 4 183 5 886 5 743 3 789 3 208 1 868 622 883 1 458 1 249 1 773 4 514 4 866 5 229 5 229 5 128 4 057 1 644 4 983 5 909 5 886 3 141 5 850 3 073 3 568 5 886 5 886 6 558 6 581 3 790 1 589 2 016 1 757 4 514 HZLVr za CR v doporucené dob obmýtní [tis. Kc/r]7) 303 557 133 218 840 062 511 646 175 666 43 185 13 424 45 579 151 885 8 881 51 963 8 597 10 012 0 2 141 26 811 9 035 60 362 56 285 15 188 8 131 26 556 41 302 343 098 162 782 795 956 285 427 43 076 14 337 3 897 7 527 14 988 6 799 3 319 0 10 137 12 307 59 075 11 815 0 0 3 280 106 471 348 800 43 464 71 983 13 839 34 557 47 999 246 298 101 417 433 075 15 504 0 3 171 14 459 4 221 0 HZLVr za CR v ekonomické dob obmýtní [tis. Kc/r]8) 423 707 139 043 899 145 555 214 202 116 51 372 14 690 49 361 156 587 9 270 55 617 9 208 11 597 0 2 349 28 479 9 575 72 223 66 451 19 853 10 756 30 482 43 494 352 120 166 891 892 381 320 784 50 391 17 066 4 969 8 272 16 440 7 756 3 322 0 12 007 12 943 69 541 13 908 0 0 4 373 145 794 377 207 46 967 75 191 15 560 57 216 66 432 266 149 109 591 488 410 17 504 0 4 226 16 087 4 673 0 2. Pokracovanie tabuky 3 ­ Continuation of the table 3 Oznacení SLT 1D 2D 3D 4D 5D 6D 1A 2A 3A 4A 5A 6A 8A 1J 3J 5J 1L 2L 3L 1U 3U 5U 1V 2V 3V 4V 5V 6V 7V 8V 0O 1O 2O 3O 4O 5O 6O 7O 0P 1P 2P 4P 5P 6P 7P 0Q 1Q 2Q 4Q 5Q 6Q 7Q 8Q 0T 7T 8T 0G 3G Cílové hospodáství2) DB DB SM SM SM SM DB DB SM SM SM SM SM DB BK BK DB DB OL SM SM SM DB DB SM SM SM SM SM SM BO DB DB DB SM SM SM SM BO BO BO SM SM SM SM BO BO BO BO SM SM SM SM BO SM SM BO SM Zastoupení SLT [%]3) 0,2 0,2 0,7 0,7 1,1 0,1 + 0,2 0,5 0,2 0,7 0,3 + 0,1 0,2 0,2 1 0,2 0,4 0,1 0,2 0,2 0,2 0,1 0,2 0,1 0,7 0,8 0,1 + + 0,7 0,3 1 0,9 1,3 0,7 0,2 0,2 0,3 0,4 1,5 1 1,2 0,2 0,3 0,2 0,1 0,5 0,2 0,1 + 0,1 0,1 0,1 + 0,3 + Zastoupení SLT [ha]4) 5 320 5 320 18 619 18 619 29 258 2 660 0 5 320 13 299 5 320 18 619 7 980 0 2 660 5 320 5 320 26 598 5 320 10 639 2 660 5 320 5 320 5 320 2 660 5 320 2 660 18 619 21 279 2 660 0 0 18 619 7 980 26 598 23 939 34 578 18 619 5 320 5 320 7 980 10 639 39 898 26 598 31 918 5 320 7 980 5 320 2 660 13 299 5 320 2 660 0 2 660 2 660 2 660 0 7 980 0 HZLVr v doporucené dob obmýtní [Kc/r/ha] 5) 1 656 1 656 4 566 6 103 5 829 5 829 812 2 033 4 313 4 935 5 335 4 313 2 569 492 10 604 3 762 4 612 2 429 4 445 6 709 4 909 2 222 2 222 5 995 6 054 5 783 5 745 5 050 3 090 2 366 2 601 3 024 4 791 5 082 4 410 4 370 4 020 2 401 1 321 1 127 3 584 3 735 2 960 3 772 441 759 759 759 2 724 2 680 3 075 2 761 2 010 3 347 2 125 2 395 5 037 HZLVr v ekonomické dob obmýtní [Kc/r/ha]6) 2 208 2 208 4 755 6 581 6 581 6 581 891 2 375 4 375 4 940 5 382 5 086 3 359 1 284 20 1 284 4 703 5 830 2 471 4 904 7 240 5 693 2 963 2 963 6 477 6 545 6 545 6 500 6 066 3 748 3 074 3 624 4 127 4 910 5 427 4 742 4 703 4 682 3 175 1 350 1 127 3 759 4 028 3 075 4 477 441 791 791 791 2 778 2 810 3 732 3 061 2 487 3 748 2 379 3 065 5 282 HZLVr za CR v doporucené dob obmýtní [tis. Kc/r]7) 8 809 8 809 85 014 113 631 170 546 15 504 0 10 815 57 359 26 253 99 332 34 416 0 1 309 53 3 213 100 063 24 534 25 843 11 823 35 690 26 114 11 820 5 910 31 891 16 103 107 673 122 246 13 432 0 0 48 428 24 130 127 433 121 656 152 488 81 364 21 385 12 773 10 541 11 991 142 993 99 345 94 477 20 066 3 519 4 038 2 019 10 094 14 491 7 128 0 7 344 5 346 8 902 0 19 111 0 HZLVr za CR v ekonomické dob obmýtní [tis. Kc/r]8) 11 746 11 746 88 533 122 531 192 548 17 504 0 12 634 58 184 26 279 100 207 40 584 0 3 415 106 6 830 125 092 31 014 26 290 13 044 38 514 30 285 15 762 7 881 34 456 17 409 121 860 138 312 16 135 0 0 67 475 32 931 130 598 129 914 163 968 87 564 24 907 16 890 10 772 11 991 149 975 107 138 98 148 23 816 3 519 4 208 2 104 10 520 14 778 7 474 0 8 142 6 615 9 969 0 24 457 0 3. Pokracovanie tabuky 3 ­ Continuation of the table 3 Oznacení SLT 4G 5G 6G 7G 8G 0R 4R 5R 6R 7R 8R Celkem Cílové hospodáství2) SM SM SM SM SM BO SM SM SM SM SM Zastoupení SLT [%]3) 0,2 0,2 0,4 0,5 0,3 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,2 Zastoupení SLT [ha]4) 5 320 5 320 10 639 13 299 7 980 2 660 2 660 2 660 2 660 5 320 5 320 HZLVr v doporucené dob obmýtní [Kc/r/ha] 5) 5 377 5 394 4 812 4 782 4 593 645 5 095 2 761 4 824 3 347 2 125 HZLVr v ekonomické dob obmýtní [Kc/r/ha]6) 5 727 5 741 5 327 5 292 5 161 785 5 342 3 049 5 342 3 748 2 379 HZLVr za CR v doporucené dob obmýtní [tis. Kc/r]7) 28 604 28 694 51 197 63 597 36 650 1 716 13 552 7 344 12 831 17 805 11 304 8 551 586 HZLVr za CR v ekonomické dob obmýtní [tis. Kc/r]8) 30 466 30 540 56 676 70 379 41 182 2 088 14 209 8 110 14 209 19 938 12 656 9 585 763 GFT symbols, 2)Target management, 3)GFT share [%], 4)GFT share [ha], 5)Annual gross profit of forest production in the recommended rotation period [CZK/ha/y], 6)Annual gross profit of forest production in the economic rotation period [CZK/ha/y], 7)Annual gross profit of forest production in the Czech Republic in the recommended rotation period [thous. CZK/y], 8)Annual gross profit of forest production in the Czech Republic in the economic rotation period [thous. CZK/y] ­ Pokud se bude perspektivn plnit prognóza dalsího rstu zásob, uvedená v rstových tabulkách jako predikovaný vývoj, bude se soucasná diference zkoumaných dob obmýtních zvtsovat. ­ Dalsím nesmírn vázným faktorem, který ovlivuje dobu obmýtní, je vliv skodlivých cinitel. Zejména vítr a sníh soustavn proeují porosty, snizují podíl kvalitních sortiment a zvysují podíl paliva. Je vsak teba konstatovat, ze plnému vyuzití ekonomické doby obmýtní brání zejména pozadavek na trvale udrzitelné, stanovisti odpovídající hospodaení v lesích, které je definováno (Helsinská konference 1993) jako ,,Správa a vyuzívání les a lesní pdy takovým zpsobem a v takovém rozsahu, které zachovávají jejich biodiverzitu, produkcní schopnost, regeneracní kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v soucasnosti i budoucnosti odpovídající ekologické a sociální funkce, které tím neposkozují ostatní ekosystémy". Hospodaení se zamuje na integraci funkce produkcní a ekologické. Základní aspekty ekosystému ­ produkce a ekologická stabilita ­ vymezují intenzitu lesního hospodáství (stupe intenzity). Typ hospodáství (cílový, alternativní), oznacovaný hlavní devinou vychází pedevsím z cílové skladby (zastoupení devin), zajisující ekologickou stabilitu (pípustnou nestabilitu) ekosystému a z odvozeného stupn intenzity (Plíva 2000). Ekologická hlediska pro volbu devin vychází z pirozeného výskytu devin v urcitém typu lesa, pitom je teba dále posoudit moznosti úpravy pirozené kombinace pro zvýsení produkce, aniz by pitom doslo k ohrození trvalosti a bezpecnosti produkce (Poleno, Vacek a kol. 2009). Potebná doba obmýtní nezahrnuje pouze hledisko ekonomické, ale vychází i z vývoje a dynamiky pírodních les. Vychází ze stídání tí základních vývojových stadií (malý vývojový cyklus ­ Míchal 1992). Stadium dorstání (vzestupná etapa) se vyznacuje vysokou vitalitou strom a maximální výskovou, tlouskovou a vkovou diferenciací. Stadium optima, ve kterém dochází pi ustrnutí výskového rstu a snízení bzného pírstu objemového ke kulminaci devních zásob. Na hranici vku fyzického stáí dochází k postupnému odumírání ­ stadium rozpadu (Plíva 2000). U dubu trvá celý cyklus prmrn asi 300 let (vydrzí i 500 let), stádium dorstání cca 100 let. U buku trvá celý cyklus 230 ­ 250 let, fáze dorstání cca 100 let. U smrku celý vývojový cyklus v závislosti na nadmoské výsce a stanovisti trvá 300 ­ 400 let, fáze dorstání 80 ­ 130 let. U borovice celý cyklus trvá 300 ­ 350 let, stadium dorstání 70 ­ 80 let. V lese hospodáském je porovnatelné jen stadium dorstání a pocátek stadia optima, kam je umístna mýtní zralost porostu. Chybí tedy v lese hospodáském nejen stadium rozpadu, male i velká cást stadia optima. Má-li se v porostech trvale udrzitelného obhospodaování lesa ponechat vtsí prostor pro pirozený vývoj, je nutno vyuzít poznatky z pírodního lesa o casovém trvání vývojových fází, aby pojem ,,autoregulace" byl spojen s konkrétnjsí pedstavou o zivotnosti hospodáských porost (Plíva 2000). Mýcení kazdého porostu v dob financn nejvýhodnjsí je blízké programu skoly nejvyssího cistého výnosu z pdy (druhá polovina 19. století). U tohoto pojetí obvykle nepicházejí v úvahu environmentální zájmy, vede k pílis nízkým obnovním dobám a nezarucuje trvalost výtze ani vyrovnanost výnosu (Lesnický naucný slovník 1995). Dnesní trvale udrzitelné, stanovistn odpovídající hospodaení nehledá maximální výnos z lesa, i kdyz dosazení optimálního výnosu pi plnní ostatních funkcí je základním hospodáským cílem. Obmýtí je stanoveno napíklad i z hlediska naplnní bohatjsí biodiverzity (ochrana a údrzba rznorodosti rostlin, zivocich, mikroorganism a jejich genetických informací ve vhodných lokalitách - Lesnický naucný slovník 1995), která je specifická pro kazdé stanovist i rstové fáze, nebo i z hlediska mozného vlivu na pdu (vrstva povrchového humusu, podléhající zmnám vlivem slození lesního porostu, stáí i vlivem hospodáských zásah). I tak zstává aktuální kalkulace ekonomické doby obmýtí pro jednotlivé deviny významným faktorem pro dosazení ekonomické konkurenceschopnosti lesnického hospodaení. Pln je akceptovatelný u dnesních smrkových nebo borových monokultur, kde je potebná pemna (zmna druhové skladby). Významným vodítkem mze být u SLT, kde jsou pípustná alternativní hospodaení (napíklad SLT 3K, kde se pedpokládá moznost jak borového tak smrkového hospodáství, SLT 5S, kde je alternativní smrkové i bukové hospodáství atd.). Svoji úlohu má i vsude tam, kde lze volit urcitou míru destability; oproti pirozené druhové skladb, konkrétn volit pípadn ekonomicky výhodnjsí cílovou skladbu danou lesnickou typologií pro jednotlivé SLT. Podkování Píspvek vznikl díky podpoe projektu NAZV c. QJ1220313 ,,Diferenciace intenzit a postup hospodaení ve vztahu k zajistní biodiverzity lesa a ekonomické zivotaschopnosti lesního hospodáství" a projektu Technologické agentury CR TB010MZP050 ,,Odvození a praktická aplikace metodiky ke zjisování ekonomické efektivity nepasecných pírod blizsích zpsob obhospodaování les v porovnání s hospodaením pasecným". Literatura Halaj, J., 1990: Rubná zrelos drevín. Lesnícke stúdie c. 48, 115 s. Nouza, J., Nouzová, J., 2003: Výkonové normy v lesním hospodáství. LCR, s. p. Paez, J., 1987a: Sortimentacní tabulky pro smrkové a borové porosty rzné kvality. Lesnictví 33(10):919­944. Paez, J., 1987b: Sortimentacní tabulky pro bukové a dubové porosty s kmeny rzné kvality. Lesnictví 33(12):1075­1090. Plíva, K., 2000: Trvale udrzitelné obhospodaování les podle soubor lesních typ. Brandýs nad Labem, ÚHÚL. Poleno, Z., Vacek, S. a kol., 2009: Pstování les III. ­ Praktické postupy pstování les. Lesnická práce, 952 s. Míchal, I. et al., 1992: Obnova ekologické stability les. Praha, Lesnický naucný slovník, 1995. Summary Fundamental information input for economic potential calculation are results of the project of Czech National Agency for Agricultural Research, "Differentiation of intensities and management practices in relation to forest biodiversity and economic sustainability of forestry", coordinated by Faculty of Forestry and Wood Sciences. The calculation is based on the following prerequisites: ecologic limits given by type system of Czech Republic and its legislation. The analysis takes account especially of recommended species composition, share of soil-improving species, rotation period and target management (Norway spruce, Scots pine, oak and European beech); 2) proposal of optimum economic measures of silvicultural and felling operations; 3) calculation of forest production potential yield was based on yield tables (Yield and mensurational tables of the principal tree species of the Czech Republic, Yield and mensurational tables of tree species of the Czech Republic); 4) sorting was based on tables (Paez 1987a,b) for "N" quality ­ healthy, undamaged, straight stems; 5) considering main collections in each girth class (6+ to , currently traded in CR and evaluated in market prices published by the Czech Statistical Office for year 2012; 6) calculation of direct cost of silvicultural and felling operations is based on performance standards (Nouza & Nouzová 2003); 7) the basic space unit for evaluation was a group of forest habitat types (GFHT); 8) the principal synthetic indicator of evaluation effect was gross yield of forest production (GPFP) defined as the difference between yields and full standard costs. Tables 2 and 3 offer several conclusions for further optimization of one of the most important management measures within competence of each owner or manager: ­ A considerable difference between the rotation period (recommended nowadays) and the economic optimum rotation period (maximum) is the most noticeable. The difference increases from the poorer to high-quality sites. ­ In case the timber supply keeps increasing as predicted (in yield tables), the present difference of the studied rotation periods will grow. ­ Damaging factors also affect the rotation period significantly. Wind and snow constantly thin down the stands, lower the share of high-quality assortment and increase the share of fuel-wood. It is necessary to say, though, that full utilization of the economic rotation period is prevented by the demand of the sustainable, site-appropriate forest management defined (Helsinki conference 1993) as "Management and utilisation of forests with the regard to maintain biodiversity, production abilities, regeneration abilities, vitality and the ability to fulfil ecological and social functions at present as well as in the future, whilst not damaging other ecosystems." The forest management focuses on integration of the production and ecological functions. Basic aspects of the ecosystem ­ production and ecological stability ­ limit the intensity of forest management (intensity degree). The type of management (target, alternative), labelled by the main tree species, is based on the target species composition, ensuring ecological stability (tolerable instability) of the ecosystem, and on the derived degree of intensity (Plíva 2000). http://www.deepdyve.com/assets/images/DeepDyve-Logo-lg.png Forestry Journal de Gruyter

Ekonomická doba obmýtní / Economic rotation period

Pulkrab, Karel; Sloup, Miroslav; Sloup, Roman
Forestry Journal , Volume 60 (4) – Dec 1, 2014
Download PDF
8 pages

Loading next page...
 
/lp/de-gruyter/ekonomick-doba-obm-tn-economic-rotation-period-IzL19AYTWe
Publisher
de Gruyter
Copyright
Copyright © 2014 by the
ISSN
0323-1046
eISSN
0323-1046
DOI
10.1515/forj-2015-0004
Publisher site
See Article on Publisher Site

Abstract

The article presents selected results of the project of the Czech National Agency for Agricultural Research, "Differentiation of intensities and management practices in relation to forest biodiversity and economic sustainability of forestry" executed at the Department of Forest Economy and Forestry Management, Faculty of Forestry and Wood Sciences, Czech University of Agriculture in Prague. The results included the quantification of forest rotation periods derived from total mean increment, total mean value increment, and annual gross profit of forest production. Significant differences between the rotation period currently recommended and the rotation period relevant to economic optimum (maximum) were observed. The better the forest site (site quality class), the bigger is the difference. Keywords: felling maturity; rotation age; rotation period; maturity of non-market forest functions; economic maturity Abstrakt Píspvek uvádí vybrané výsledky projektu NAZV ,,Diferenciace intenzit a postup hospodaení ve vztahu k zajistní biodiverzity lesa a ekonomické zivotaschopnosti lesního hospodáství", který je esen na katede ekonomiky a ízení lesního hospodáství Fakulty lesnické a devaské Ceské zemdlské univerzity v Praze. Byla provedena kvantifikace doby obmýtní, stanovená na základ celkového prmrného pírstu, celkového prmrného pírstu hodnotového a na základ cistého dchodu lesní výroby (hrubého zisku lesy výroby). Byla zjistna znacná diference mezi dobou obmýtní, v soucasnosti doporucovanou a dobou obmýtní, odpovídající ekonomickému optimu (maximu). Tato diference se zvysuje od mén kvalitních smrem ke kvalitnjsím stanovistím (bonitním stupm). Klícová slova: mýtní zralost; mýtní vk; doba obmýtní; mimoprodukcní zralost; ekonomická zralost 1. Úvod 1.1. Mýtní zralost Mýtní zralost se definuje jako stav porost, optimální pro tzební zásah. Vztahuje se bu na jednotlivé porosty, kde se vyjaduje mýtním vkem, nebo na hospodáské soubory, kde se vyjaduje dobou obmýtní. Pro lesní hospodáství to jsou velmi závazná hospodásko-úpravnická kritéria, základ pro casovou a tzební úpravu lesa, které rozhodujícím zpsobem ovlivují výsku mýtní tzby. Odborná literatura definuje tyto druhy doby obmýtní (Halaj 1990): Výhodou kvantitativní zralosti (v porovnání s jinými druhy zralosti, nap. hodnotovou, ekonomickou) je to, ze je charakterizovaná jenom zákonitostmi rstového procesu ­ kulminací objemového CPP. Závisí na devin, bonit a zakmenní. Nepodléhá tedy cenovým, nákladovým a jiným zmnám. Urcuje se podle rstových tabulek. Kvantitativní mýtní zralost má své oprávnní tehdy, jestlize se ze surových kmen vyrábí jeden sortiment, nap. devo na chemické zpracování (vláknina), palivo apod. 1.3. Hodnotová zralost Hodnotová zralost je stav, ve kterém porosty dosahují nejvyssí prmrný rocní pírstek hodnoty celkové produkce. Jde o vk kulminace celkového prmrného hodnotového pírstu. Hodnota se odvozuje na základ penzního vyjádení celkové produkce. Celková produkce devin se pro bonity rozclení podle sortimentacních tabulek na sortimenty surového díví, které se ocení pomocí trzních cen. Proto hodnota produkce obsahuje objemovou (m3), kvalitativní (sortimenty) a uzitkovou (cena deva) stránku surového díví. 1.2. Kvantitativní zralost (nejvyssí objemové produkce) Kvantitativní mýtní zralost je stav, ve kterém porosty dosahují maximální prmrné rocní objemové produkce. To odpovídá vku kulminace prmrného pírstku celkové produkce. Soucasn v tomto vku nastává rovnost pírstu CPP (celkový prmrný pírst) a CBP (celkový bzný pírst). Tato zralost pedstavuje spodní hranici mýtní zralosti devin. Pi nizsím mýtním vku by se nevyuzívaly potenciální produkcní moznosti lesa, vznikaly by tedy pírstové ztráty. 1.4. Technická zralost Technická zralost se definuje jako vk, ve kterém se dosahuje maximální prmrná rocní produkce cílového sortimentu, *Corresponding author. Karel Pulkrab, e-mail: pulkrab@fld.czu.cz, phone: +420 224 383 705, mobil +420 224 383 703 resp. skupiny cílových sortiment, pijatých za produkcní cíl. Nastává ve vku kulminace CPP cílového sortimentu. Nkteí autoi definují technickou zralost na základ objemu celkové produkce nebo zásoby hlavního porostu cílového sortimentu, jiní zase na základ hodnoty. Definice technické zralosti na základ objemu má oprávnní v tom pípad, kdyz zálezí pouze na kvalit deva cílového sortimentu. Casto se technická zralost urcuje na základ hodnoty produkce cílových sortiment. V souladu s definicí základního druhu zralosti, tj. hodnotové, jako základ k odvození technické zralosti pouzijeme hodnotu celkové produkce cílového sortimentu. Rozdíl mezi technickou a hodnotovou zralostí je pouze v tom, ze hodnotová zralost se odvozuje ze vsech základních sortiment, technická zralost pouze z cílových sortiment. 1.5. Ekonomická zralost K odvození ekonomické mýtní zralosti se pouzívají v literatue tato hlavní kritéria: ­ výnosy (trzby) z tzební cinnosti lesní výroby, tj. z mýtní a pedmýtní tzby, ­ vlastní náklady lesní výroby (pstební a tzební cinnosti), ­ cistý dchod (hrubý zisk lesní výroby). 1.6. Mimoprodukcní zralost Syntézou soucasných vdeckých poznatk (viz Halaj 1990) o vlivu vku porost na plnní mimoprodukcních funkcí se odvodily rámcové údaje vku mimoprodukcní zralosti. Pi vodohospodáské funkci je doba zralosti: smrk 100­140 rok, jedle 110­130, borovice 90­120, buk 110­150, dub 110­190 rok. Pi pdoochranné funkci je doba zralosti: smrk, jedle a borovice 80­100 rok, buk a dub 100 rok. Pro rekreacní funkci je doba zralosti blízká jejich fyzické zralosti. 3) potenciální výnosy lesní výroby byly vykalkulovány na základ rstových tabulek; 4) sortimentace byla provedena podle tabulek (Paez 1987a,b) pro kvalitu ,,N" ­ zdravé neposkozené rovn rostlé kmeny; 5) v kazdé tlouskové tíd (6+ az byly zohlednny hlavní sortimenty, které jsou aktuáln obchodovány v podmínkách Ceské republiky a ocenny trzními cenami, které publikoval Ceský statistický úad pro rok 2012; 6) výpocet pímých náklad pstební a tzební cinnosti vychází z výkonových norem (Nouza, Nouzová 2003) za tchto pedpoklad: zapocítáním prmrné a jednotné pirázky k základní norm ve výsi 15 %, uvazováním jednotného mzdového tarifu ve výsi 65,00 Kc/Nh v pstební cinnosti a ve výsi 80,00 Kc/Nh v tzební cinnosti (odhadnutý republikový prmr, jeho hodnota mze regionáln kolísat), zapoctením jednotné výse sociálního a zdravotního pojistní (34 % ke mzdovým nákladm), jednotným zapoctením náhrad (ve výsi 39 % k vynalozeným mzdovým nákladm); 7) základní prostorovou jednotkou hodnocení byl soubor lesních typ (SLT); 8) kardinálním syntetickým ukazatelem efektu hodnocení byl hrubý zisk lesní výroby (HZLV), který je definován jako rozdíl výnos a úplných vlastních náklad. Píklad výpoctu uvedených ekonomických parametr pro SLT 6B je patrný z tabulky 1. 3. Výsledky Výsledky provedených kalkulací jsou patrné z tabulek 2 a 3. Tabulka 2: Varianty doby obmýtní podle soubor lesních typ v ekologické síti typologického systému Ceské republiky. Tabulka uvádí: cílové hospodáství (SM ­ smrkové, BO ­ borové, BK ­ bukové, DB ­ dubové) a ctyi varianty doby obmýtní: ­ prmrnou doporucenou dobu obmýtní v souladu s píslusnou legislativou, ­ dobu obmýtní v ekonomickém maximu (v maximu hrubého zisku lesní výroby), ­ dobu obmýtní v maximu celkového prmrného pírstu hodnotového, ­ dobu obmýtní v maximu celkového prmrného pírstu. 1.7. Kombinovaná (komplexní) zralost Je to optimální vk mýtní zralosti, odvozený integrací hodnotové, technické a ekonomické zralosti. Definuje se jako vk, ve kterém je úhrn ztrát vci maximálním hodnotám vsech uvazovaných kritérií mýtní zralosti minimální. Urcení kombinované zralosti je slozitá optimalizacní úloha. 2. Materiál a metodika Základním informacním vstupem pro kalkulaci efektivnosti jsou výsledky esení projektu Národní agentury pro zemdlský výzkum ,,Diferenciace intenzit a postup hospodaení ve vztahu k zajistní biodiverzity lesa a ekonomické zivotaschopnosti lesního hospodáství", koordinovaného v rámci Fakulty lesnické a devaské Ceské zemdlské univerzity v Praze. Kalkulace vychází z následujících pedpoklad: z ekologických limit, které vyplývají z typologického systému Ceské republiky a píslusné legislativy. V analýze bylo zohlednno zejména doporucené zastoupení devin, podíl melioracních a zpevujících devin, doba obmýtní a cílové hospodáství (smrkové, borové, dubové a bukové); 2) byla navrzena optimální hospodáská opatení pstební a tzební cinnosti; 4. Diskuze a závr Z výstup tabulky 2 a 3 je mozno ucinit nkolik závr, vyuzitelných pro dalsí optimalizaci jednoho z nejzávaznjsích hospodáských opatení, které je v rámci vymezených limit v kompetenci kazdého vlastníka ci hospodáe: ­ Nejmarkantnjsí je zejm znacná diference mezi dobou obmýtní, v soucasnosti doporucovanou, a dobou obmýtní, odpovídající ekonomickému optimu (tato diference za odvtví lesního hospodáství ciní rocn 1,03 mld. Kc). Tato diference se zvysuje od mén kvalitních smrem ke kvalitnjsím stanovistím. Tabulka 1. Píklad výpoctu ekonomických parametr pro SLT 6B Cílové hospodáství: smrkové Doporucená doba obmýtní: 120 let Table 1. Example of calculation of economic parameters for GFT 6B. Target management: spruce Recommended rotation period: 120 years Vk porostu [roky] 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 105 110 115 120 125 130 135 140 145 150 155 160 PMP2) [m3/ha] 7,38 7,34 7,31 7,23 7,15 7,01 6,88 6,74 6,61 6,45 6,30 6,14 5,99 5,83 5,69 5,46 5,25 5,06 4,88 4,71 4,55 4,41 4,27 CPP3) 9,34 9,12 9,45 9,20 9,38 9,08 9,16 8,89 8,64 8,37 8,12 7,88 7,65 7,42 7,21 6,92 6,66 6,41 6,18 5,97 5,77 5,58 5,41 Náklady pstební cinnosti4) 4 558 4 143 3 798 3 506 3 255 3 038 2 849 2 681 2 532 2 399 2 279 2 170 2 072 1 982 1 899 1 823 1 753 1 688 1 628 1 572 1 519 1 470 1 424 Náklady tzební cinnosti5) 6 327 6 221 6 261 6 133 6 124 5 959 5 902 5 752 5 618 5 458 5 313 5 164 5 029 4 887 4 757 4 567 4 391 4 229 4 078 3 937 3 806 3 683 3 568 Náklady celkem6) 10 885 10 364 10 059 9 639 9 379 8 997 8 751 8 433 8 150 7 856 7 592 7 335 7 101 6 869 6 656 6 390 6 144 5 917 5 705 5 509 5 325 5 153 4 992 Výnosy tzby výchovné7) [Kc/ha/r] 2 352 2 138 2 717 2 508 2 981 2 782 3 199 3 010 2 843 2 694 2 559 2 437 2 326 2 225 2 132 2 047 1 968 1 895 1 828 1 765 1 706 1 651 1 599 Výnosy tzby obnovní8) 11 701 12 024 12 440 12 182 12 288 12 220 12 133 11 902 11 825 11 525 11 338 11 136 10 877 10 612 10 353 9 939 9 557 9 203 8 874 8 568 8 283 8 015 7 765 CPPh9) 14 053 14 162 15 157 14 690 15 269 15 001 15 332 14 913 14 668 14 219 13 897 13 573 13 203 12 837 12 486 11 986 11 525 11 098 10 702 10 333 9 989 9 666 9 364 HZLV10) 3 168 3 797 5 099 5 051 5 889 6 004 6 581 6 480 6 518 6 362 6 305 6 238 6 103 5 968 5 829 5 596 5 381 5 182 4 997 4 824 4 664 4 513 4 372 Vysvtlivky ­ Explanatory notes: SLT = soubor lesních typ ­ GFT = group of forest types. Stand age [years), 2)PMP = prmrný mýtní pírst ­ MRI = mean rotation increment, 3)CPP = celkový prmrný pírst ­ TMI = total mean increment, 4)Costs of silvicultural operations [CZK/ha/year], 5) Costs of felling operations [CZK/ha/year], 6)Total costs [CZK/ha/year], 7)Income from tending cuts [CZK/ha/year], 8)Income from regeneration felling [CZK/ha/year], 9)CPPH = celkový prmrný pírst hodnotový ­ TMVI = total mean value increment [CZK/ha/year], 10)HZLVr = rocní hrubý zisk lesní výroby ­ AGPFP = annual gross profit of forest production [CZK/ha/year] Tabulka 2. Varianty doby obmýtní podle soubor lesních typ v ekologické síti typologického systému Ceské republiky Table 2. Rotation periods variants by groups of forest habitat types in the ecological network of the type system of the Czech Republic. ada lvs1/ kat.12) 9 klec SM SM SM SM SM SM 300 300 140 140 140 130 90 80 95 85 85 85 80 80 80 75 85 75 70 70 70 70 70 75 SM SM SM SM SM 140 140 130 300 300 95 80 80 85 80 85 80 80 75 80 70 70 75 75 80 SM SM SM SM SM 300 130 130 130 120 95 80 80 90 90 75 80 80 75 80 70 65 65 75 80 SM BK SM SM SM BK 300 250 90 130 130 130 95 75 80 80 75 95 80 75 80 80 75 80 70 70 65 65 75 70 SM SM 130 130 85 85 85 80 80 80 SM SM SM 130 130 130 80 80 80 80 80 70 65 65 65 SM SM SM SM SM SM 120 120 120 120 120 120 85 80 80 80 80 80 80 80 80 70 80 80 60 65 60 60 60 60 SM SM SM SM SM SM 120 120 120 120 110 120 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 80 65 65 60 60 60 60 SM SM SM SM SM 130 120 120 120 120 80 90 80 90 85 75 80 80 80 80 75 75 70 75 70 SM SM SM SM SM SM SM 130 130 130 130 120 120 120 80 80 80 85 85 80 85 80 80 80 75 75 80 75 65 65 80 75 60 65 75 SM SM SM SM SM SM 120 120 120 120 120 120 80 80 80 80 90 80 80 80 70 80 80 80 65 65 60 65 60 65 SM SM SM SM SM SM 110 120 120 120 120 100 80 80 80 95 85 80 80 80 80 80 80 80 65 75 60 65 70 65 2) Pechodná W C 3) Extrémní Z Y 4) Exponovaná J A F 5) Soubory lesních typ Kyselá6) Zivná7) M K I S B H D V Oglejená8) O P Q Podmácená9) T G R Luzní10) L U 8 SM 7 bkSM 6 smBK SM 90 90 80 65 BK 130 85 85 70 5 jdBK SM 120 80 80 65 Pokracovanie tabuky 2 ­ Continuation of the table 2 ada2) lvs1/ kat.12) 4 BK Pechodná3) W BK 130 90 70 70 BK 130 85 85 70 DB 160 105 80 65 C BO 120 90 80 60 BK 130 90 70 70 DB 130 115 85 60 BO 130 105 80 60 BO 130 75 65 60 X Z Extrémní4) Y BO 300 70 70 60 BO 300 75 75 60 DB 300 85 70 60 DB DB 300 300 80 85 80 75 60 60 BO 300 80 70 70 J Exponovaná5) A F SM 110 110 80 65 SM 110 90 80 65 N SM 110 80 80 75 SM 110 90 75 60 DB 130 115 85 60 DB 130 110 80 60 BO 130 85 80 60 Soubory lesních typ Kyselá6) Zivná7) M DB 130 120 80 60 DB 130 115 80 60 DB 130 105 80 60 BO 130 85 65 65 BO 130 85 80 60 K SM 110 80 80 65 BK 130 70 70 70 DB 130 115 80 65 DB 130 105 80 65 BO 130 85 80 65 I SM 110 80 80 65 SM 110 85 80 65 DB 130 105 80 65 DB 130 115 80 65 S SM 110 80 80 65 SM 110 80 80 65 BO 110 80 80 65 DB 130 85 80 65 B SM 110 80 80 60 SM 110 80 80 60 DB 160 95 90 70 DB 160 85 70 70 H SM 110 80 70 60 SM 110 80 80 60 DB 160 90 85 60 DB 160 120 85 60 D SM 110 85 80 60 SM 110 80 80 65 DB 160 120 85 60 DB 160 120 85 60 V SM 110 80 80 60 SM 110 80 80 60 DB 160 120 85 70 DB 160 120 85 70 Oglejená8) O SM 110 80 75 50 DB 120 90 85 60 DB 160 95 85 70 DB 160 90 85 70 BO 130 80 65 50 P SM 110 90 80 65 Q BO 120 90 80 60 Podmácená9) T G SM 110 85 80 65 SM 110 80 80 65 R SM 110 80 80 65 OL 90 70 70 70 DB 150 95 95 50 DB 150 100 90 50 BO 120 80 70 70 SM 100 80 80 65 Luzní10) L U 3 dbBK 2 bkDB 1 DB SM 90 80 75 60 BK SM 250 90 85 75 80 75 70 60 DB 130 80 80 60 DB DB 300 130 80 115 80 85 70 60 0 BOR BO 300 85 70 60 BO 120 85 65 50 BO 120 90 65 50 BO 130 80 80 60 BO 120 90 80 60 BO 120 90 80 60 BO 120 95 80 60 DB 100 120 80 50 BO 120 70 60 55 BO 120 80 80 50 Group of forest types, 2)Series, 3)Transitional, 4)Extreme, 5)Exposed, 6)Acid, 7)Nutritious, 8)Gleyed, 9)Waterlogged, 10)Alluvial, 1lvs = lesní vegetacní stupe ­ faz = forest altitudinal zone, 12)kat. = kategorie ­ cat. = category Tabulka 3. Rocní hrubý zisk lesní výroby v doporucené a ekonomické dob obmýtní podle soubor lesních typ za odvtví lesního hospodáství Ceské republiky Table 3. Annual gross profit of forest production in the recommended and economic rotation period by groups of forest habitat types in forestry of the Czech Republic. Oznacení SLT 1X 0Z 1Z 2Z 7Z 8Z 0Y 3Y 4Y 5Y 6Y 7Y 8Y 0M 1M 2M 3M 4M 5M 6M 7M 8M 0K 1K 2K Cílové hospodáství2) DB BO DB DB SM SM BO BO BO SM SM SM SM BO BO DB DB DB BK SM SM SM BO DB DB Zastoupení SLT [%]3) 0,1 + 0,3 0,1 0,1 0,3 + 0,1 + 0,1 0,2 + + 0,8 0,6 0,9 1,1 0,1 2,2 0,4 0,1 0,2 1,3 0,8 4 Zastoupení SLT [ha]4) 2 660 0 7 980 2 660 2 660 7 980 0 2 660 0 2 660 5 320 0 0 21 279 15 959 23 939 29 258 2 660 58 516 10 639 2 660 5 320 34 578 21 279 106 393 HZLVr v doporucené dob obmýtní [Kc/r/ha] 5) 429 258 358 355 1 010 845 349 556 669 896 1 074 1 192 1 192 228 1 272 301 309 490 590 2 190 2 163 2 328 769 388 705 HZLVr v ekonomické dob obmýtní [Kc/r/ha]6) 1 150 785 1 049 1 073 2 882 2 347 1 043 1 710 2 051 2 444 2 956 3 398 3 398 255 1 541 326 335 531 656 2 332 2 570 2 808 903 421 772 HZLVr za CR v doporucené dob obmýtní [tis. Kc/r]7) 1 141 0 2 857 944 2 686 6 743 0 1 479 0 2 383 5 713 0 0 4 852 20 300 7 205 9 041 1 303 34 525 23 300 5 753 12 384 26 590 8 256 75 007 HZLVr za CR v ekonomické dob obmýtní [tis. Kc/r]8) 3 059 0 8 371 2 854 7 666 18 728 0 4 548 0 6 501 15 725 0 0 5 426 24 593 7 804 9 801 1 412 38 387 24 811 6 836 14 938 31 224 8 958 82 136 1. Pokracovanie tabuky 3 ­ Continuation of the table 3 Oznacení SLT 3K 4K 5K 6K 7K 8K 1I 2I 3I 4I 5I 6I 0N 1N 2N 3N 4N 5N 6N 7N 8N 1S 2S 3S 4S 5S 6S 7S 8S 0C 1C 2C 3C 4C 5C 3F 4F 5F 6F 7F 8F 1H 2H 3H 4H 5H 6H 1B 2B 3B 4B 5B 6B 7B 2W 3W 4W 5W Cílové hospodáství2) BK SM SM SM SM SM DB DB SM SM SM SM BO DB DB SM SM SM SM SM SM DB BO SM SM SM SM SM SM BO BO DB BK BO BK SM SM SM SM SM SM DB DB SM SM SM SM DB DB SM SM SM SM SM DB BK BK SM Zastoupení SLT [%]3) 4,6 1,5 9,7 6 2,2 0,6 0,7 1,8 1,7 0,1 0,6 0,1 0,4 + 0,1 0,3 0,1 0,7 0,7 0,2 0,1 0,4 0,8 3,2 1,5 5,7 2,1 0,5 0,2 0,1 0,5 0,7 0,2 0,1 + 0,1 0,1 0,5 0,1 + + 0,1 1,1 2,4 0,3 0,9 0,1 0,7 0,7 1,7 0,7 2,8 0,1 + 0,1 0,3 0,1 + Zastoupení SLT [ha]4) 122 353 39 898 258 004 159 590 58 516 15 959 18 619 47 877 45 217 2 660 15 959 2 660 10 639 0 2 660 7 980 2 660 18 619 18 619 5 320 2 660 10 639 21 279 85 115 39 898 151 611 55 857 13 299 5 320 2 660 13 299 18 619 5 320 2 660 0 2 660 2 660 13 299 2 660 0 0 2 660 29 258 63 836 7 980 23 939 2 660 18 619 18 619 45 217 18 619 74 475 2 660 0 2 660 7 980 2 660 0 HZLVr v doporucené dob obmýtní [Kc/r/ha] 5) 2 481 3 339 3 256 3 206 3 002 2 706 721 952 3 359 3 339 3 256 3 232 941 591 805 3 360 3 397 3 242 3 023 2 855 3 057 2 496 1 941 4 031 4 080 5 250 5 110 3 239 2 695 1 465 566 805 1 278 1 248 1 577 3 811 4 627 4 442 4 442 3 903 3 072 1 233 3 639 5 464 5 447 3 007 5 203 1 856 2 578 5 447 5 447 5 815 5 829 3 269 1 192 1 812 1 587 4 514 HZLVr v ekonomické dob obmýtní [Kc/r/ha]6) 3 463 3 485 3 485 3 479 3 454 3 219 789 1 031 3 463 3 485 3 485 3 462 1 090 648 883 3 569 3 600 3 879 3 569 3 732 4 044 2 865 2 044 4 137 4 183 5 886 5 743 3 789 3 208 1 868 622 883 1 458 1 249 1 773 4 514 4 866 5 229 5 229 5 128 4 057 1 644 4 983 5 909 5 886 3 141 5 850 3 073 3 568 5 886 5 886 6 558 6 581 3 790 1 589 2 016 1 757 4 514 HZLVr za CR v doporucené dob obmýtní [tis. Kc/r]7) 303 557 133 218 840 062 511 646 175 666 43 185 13 424 45 579 151 885 8 881 51 963 8 597 10 012 0 2 141 26 811 9 035 60 362 56 285 15 188 8 131 26 556 41 302 343 098 162 782 795 956 285 427 43 076 14 337 3 897 7 527 14 988 6 799 3 319 0 10 137 12 307 59 075 11 815 0 0 3 280 106 471 348 800 43 464 71 983 13 839 34 557 47 999 246 298 101 417 433 075 15 504 0 3 171 14 459 4 221 0 HZLVr za CR v ekonomické dob obmýtní [tis. Kc/r]8) 423 707 139 043 899 145 555 214 202 116 51 372 14 690 49 361 156 587 9 270 55 617 9 208 11 597 0 2 349 28 479 9 575 72 223 66 451 19 853 10 756 30 482 43 494 352 120 166 891 892 381 320 784 50 391 17 066 4 969 8 272 16 440 7 756 3 322 0 12 007 12 943 69 541 13 908 0 0 4 373 145 794 377 207 46 967 75 191 15 560 57 216 66 432 266 149 109 591 488 410 17 504 0 4 226 16 087 4 673 0 2. Pokracovanie tabuky 3 ­ Continuation of the table 3 Oznacení SLT 1D 2D 3D 4D 5D 6D 1A 2A 3A 4A 5A 6A 8A 1J 3J 5J 1L 2L 3L 1U 3U 5U 1V 2V 3V 4V 5V 6V 7V 8V 0O 1O 2O 3O 4O 5O 6O 7O 0P 1P 2P 4P 5P 6P 7P 0Q 1Q 2Q 4Q 5Q 6Q 7Q 8Q 0T 7T 8T 0G 3G Cílové hospodáství2) DB DB SM SM SM SM DB DB SM SM SM SM SM DB BK BK DB DB OL SM SM SM DB DB SM SM SM SM SM SM BO DB DB DB SM SM SM SM BO BO BO SM SM SM SM BO BO BO BO SM SM SM SM BO SM SM BO SM Zastoupení SLT [%]3) 0,2 0,2 0,7 0,7 1,1 0,1 + 0,2 0,5 0,2 0,7 0,3 + 0,1 0,2 0,2 1 0,2 0,4 0,1 0,2 0,2 0,2 0,1 0,2 0,1 0,7 0,8 0,1 + + 0,7 0,3 1 0,9 1,3 0,7 0,2 0,2 0,3 0,4 1,5 1 1,2 0,2 0,3 0,2 0,1 0,5 0,2 0,1 + 0,1 0,1 0,1 + 0,3 + Zastoupení SLT [ha]4) 5 320 5 320 18 619 18 619 29 258 2 660 0 5 320 13 299 5 320 18 619 7 980 0 2 660 5 320 5 320 26 598 5 320 10 639 2 660 5 320 5 320 5 320 2 660 5 320 2 660 18 619 21 279 2 660 0 0 18 619 7 980 26 598 23 939 34 578 18 619 5 320 5 320 7 980 10 639 39 898 26 598 31 918 5 320 7 980 5 320 2 660 13 299 5 320 2 660 0 2 660 2 660 2 660 0 7 980 0 HZLVr v doporucené dob obmýtní [Kc/r/ha] 5) 1 656 1 656 4 566 6 103 5 829 5 829 812 2 033 4 313 4 935 5 335 4 313 2 569 492 10 604 3 762 4 612 2 429 4 445 6 709 4 909 2 222 2 222 5 995 6 054 5 783 5 745 5 050 3 090 2 366 2 601 3 024 4 791 5 082 4 410 4 370 4 020 2 401 1 321 1 127 3 584 3 735 2 960 3 772 441 759 759 759 2 724 2 680 3 075 2 761 2 010 3 347 2 125 2 395 5 037 HZLVr v ekonomické dob obmýtní [Kc/r/ha]6) 2 208 2 208 4 755 6 581 6 581 6 581 891 2 375 4 375 4 940 5 382 5 086 3 359 1 284 20 1 284 4 703 5 830 2 471 4 904 7 240 5 693 2 963 2 963 6 477 6 545 6 545 6 500 6 066 3 748 3 074 3 624 4 127 4 910 5 427 4 742 4 703 4 682 3 175 1 350 1 127 3 759 4 028 3 075 4 477 441 791 791 791 2 778 2 810 3 732 3 061 2 487 3 748 2 379 3 065 5 282 HZLVr za CR v doporucené dob obmýtní [tis. Kc/r]7) 8 809 8 809 85 014 113 631 170 546 15 504 0 10 815 57 359 26 253 99 332 34 416 0 1 309 53 3 213 100 063 24 534 25 843 11 823 35 690 26 114 11 820 5 910 31 891 16 103 107 673 122 246 13 432 0 0 48 428 24 130 127 433 121 656 152 488 81 364 21 385 12 773 10 541 11 991 142 993 99 345 94 477 20 066 3 519 4 038 2 019 10 094 14 491 7 128 0 7 344 5 346 8 902 0 19 111 0 HZLVr za CR v ekonomické dob obmýtní [tis. Kc/r]8) 11 746 11 746 88 533 122 531 192 548 17 504 0 12 634 58 184 26 279 100 207 40 584 0 3 415 106 6 830 125 092 31 014 26 290 13 044 38 514 30 285 15 762 7 881 34 456 17 409 121 860 138 312 16 135 0 0 67 475 32 931 130 598 129 914 163 968 87 564 24 907 16 890 10 772 11 991 149 975 107 138 98 148 23 816 3 519 4 208 2 104 10 520 14 778 7 474 0 8 142 6 615 9 969 0 24 457 0 3. Pokracovanie tabuky 3 ­ Continuation of the table 3 Oznacení SLT 4G 5G 6G 7G 8G 0R 4R 5R 6R 7R 8R Celkem Cílové hospodáství2) SM SM SM SM SM BO SM SM SM SM SM Zastoupení SLT [%]3) 0,2 0,2 0,4 0,5 0,3 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,2 Zastoupení SLT [ha]4) 5 320 5 320 10 639 13 299 7 980 2 660 2 660 2 660 2 660 5 320 5 320 HZLVr v doporucené dob obmýtní [Kc/r/ha] 5) 5 377 5 394 4 812 4 782 4 593 645 5 095 2 761 4 824 3 347 2 125 HZLVr v ekonomické dob obmýtní [Kc/r/ha]6) 5 727 5 741 5 327 5 292 5 161 785 5 342 3 049 5 342 3 748 2 379 HZLVr za CR v doporucené dob obmýtní [tis. Kc/r]7) 28 604 28 694 51 197 63 597 36 650 1 716 13 552 7 344 12 831 17 805 11 304 8 551 586 HZLVr za CR v ekonomické dob obmýtní [tis. Kc/r]8) 30 466 30 540 56 676 70 379 41 182 2 088 14 209 8 110 14 209 19 938 12 656 9 585 763 GFT symbols, 2)Target management, 3)GFT share [%], 4)GFT share [ha], 5)Annual gross profit of forest production in the recommended rotation period [CZK/ha/y], 6)Annual gross profit of forest production in the economic rotation period [CZK/ha/y], 7)Annual gross profit of forest production in the Czech Republic in the recommended rotation period [thous. CZK/y], 8)Annual gross profit of forest production in the Czech Republic in the economic rotation period [thous. CZK/y] ­ Pokud se bude perspektivn plnit prognóza dalsího rstu zásob, uvedená v rstových tabulkách jako predikovaný vývoj, bude se soucasná diference zkoumaných dob obmýtních zvtsovat. ­ Dalsím nesmírn vázným faktorem, který ovlivuje dobu obmýtní, je vliv skodlivých cinitel. Zejména vítr a sníh soustavn proeují porosty, snizují podíl kvalitních sortiment a zvysují podíl paliva. Je vsak teba konstatovat, ze plnému vyuzití ekonomické doby obmýtní brání zejména pozadavek na trvale udrzitelné, stanovisti odpovídající hospodaení v lesích, které je definováno (Helsinská konference 1993) jako ,,Správa a vyuzívání les a lesní pdy takovým zpsobem a v takovém rozsahu, které zachovávají jejich biodiverzitu, produkcní schopnost, regeneracní kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v soucasnosti i budoucnosti odpovídající ekologické a sociální funkce, které tím neposkozují ostatní ekosystémy". Hospodaení se zamuje na integraci funkce produkcní a ekologické. Základní aspekty ekosystému ­ produkce a ekologická stabilita ­ vymezují intenzitu lesního hospodáství (stupe intenzity). Typ hospodáství (cílový, alternativní), oznacovaný hlavní devinou vychází pedevsím z cílové skladby (zastoupení devin), zajisující ekologickou stabilitu (pípustnou nestabilitu) ekosystému a z odvozeného stupn intenzity (Plíva 2000). Ekologická hlediska pro volbu devin vychází z pirozeného výskytu devin v urcitém typu lesa, pitom je teba dále posoudit moznosti úpravy pirozené kombinace pro zvýsení produkce, aniz by pitom doslo k ohrození trvalosti a bezpecnosti produkce (Poleno, Vacek a kol. 2009). Potebná doba obmýtní nezahrnuje pouze hledisko ekonomické, ale vychází i z vývoje a dynamiky pírodních les. Vychází ze stídání tí základních vývojových stadií (malý vývojový cyklus ­ Míchal 1992). Stadium dorstání (vzestupná etapa) se vyznacuje vysokou vitalitou strom a maximální výskovou, tlouskovou a vkovou diferenciací. Stadium optima, ve kterém dochází pi ustrnutí výskového rstu a snízení bzného pírstu objemového ke kulminaci devních zásob. Na hranici vku fyzického stáí dochází k postupnému odumírání ­ stadium rozpadu (Plíva 2000). U dubu trvá celý cyklus prmrn asi 300 let (vydrzí i 500 let), stádium dorstání cca 100 let. U buku trvá celý cyklus 230 ­ 250 let, fáze dorstání cca 100 let. U smrku celý vývojový cyklus v závislosti na nadmoské výsce a stanovisti trvá 300 ­ 400 let, fáze dorstání 80 ­ 130 let. U borovice celý cyklus trvá 300 ­ 350 let, stadium dorstání 70 ­ 80 let. V lese hospodáském je porovnatelné jen stadium dorstání a pocátek stadia optima, kam je umístna mýtní zralost porostu. Chybí tedy v lese hospodáském nejen stadium rozpadu, male i velká cást stadia optima. Má-li se v porostech trvale udrzitelného obhospodaování lesa ponechat vtsí prostor pro pirozený vývoj, je nutno vyuzít poznatky z pírodního lesa o casovém trvání vývojových fází, aby pojem ,,autoregulace" byl spojen s konkrétnjsí pedstavou o zivotnosti hospodáských porost (Plíva 2000). Mýcení kazdého porostu v dob financn nejvýhodnjsí je blízké programu skoly nejvyssího cistého výnosu z pdy (druhá polovina 19. století). U tohoto pojetí obvykle nepicházejí v úvahu environmentální zájmy, vede k pílis nízkým obnovním dobám a nezarucuje trvalost výtze ani vyrovnanost výnosu (Lesnický naucný slovník 1995). Dnesní trvale udrzitelné, stanovistn odpovídající hospodaení nehledá maximální výnos z lesa, i kdyz dosazení optimálního výnosu pi plnní ostatních funkcí je základním hospodáským cílem. Obmýtí je stanoveno napíklad i z hlediska naplnní bohatjsí biodiverzity (ochrana a údrzba rznorodosti rostlin, zivocich, mikroorganism a jejich genetických informací ve vhodných lokalitách - Lesnický naucný slovník 1995), která je specifická pro kazdé stanovist i rstové fáze, nebo i z hlediska mozného vlivu na pdu (vrstva povrchového humusu, podléhající zmnám vlivem slození lesního porostu, stáí i vlivem hospodáských zásah). I tak zstává aktuální kalkulace ekonomické doby obmýtí pro jednotlivé deviny významným faktorem pro dosazení ekonomické konkurenceschopnosti lesnického hospodaení. Pln je akceptovatelný u dnesních smrkových nebo borových monokultur, kde je potebná pemna (zmna druhové skladby). Významným vodítkem mze být u SLT, kde jsou pípustná alternativní hospodaení (napíklad SLT 3K, kde se pedpokládá moznost jak borového tak smrkového hospodáství, SLT 5S, kde je alternativní smrkové i bukové hospodáství atd.). Svoji úlohu má i vsude tam, kde lze volit urcitou míru destability; oproti pirozené druhové skladb, konkrétn volit pípadn ekonomicky výhodnjsí cílovou skladbu danou lesnickou typologií pro jednotlivé SLT. Podkování Píspvek vznikl díky podpoe projektu NAZV c. QJ1220313 ,,Diferenciace intenzit a postup hospodaení ve vztahu k zajistní biodiverzity lesa a ekonomické zivotaschopnosti lesního hospodáství" a projektu Technologické agentury CR TB010MZP050 ,,Odvození a praktická aplikace metodiky ke zjisování ekonomické efektivity nepasecných pírod blizsích zpsob obhospodaování les v porovnání s hospodaením pasecným". Literatura Halaj, J., 1990: Rubná zrelos drevín. Lesnícke stúdie c. 48, 115 s. Nouza, J., Nouzová, J., 2003: Výkonové normy v lesním hospodáství. LCR, s. p. Paez, J., 1987a: Sortimentacní tabulky pro smrkové a borové porosty rzné kvality. Lesnictví 33(10):919­944. Paez, J., 1987b: Sortimentacní tabulky pro bukové a dubové porosty s kmeny rzné kvality. Lesnictví 33(12):1075­1090. Plíva, K., 2000: Trvale udrzitelné obhospodaování les podle soubor lesních typ. Brandýs nad Labem, ÚHÚL. Poleno, Z., Vacek, S. a kol., 2009: Pstování les III. ­ Praktické postupy pstování les. Lesnická práce, 952 s. Míchal, I. et al., 1992: Obnova ekologické stability les. Praha, Lesnický naucný slovník, 1995. Summary Fundamental information input for economic potential calculation are results of the project of Czech National Agency for Agricultural Research, "Differentiation of intensities and management practices in relation to forest biodiversity and economic sustainability of forestry", coordinated by Faculty of Forestry and Wood Sciences. The calculation is based on the following prerequisites: ecologic limits given by type system of Czech Republic and its legislation. The analysis takes account especially of recommended species composition, share of soil-improving species, rotation period and target management (Norway spruce, Scots pine, oak and European beech); 2) proposal of optimum economic measures of silvicultural and felling operations; 3) calculation of forest production potential yield was based on yield tables (Yield and mensurational tables of the principal tree species of the Czech Republic, Yield and mensurational tables of tree species of the Czech Republic); 4) sorting was based on tables (Paez 1987a,b) for "N" quality ­ healthy, undamaged, straight stems; 5) considering main collections in each girth class (6+ to , currently traded in CR and evaluated in market prices published by the Czech Statistical Office for year 2012; 6) calculation of direct cost of silvicultural and felling operations is based on performance standards (Nouza & Nouzová 2003); 7) the basic space unit for evaluation was a group of forest habitat types (GFHT); 8) the principal synthetic indicator of evaluation effect was gross yield of forest production (GPFP) defined as the difference between yields and full standard costs. Tables 2 and 3 offer several conclusions for further optimization of one of the most important management measures within competence of each owner or manager: ­ A considerable difference between the rotation period (recommended nowadays) and the economic optimum rotation period (maximum) is the most noticeable. The difference increases from the poorer to high-quality sites. ­ In case the timber supply keeps increasing as predicted (in yield tables), the present difference of the studied rotation periods will grow. ­ Damaging factors also affect the rotation period significantly. Wind and snow constantly thin down the stands, lower the share of high-quality assortment and increase the share of fuel-wood. It is necessary to say, though, that full utilization of the economic rotation period is prevented by the demand of the sustainable, site-appropriate forest management defined (Helsinki conference 1993) as "Management and utilisation of forests with the regard to maintain biodiversity, production abilities, regeneration abilities, vitality and the ability to fulfil ecological and social functions at present as well as in the future, whilst not damaging other ecosystems." The forest management focuses on integration of the production and ecological functions. Basic aspects of the ecosystem ­ production and ecological stability ­ limit the intensity of forest management (intensity degree). The type of management (target, alternative), labelled by the main tree species, is based on the target species composition, ensuring ecological stability (tolerable instability) of the ecosystem, and on the derived degree of intensity (Plíva 2000).

Journal

Forestry Journal – de Gruyter

Published: Dec 1, 2014

There are no references for this article.