Get 20M+ Full-Text Papers For Less Than $1.50/day. Start a 14-Day Trial for You or Your Team.

Learn More →

Adaptation strategy to hydrological impact of climate change

Adaptation strategy to hydrological impact of climate change J. Hydrol. Hydromech., 58, 2010, 4, 233­244 DOI: 10.2478/v10098-010-0022-0 STRATEGIE ADAPTACE NA HYDROLOGICKÉ DOPADY ZMNY KLIMATU ROMANA SLÁMOVÁ1), MARTA MARTÍNKOVÁ2), VALENTINA KRYSANOVA3) 1) 2) Ústav pro hydrodynamiku AV CR, v.v.i., Praha, Ceská republika; Mailto: kosrom@seznam.cz Výzkumný ústav vodohospodáský T. G. Masaryka, v. v. i. , Praha, Ceská republika. 3) Potsdam Institute for Climate Impact Research, Potsdam, Nmecko. V soucasnosti se v souvislosti s diskutovanou globální zmnou klimatu stále zvysuje draz na pozadavek adaptability metodik uplatovaných ve vodním hospodáství. Z tohoto dvodu byl v sesti vybraných svtových povodích uskutecnn a vyhodnocen dotazníkový przkum mezi oslovenými experty se zamením na chápání dsledk klimatické zmny a na zjistní aktuálního stavu implementace adaptacních opatení v povodí. Slo o povodí Labe, Rýna, Guadiany, Amudarji, Orange a Nilu. Dotazník byl rozdlen do nkolika sekcí týkající se nap. ocekávaných dopad klimatické zmny, adaptacních opatení, podnt pro návrh strategie adaptace, bariér adaptace atd. Dotazníky byly vyhodnocovány pomocí bodování a stanoveny vzdy dominantní odpovdi a seznamy priorit. Výsledky byly vyhodnoceny vzdy z obecného hlediska i v rámci konkrétního povodí a vzájemn porovnány. Významným pínosem bylo, ze przkum byl zalozen na závrech a zkusenostech expert, nikoli na klimatických scénáích. Ukázalo se, ze ve vsech povodích bylo dosazeno pochopení problému dopadu klimatické zmny, jen pístup k vlastní adaptaci je cástecn odlisný. Zálezí rovnz na historickém vývoji vodního hospodáství v daném regionu. KLÍCOVÁ SLOVA: vodní hospodáství, klimatická zmna, strategie adaptace, dotazníkový przkum. Romana Slámová, Marta Martínková, Valentina Krysanova: ADAPTATION STRATEGY TO HYDROLOGICAL IMPACT OF CLIMATE CHANGE. J. Hydrol. Hydromech., 58, 2010, 4; 6 Refs., 5 Figs., 4 Tabs. In the context of discussed global climate change the emphasis is placed mainly on the adaptability of the water management methodology at present time. Therefore a questionnaire inquiry oriented to the perception of the climate change impact and current state of adaptation strategies implementation was carried out and evaluated. The research was realised among the water management experts in six large transboundary basins: Elbe, Rhine, Guadiana, Amudaria, Orange and Nile. The questionnaire was divided into six parts concerning for example: expected climate change impacts, adaptation measures, drivers for development of adaptation strategy, adaptation barriers etc. Responses were evaluated with rating and the dominant answers and lists of priority were established. Results were evaluated looking for overall conclusions in all or almost all regions, as well as conclusions for each region. The main benefit of the research lies in the evaluation based principally on the opinions of policy makers, stakeholders and water managers in the river basins not on the climate scenarios. The outcomes have proved understanding of the climate change impact issue over all six basins, only the approach to adaptation is partly different. The historical development of water management in the basin influences the perception as well. KEY WORDS: Water Management, Climate Change, Adaptation Strategy, Questionnaire Inquiry. Úvod V souvislosti s nedávným výskytem hydrologických extrémních jev jako jsou povodn, a jiz regionální ci pívalové (1997, 2002, 2009) nebo výrazná období sucha (2003, 2008), se otázky klimatických zmn dostávají do popedí zájmu zejména v souvislosti s plánováním potebných adaptacních opatení. V tomto smru roste i jejich dlezi- tost vzhledem k pedpovídaným rozsáhlým spolecenským dopadm a ve spojení s dlouhodobou politickou strategií Evropské unie. Z hlediska ízení vodních zdroj byl v minulosti vtsinou uplatován pedpoklad nemnných a stabilních hydrologických podmínek. Ovsem pokud vezmeme v úvahu moznost klimatické zmny, je tento pedpoklad dále neudrzitelný a je nezbytné do stávajících vodohospodáských metodik zapracovat i pedpovídanou 233 vyssí nejistotu spolecn s návrhem odpovídajících adaptacních strategií (Milly et al., 2008). Otázkou zstává, jak vlastn definovat adaptacní strategii a konkrétní adaptacní opatení na dopady klimatické zmny. Nazveme tak pouze nov definovaná opatení protipovodové ochrany ci snízení rizika zásobování vodou nebo sem zahrneme i kombinace dosud bzn praktikovaných opatení s uplatnním vtsí adaptivnosti v rámci tchto metod? Adaptivita byla vzdy soucástí vodohospodáských metodik, není to zádný nový pístup. Ukazuje se jen, ze je teba se v souvislosti s nejistotami nov plynoucími z nestacionárních podmínek klimatické zmny zabývat otázkou adaptivity opatení dslednji a zahrnout do nich i neocekávané situace, které nemohou být nikdy naprosto pesn definovány. Vzdy je nezbytné k esení problém v rámci návrhu strategií adaptace zajistit integraci vsech dotcených odvtví a to v rozsahu celého povodí jako nedlitelného celku. Vzhledem k dosud nejednoznacným pedpovdím i názorm na klimatickou zmnu, které se obecn v celosvtovém mítku projevují, byla pipravena v rámci evropského projektu FP6 NeWater studie, která se podrobnji zamila na vyhodnocení soucasného pístupu k otázkám chápání dsledk klimatických zmn i návrhu strategií adaptace v rzných oblastech svta. Jednalo se o porovnání situace v sesti velkých svtových povodích: Labe, Guadiany, Rýna (Evropa), Orange a horního povodí Nilu (Afrika) a Amudarji (Asie). Cílem bylo vyhodnotit aktuální situaci pi plánování strategie adaptace ke klimatickým zmnám, vyhodnotit a porovnat adaptivní kapacitu rzných vodohospodáských rezim v rzných regionech. Dlezitým aspektem této studie je, ze vyhodnocení vlivu klimatické zmny nebylo uskutecnno na základ výsledk scéná globálních cirkulacních model, ale hlavn na základ názoru oslovených expert z obor souvisejících se správou povodí a vodohospodáským plánováním. Nicmén nelze vyloucit, ze publikované skutecnosti týkající se klimatické zmny nemohly ovlivnit jejich úsudek. Tento clánek se podrobn zamuje na výsledky získané v povodí Labe a na obecné porovnání s hodnocením hlavních aspekt v ostatních povodích. Podrobné výsledky ze vsech povodí jsou (anebo budou) uvedeny v chystaných publikacích projektu NeWater (Krysanova et al., 2008; Krysanova et al, 2009, submitted, www.newater.info). Metodika V kazdém z vybraných povodí byly distribuovány dotazníky, které byly sestaveny tak, aby pokud mozno pokryly vsechny aspekty týkající se vyhodnocení strategií adaptace na klimatické zmny. Dotazníky byly sestaveny tak, ze otázky (viz dále) vzdy tvoily sirsí rámec zahrnující i peddefinované moznosti volby: 1. Nastává klimatická zmna? Které zmny jsou v regionech ocekávány? Tato otázka byla zamena na vyhodnocení vnímání klimatické zmny v regionu a jejím cílem bylo tuto zmnu konkrétnji definovat. Odpov na její první cást byla bu kladná, záporná a nebo umozovala zvolit moznost ,,nejasné". Druhá cást zahrnovala moznost volby sedmi ocekávaných zmn jako napíklad: tepleji a mén srázek, zmna sezonality, atd... 2. Jaké jsou ocekávané dopady klimatické zmny? Druhá otázka se zamila na vyhodnocení ocekávaných dopad zmn klimatu na vodní rezim, vodní hospodáství a související sektory v regionu. Respondenti mohli volit ze 16 peddefinovaných mozností. U kazdé z voleb bylo mozno indikovat i ocekávanou intenzitu dopadu: silný dopad, urcitý vliv, neocekává se. 3. Jaké aspekty podporují návrh adaptacních opatení? Tetí otázka se týkala podnt (angl. drivers) návrhu adaptacních strategií. Bylo mozno zvolit 9 peddefinovaných voleb. 4. Jaké jsou pekázky pro návrh adaptacních opatení? Ctvrtá otázka zahrnovala vyhodnocení hlavních pekázek adaptace. Celkem bylo definováno 17 mozností. Opt bylo mozno volit mezi mírou vlivu pekázky: silná pekázka, nepílis silná pekázka, není na pekázku. 5. Jaká adaptacní opatení v regionu jsou teba, existují nebo jsou plánována? V rámci páté otázky bylo specifikováno 36 vodohospodáských opatení rozdlených do 8 hlavních kategorií (vyuzití klimatických dat, infrastruktura, opatení v zemdlství, územní plánování, technická opatení ve vodním hospodáství, netechnická opatení ve vodním hospodáství, opatení v sociální sfée a opatení týkající se informovanosti, komunikace a výuky), které mohl respondent zvolit. Kazdé opatení bylo vyhodnoceno z hlediska jeho potebnosti v regionu (potebné ci nepotebné) a z hlediska stupn jeho implementace: existující a pln implementované, existující a plánované, exis- tující a neplánované, neexistující, ale plánované, neexistující a neplánované. V tomto pípad byly do vyhodnocení otázky zahrnuty váhy jednotlivých opatení reprezentované stupnm implementace opatení a v rámci kazdé kategorie bylo vzdy stanoveno hlavní zvolené opatení. Vyhodnocována byla pouze ta opatení, která jako potebné zvolilo více nez 66 % respondent. 6. Specifikace strategií adaptace v regionu, definice vseobecn uznávaných problém, existence sdílené vize adaptace a existence plánu ci programu adaptací. Sestá otázka se dlila na ctyi podotázky: - Je v regionu sdílen podobný náhled na klimatickou zmnu a s tím spojené problémy? - Je v regionu sdílena vize strategie adaptace a plánu akcí? - Existuje v regionu definovaný Program/Plán akcí a opatení v souvislosti s klimatickou zmnou? - Probhly nebo jsou plánovány v souvislosti s klimatickou zmnou jakékoliv institucionální zmny (zmny v zákonech, pravidlech, politice, rozhodovacím procesu)? Respondenti mohli opt volit z mozností: ano, njaké v procesu, ne. 7. Jaký je soucasný stav implementace strategie adaptace v regionu? Poslední otázka se týkala stavu implementace adaptacních opatení v regionu. Respondenti mli moznost zvolit jednu z následujících mozností: - je uplatováno pouze tradicní vodní hospodáství, zádné náznaky ke zmnám z dvodu klimatické zmny, - adaptace na klimatickou zmnu zacala, ale probíhá pomalu, - pokrok je viditelný: existuje strategie adaptace, nkterá opatení jsou implementována, jiná plánována. Ve vsech sesti povodích bylo osloveno dohromady 71 expert z oboru vodního hospodáství, vodohospodáského plánování nebo výzkumu ve vodním hospodáství, ovsem vtsinou nikoliv expert zabývajících se klimatickou zmnou. Zpracování dotazník probhlo pomocí obodování odpovdí (pocet bod se rovnal poctu zvolených odpovdí), vzdy byly definovány pevazující odpovdi a stanoven seznam priorit. Na základ vyhodnocení tchto dotazník byla následn identifikována vseobecná doporucení vtsiny expert platná obecn pro vsechny regiony, a také specifická doporucení vhodná k aplikaci pouze v rámci daných region. Dominantní odpovdi a seznamy priorit byly identifikovány pomocí metodiky robustní kvalitativní analýzy (angl. robust qualitative analysis), pomocí vypoctených relativních podíl odpovdí vsech expert na kazdou jednotlivou otázku. Za dominantní byla oznacena ta odpov, kde shoda byla více nez 66 %, do seznamu priorit zaazena volba se shodou mezi 34 a 66 %. Stejná ci mírn modifikovaná metoda byla vyuzita pro vyhodnocení vsech sedmi otázek i jejich podotázek. Výsledky pro povodí Labe Jak vyhodnocení dotazníku ukázalo, na nkteré otázky odpovídají experti vcelku jednoznacn ve vsech povodích, jinde se odpovdi odlisují i v lokálním mítku. Je mozné rozeznat jasný trend související s mírou vysplosti vodního hospodáství v povodí, s moznostmi dlouhodobého monitoringu povodí i s metodikami uplatovanými pi ízení povodí. Povodí Labe se rozkládá ze dvou tetin v Nmecku a jedné tetiny v Ceské republice. K povodí nálezí i minimální plochy v Polsku a Rakousku. Je to tedy mezinárodní povodí o celkové výme 148 268 km2 s piblizn 25 miliony obyvatel a velkými metropolemi jako Berlín, Hamburk a Praha. Samotný tok mí celkem 1092 km. Prmrný dlouhodobý rocní úhrn srázek na povodí ciní 659 mm. Dlouhodobý prtok je 712 m3 s-1 v ústí u Neu Darchau, dlouhodobý specifický odtok je pak 5,4 l s-1, coz je zhruba 26 % prmrné srázky. Ankety v povodí Labe se zúcastnilo celkem 21 expert, z toho 9 respondent pracovalo v oboru plánování a státní sféry, 3 byli z nestátních organizací a 9 se vnovalo výzkumu v oblasti vodního hospodáství. Ve srovnání s ostatními uvedenými povodími se tak výzkumu úcastnil zhruba dvojnásobný pocet expert. V ceské cásti povodí Labe odpovídalo na dotazy ve formulái 14 expert ­ 5 z oboru plánování a státní sféry a 9 výzkumník z oboru vodního hospodáství. Vyhodnocení dotazník zahrnující celé povodí Labe vcetn nmecké cásti V odpovdi na první otázku se ukázalo, ze respondenti hodnotí situaci v povodí Labe tak, ze pochopení otázky klimatické zmny v oblasti bylo dosazeno. Jasn se rovnz vyjádili ke zmnám, které lze v povodí pravdpodobn ocekávat: tepleji a více srázek v povodí a stejn tak tepleji a mén srázek v povodí, více srázek v zim, více v lét, zmnnou sezonalitu srázek, vyssí frekvenci a intenzitu povodní a sucha. Jediné ocekávání, které 235 nebylo ­ celkem logicky ­ v povodí Labe naplnno, je ústup ledovc. V otázce hodnocení dopad klimatické zmny se respondenti jednoznacn shodli pouze v nkterých bodech. Jako dopady, které nelze v povodí Labe ocekávat, vyhodnotili: snízené moznosti zajistní potravy, zvýsenou míru dezertifikace území a vyssí výskyt chorob. Za dominantní odpov nebyl povazován ani pípad, kdy cást expert oznacila dopad jako silný a zbývající cást jen jako urcitý vliv. Slo o pokles dostupnosti vody v rámci roku, zvýsenou frekvenci a intenzitu povodní a sucha, snizující se kvalitu vody, snízenou produkci plodin a snízenou dostupnost vody pro závlahy. Dalsí dopady byly vyhodnoceny pouze jako urcitý vliv: zvýsená eroze, nedostatek v dodávce pitné vody, snízený potenciál výroby elektrické energie, snízená dostupnost vody pro chladící úcely a problémy ve vnitrozemské plavb. Jako urcitý vliv nebo zádný dopad byly vyhodnoceny moznosti: zvýsená frekvence lesních pozár, ztráta pirozených prostedí a biodiverzity. V povodí Labe nebyla zádná z výse uvedených mozností vyhodnocena jako dominantní odpov s definovaným silným dopadem. V tetí otázce, která se týkala podnt vývoje strategie adaptace na klimatickou zmnu, vsech 21 expert jednoznacn zvolilo nabídku pohrom spojených s klimatem. Velká vtsina respondent rovnz oznacila za podnt národní a mezinárodní politiku (19), institucionální zmny (15) a zmny ve vyuzívání pozemk (16). Mén expert se piklonilo ke globalizaci a zmnám obchodu (10), pílezitostem financování (10) a dynamice populace (8). Jen mensina oznacila za podnt politické zmny (7) a strukturu spoteby (5). Ctvrtá otázka se vztahovala k pekázkám adaptace na klimatickou zmnu. V tomto pípad byly nkteré odpovdi vyhodnoceny jako dominantní, to znamená, ze tuto moznost zvolila vtsina expert. Tyto dominantní odpovdi zahrnovaly prostorové a casové nejistoty ohodnocené jako silné bariéry a nedostatek znalostí a rzné vnímání rizika klimatické zmny ohodnocené jako nepílis silné pekázky. Nízká míra povdomí o klimatické zmn, nedostatek adekvátních financních zdroj, nedostatek horizontální kooperace, pevládající lokální a subregionální zájmy a rzné preference byly vyhodnoceny jako silná bariéra, nedostatecný regulacní rámec, problémy v organizaci, nedostatecná peshranicní spolupráce, nedostatecné zapojení dotcených subjekt a nedostatek lidských zdroj jako slabá bariéra. Nedostupnost potebných technologií, neexistence právních pedpis, nedostatecná verti236 kální spolupráce a otázky mensin, chudoby a pohlaví pro adaptaci na klimatickou zmnu nepedstavují bariéru. Pro vyhodnocení adaptacních opatení bylo navrzeno siroké spektrum mozností. Aplikace nkterých z nich se mze v nkterých regionech ukázat jako nová. Celkov byla opatení rozdlena do osmi kategorií: 1. klimatické informace, 2. infrastruktura, 3. zemdlství, 4. územní plánování, 5. vodohospodáská technická opatení, 6. vodohospodáská netechnická opatení, 7. sociální opatení, 8. opatení v síení informovanosti a vzdlání. Konkrétní rozpis vsech nabídek je uveden v následující cásti týkající se vyhodnocení odpovdí v ceské cásti povodí Labe (viz tab. 1), v Synthesis Product 6 projektu NeWater, Appendix II (http://www. newater.info/index.php?pid=1049). Moznosti byly prvotn hodnoceny jako v regionu potebné ci nepotebné a následn obodovány podle míry jejich implementace, kdy opatení, definované jako existující a pln implementované bylo obodováno 5 body, opatení existující a plánované 4 body, opatení existující, ale dále neplánované 3 body, opatení neexistující, ale plánované 2 body a jedním bodem bylo hodnoceno opatení neexistující a neplánované. Výsledné skóre navrhovaného opatení bylo získáno jako vázený prmr, kdy vahami byly pocty odpovdí respondent. Obr. 5 v cásti vnované srovnání lokalit uvádí porovnání jednotlivých povodí a výsledné celkové bodování v jednotlivých kategoriích i pro povodí Labe. Jak je ze zpracování vidt, stav existujících i navrhovaných opatení je v povodí Labe celkem rovnomrný, nejvíce je kladen draz na opatení ve sfée infrastruktury, územního plánování, na sociální opatení a opatení v informovanosti a vzdlávání. Nejmén se naopak uplatují netechnická vodohospodáská opatení a opatení v zemdlství. Strategie adaptace ke klimatické zmn v regionu byla specifikována jednoznacn tak, ze v povodí Labe je sdílen spolecný náhled na problémy, které mohou vyplynout z dsledk klimatické zmny. Na druhé stran se ukazuje, ze zatím nedoslo ke sdílení spolecné vize strategie. Je zatím pouze cástecn nastínna, nebo spíse neexistuje. Rovnz definované programy ci plány souvisejících aktivit jsou zatím pouze rozpracovány nebo spíse neexistují. Pozitivn se jeví to, ze v souvislosti s klimatickou zmnou jiz probhly nebo jsou uskutecovány alespo njaké institucionální zmny a adaptace. Jedná se zejména o aplikaci nových zákonných a právních pedpis, rozhodovacích procedur a nového pístupu v politice. Stav zavádní opatení v rámci adaptace na klimatickou zmnu respondenti charakterizovali jako zacínající, ale postupující pomalu. Výsledky dotazník v ceské cásti povodí Labe 12 expert se shodlo, ze v ceské cásti povodí Labe je obecn pijímán fakt, ze dochází ke zmn klimatu. Pouze jeden respondent soudí, ze situace v chápání klimatické zmny je dosud nejasná. Ukazuje se, ze odborníci ocekávají tém vsechny nabídnuté moznosti zmn klimatu krom ústupu ledovc. Cást expert (celkem 8) se piklonila k poznámce, ze zmna klimatu je pirozený proces, který je cástecn ovlivnn clovkem. Celkov mínní o chápání klimatické zmny odpovídá vyhodnocení dotazník pro celé území povodí Labe. V pípad ocekávaných dopad klimatické zmny (viz obr. 1) se experti opt tém shodují 14 12 10 body 8 6 4 2 zvýsená frekvence a intenzita sucha zvýsená frekvence a intenzita povodní s výsledky vyhodnocení pro celé povodí Labe. V pípad jev, které nelze ocekávat, je mozné vsechny odpovdi oznacit za dominantní. Hodnocení dalsích nabízených mozností je obdobné, jen lze odlisit vyssí pocet odpovdí hodnocených jako dominantní: jedná se o silný vliv v pípad poklesu dostupnosti vody v rámci roku a zvýsenou frekvenci a intenzitu povodní a moznost urcitého dopadu pro nedostatek v dodávce pitné vody, snízené produkci plodin a zvýsenou frekvenci lesních pozár. Vyhodnocení otázky, která se týkala podnt vývoje strategie adaptace (viz obr. 2) je opt v souladu s výsledky pro celé povodí. Sto procent respondent oznacilo za podnt pohromy spojené s klimatem, coz logicky odpovídá situaci, kdy se na území CR v posledních letech vyskytlo více katastrofálních povodní. Dominantní odpovdí je rov- problémy ve vnitrozemské plavb vyssí výskyt chorob nedostatek v dodávce pitné vody zvýsená frekvence lesních pozár snizující se kvalita vody 0 pokles dostupnosti vody v rámci roku zvýsená eroze snízená dostupnost vody pro závlahy snízená dostupnost vody pro chladící úcely zvýsená míra dezertifikace území snízená produkce plodin snízené moznosti zajistní potravy snízený potenciál výroby elektrické energie silný dopad urcitý dopad nejasné Obr. 1. Vyhodnocení odpovdí týkajících se ocekávaných dopad klimatické zmny pro ceskou cást povodí Labe. Fig. 1. Evaluation of responses concerning expected climate change impacts in the Czech part of the Elbe River basin. 16 14 12 10 body 8 6 4 2 0 národní a mezinárodní politika institucionální zmny zmny ve vyuzívání pozemk dynamika populace politické zmny struktura spoteby globalizace a zmna obchodu pílezitosti financování pohromy spojené s klimatem Obr. 2. Vyhodnocení odpovdí týkajících se podnt vývoje strategie adaptace pro ceskou cást povodí Labe. Fig. 2. Evaluation of responses concerning drivers for development of adaptation strategy in the Czech part of the Elbe River basin. ztráta pirozených prostedí a biodiverzity nz oznacení národní a mezinárodní politiky. Jinak seznam priorit opt odpovídá celkovému hodnocení v povodí Labe. Nkteí respondenti navrhli dalsí podnty: eutrofizaci, vzdlávání a síení znalostí a zmnu zivotního stylu. Podobn jako v pedchozích tematických okruzích byl obdobn zachován i trend priorit v pípad vyhodnocení bariér adaptace (viz obr. 3). V ceské cásti povodí Labe se na rozdíl od vyhodnocení celého povodí Labe projevily ctyi dominantní odpovdi, z jichz nkteré jsou shodné ­ prostorové a casové nejistoty jako silná bariéra a rzné vnímání rizika jako slabá bariéra. Oproti výsledkm z celého povodí Labe vsak dominantní odpovdi odlisn zahrnuly rovnz nedostatek adekvátních financních zdroj jako silnou bariéru a nedostatecný regulacní rámec jako slabou bariéru. Volbu ne14 12 10 body 8 6 4 2 0 problémy v organizaci dostatek znalostí není mozné v rámci vyhodnocení odpovdí v ceské cásti povodí Labe hodnotit jako dominantní odpov. Ukázalo se, ze v pípad CR nelze podle mínní expert zcela vyloucit zádnou moznost jako potenciální bariéru pro adaptaci na klimatickou zmnu, jen zhruba polovina respondent soudí, ze otázky mensin, chudoby a pohlaví a nedostupnost potebných technologií nepedstavují bariéru. Vyhodnocení cásti dotazníku týkající se navrhovaných a existujících adaptacních opatení (obr. 4) prokázalo jisté odlisnosti v drazu na oblast uplatovaných opatení oproti celému povodí Labe. Prioritou zstávají plány v oblasti informovanosti a vzdlávání, infrastruktury a územním plánování, na rzné preference neexistence právních pedpis nedostatecný regulacní rámec silná bariéra slabá bariéra nepedstavuje bariéru Obr. 3. Vyhodnocení odpovdí týkajících se bariér adaptace pro ceskou cást povodí Labe. Fig. 3. Evaluation of responses concerning adaptation barriers in the Czech part of the Elbe River basin. dosazené skóre územní plánování zemdlství vodohospodáská technická opatení vodohospodáská netechnická opatení sociální opatení infrastruktura klimatické informace opatení v informovanosti a vzdlávání Obr. 4. Vyhodnocení odpovdí týkajících se implementace vodohospodáských opatení pro osm definovaných kategorií pro ceskou cást povodí Labe. Fig. 4. Evaluation of responses concerning implementation of the water management measures in eight categories defined in the Czech part of the Elbe River basin. rzné vnímání rizika klimatické zmny prostorové a casové nejistoty nedostatecná peshranicní spolupráce nedostatek lidských zdroj otázky mensin, chudoby a pohlaví nedostatecná vertikální spolupráce nedostatek horizontální kooperace pevládající lokální a subregionální zájmy nedostatek adekvátních financních zdroj nedostupnost potebných technologií nedostatecné zapojení dotcených subjekt nízká míra povdomí o klimatické zmn nedostatek znalostí druhé stran klesá draz na opatení v sociální sfée a na uplatování vodohospodáských technických zásah (srovnej obr. 4 a 5). Tab. 1 ukazuje shrnutí odpovdí vsech respondent v ceské cásti povodí Labe týkající se navrhovaných adaptacních opatení. Je vidt, ze experti vyhodnotili velkou vtsinu jako zásahy v povodí Labe potebné, do kategorie nepotebné zahrnuli pevod vody z externích zdroj, zavádní nezemdlského zpsobu zivota v oblastech postizených suchem a logicky odsolování moské vody. Odpov týkající se opatení v oblasti systému oceování vody, kvót a subvencí, zákonných opatení je nejednoznacná. Rovnz vtsina mozností byla hodnocena jako existující a rovnz plánovaná, pouze ti moznosti byly vyhodnoceny jako existující a pln implementované. Jde o územní dlení (vyclenní záplavových území), sestavení komise pro pípad nouze a obnovu (rovnz peshranicní) a o zlepsení peshranicní spolupráce (monitoring, vcasné varování). Jistá cást respondent (5 odpovdí) se domnívá, ze zavádní nezemdlského zpsobu zivota v oblastech zasazených suchem v ceské cásti povodí Labe neexistuje a ani není plánováno. Co se týce stavu implementace adaptacních opatení v ceské cásti povodí Labe, vyjádili se vsichni pomrn shodn. Adaptace na klimatickou zmnu zacala, ale pokracuje kupedu jen velmi pomalu. Pokrok je cástecn viditelný, existují hydrologické modely, ovsem vzhledem k nejistotám není jasné, která adaptacní opatení budou teba. Nkteí respondenti soudí, ze v soucasnosti je uplatován spíse tradicní pístup k vodnímu hospodáství, coz není pro adaptaci na klimatickou zmnu dostacující. Zjednodusené porovnání s ostatními povodími Ocekávané klimatické zmny Ve zbývajících pti povodích se przkumu zúcastnilo ponkud mén expert, celkem za vsech sest povodí 71 respondent. Z celkového vyhodnocení vyplynuly dva hlavní závry. Podle názoru expert, ve vsech sesti povodích panuje pesvdcení, ze zmna klimatu nastává, pocet skeptik se pohybuje v rozmezí 0­25 %. Ve vsech sesti povodích se pedpokládá teplejsí podnebí s mensím mnozstvím srázek (ovsem v nkterých cástech se zvýsením vlhkosti), zmna sezonality a vyssí frekvence a intenzita období sucha. Tento druhý pedpoklad nebyl v nkterých povodích (Amudarja a Rýn) potvrzen vtsinou vsech respondent (více nez 66 %). V nkterých povodích se na nkterých navrzených moznostech respondenti zcela neshodli, v následující tab. 2 jsou proto uvedeny pouze moznosti, kde souhlasila vtsina 66 % respondent. Zde je mozné porovnat názory odborník s pedpovídanými klimatickými scénái. Shodu expert pouze v jednom z bod v povodí Amudarji lze vysvtlit vysokou odlisností pedpovdí globálních cirkulacních model pro tento region, kdy nkteré udávají nárst a nkteré naopak pokles srázek (Krysanova et al., 2008). Výsledky v povodí Labe pln odpovídají predikcím (Krysanova et al., 2005; Hatterman et al, 2008). Závry pro povodí Guadiany byly velice pravdpodobn ovlivnny obecným pedpokladem, ze toto povodí je nejvíce zasazeným povodím na území Spanlska. Závr expert v NEL (the Nile Equatorial Lakes) regionu týkající se teplejsího podnebí a mén srázek není v souladu s pedpovmi pti GCM (globálních cirkulacních model), které indikují zvýsení rocních srázek oproti pouhým dvma, které pedpokládají jejich pokles. Pedpoklady respondent v povodí Orange byly v prbhu projektu NeWater potvrzeny modelováním klimatu, které prokázalo rovnz mozné ovlivnní prtocného rezimu. Pedpoklady pro povodí Rýna jsou v souladu s pedpovídaným ústupem ledovc. Ocekávané dopady zmny klimatu Ve velké vtsin sledovaných povodí je mozné na základ mínní expert ocekávat zejména snízenou rocní vydatnost zdroj, zvýsenou frekvenci/intenzitu sucha se snízeným rozsahem povodní, snízenou produkci plodin, snízenou dostupnost vodních zdroj pro závlahy a ztrátu pírodních prostedí a biodiverzity. Tab. 3 uvádí silné dopady a dopady s urcitým vlivem v sesti regionech. Podnty vývoje strategie adaptace Na základ rozboru vsech odpovdí byly urceny jako obecn platné prioritní podnty pohromy psobené klimatickými faktory a implementace národních a mezinárodních politik. Dalsími významnými podnty jsou institucionální zmny, zmny vyuzití území a pílezitosti financování. V prbhu vyhodnocení se ukázalo, ze dalsí z nabídnutých mozností: politické zmny, dynamika populace, struktura spoteby a globalizace nebyly chápány jako podnty adaptace. Tab. 4 ukazuje, T a b u l k a 1. Ocekávaná opatení proti úcinkm zmny klimatu v zájmových územích podle vyhodnocených odpovdí expert. T a b l e 1. Expected measures against effects of climate change in selected areas according to the answers of the respondents. Kategorie opatení Klimatické informace Opatení Bodové ohodnocení 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 0 8 0 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 8 8 8 8 9 1 11 3 9 0 10 0 13 1 12 0 10 0 9 0 9 0 10 8 3 0 13 0 12 0 12 0 0 0 13 0 13 0 9 0 8 0 0 0 12 0 4 0 0 1 0 0 0 0 0 2 2 0 0 0 2 0 0 0 2 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 3 3 4 1 0 0 1 0 2 0 0 3 0 0 0 3 1 4 0 0 0 1 0 3 2 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2 4 0 1 0 0 0 0 5 0 2 0 0 0 0 0 0 2 regionální scénáe zmny klimatu zlepsení monitoringu, pedpovdí, aplikace a vyuzívání model pro zásobování vodou a vodní hospodáství systémy protipovodové ochrany vcetn pedpovdí, vcasného varování, evakuace a popovodové obnovy systémy vcasného varování pro výskyt sucha Infrastruktura údrzba a posílení infrastruktury (pehrady, hráze, ícní opevnní) údrzba a posílení vodních nádrzí Zemdlství zlepsení zpsobu vyuzívání pozemk v zemdlství: zmna plodin a rozmístní plodin, zmna vegetacního krytu ke snízení evapotranspirace uzití zemdlských postup snizujících odtok (plodiny zadrzující vodu, neuzití nevyuzívaných úhor) pizpsobení termín výsadby a rozmanitosti plodin Územní plánování plány vyuzití území pocítající s vyssí frekvencí výskytu extrémních jev územní dlení (vyclenní záplavových území s nízkou mírou infrastruktury) zajistní odpovídajících metod výstavby v záplavových územích Vodohospodáská zvýsení zásobní kapacity povrchových a podzemních zdroj vody technická opatení propojené vyuzívání povrchových a podzemních vod pevod vody z externích zdroj (z jiných povodí) zvýsení pirozené retence území a vodních zásob v povodích (rozsíení záplavových území, vytvoení mokad a poldr) zvýsení infiltrace a zpozdní odtoku (zmensení nepropustných ploch, tvorba zásobáren podzemní vody) optovné vyuzití vody a recyklace vody zvýsené vyuzívání desové vody odsolování moské vody Vodohospodáská zlepsení efektivity vyuzití vody v rzných oborech netechnická opat- vývoj strategií rozdlování vody mezi protichdné nároky, zmna práv ení k vodám plánování pro neocekávaný výskyt sucha: omezení vyuzívání vod, pídlová schémata, speciální tarify odbru vody, omezení mén dlezitých odbr systém oceování vody, kvót a subvencí, zákonných opatení vylepsení postup prmyslové výroby pomocí systém úspory vody Sociální opatení komise pro pípad nouze a obnovu (rovnz peshranicní) zavádní nezemdlského zpsobu zivota v oblastech postizených suchem píprava akcí a opatení v domácnostech metody rozlození rizika: pojistní spojené s nebezpecím psobeným klimatickými faktory Opatení tvorba kapacit (zlepsení povdomí o klimatické zmn, zlepsení porozuv informovanosti mní a pipravenosti) a vzdlávání zvýsení povdomí populace o problematice klimatické zmny informace a vzdlávání v oblasti krizového vyuzívání vodních zdroj informace a vzdlávání v oblasti ochrany ped povodnmi informace a vzdlávání v oblasti zavádní lepsích zemdlských postup zlepsení peshranicní spolupráce (monitoring, vcasné varování) aplikace nových technologií: výkonné chladící systémy, vylepsená sadba, odsolovací technologie atd. Pozn.: 1. opatení v povodí Labe nepotebná 2. opatení v povodí Labe potebná 3. opatení existující a pln implementovaná 4. opatení existující a plánovaná 5. opatení existující a dále neplánovaná 6. opatení neexistující, ale plánovaná 7. opatení neexistující a neplánovaná T a b u l k a 2. Ocekávané projevy zmny klimatu v zájmových územích podle vyhodnocených odpovdí expert; (NEL ­ the Nile Equatorial Lakes region). T a b l e 2. Expected exposures of climate change in selected areas according to the answers of the respondents; (NEL ­ the Nile Equatorial Lakes region). Projevy zmny klimatu Ústup ledovc Více srázek v zim, mén srázek v lét Zmna sezonality Vyssí frekvence/intenzita povodní a sucha Teplejsí klima a mén srázek Vyssí frekvence/intenzita sucha Teplejsí klima a mén srázek na západ, ale vlhceji na východ Vyssí intenzita povodní a sucha Amudarja x ­ ­ ­ Labe ­ x x x Zájmová povodí Guadiana NEL x ­ ­ ­ x x ­ x x x x x x Orange ­ ­ ­ ­ Rýn ­ x ­ x T a b u l k a 3. Ocekávané dopady zmny klimatu v sesti sledovaných povodích. T a b l e 3. Expected climate change impacts in six selected basins. Ocekávaný dopad na: sucha závlahy dostupnost vodních zdroj plodiny biodiverzitu erozi výrobu elektrické energie pitnou vodu kvalitu vody vysychání území povodn lesní pozáry zajistní zdroj potravy síení chorob dostupnost chladící vody Pozn.: XX ­ silný dopad x ­ dopad s urcitým vlivem Amudarja XX XX x ­ x ­ ­ x x x ­ ­ ­ ­ ­ Labe x x x x ­ ­ ­ ­ x ­ x ­ ­ ­ ­ Zájmová povodí Guadiana NEL x XX XX x XX XX XX XX XX x x XX XX ­ x ­ ­ ­ x x x ­ x ­ x ­ x ­ ­ ­ Orange x ­ XX x ­ ­ ­ XX ­ ­ x x x ­ ­ Rýn x ­ x ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ x ­ ­ ­ x T a b u l k a 4. Podnty vývoje strategie adaptace v sesti povodích. T a b l e 4. Drivers for development of adaptation strategy in six selected basins. Nejdlezitjsí podnty adaptace Pohromy Pílezitosti financování Národní a mezinárodní politiky Zmny vyuzití území Institucionální zmny Amudarja x x ­ ­ ­ Labe x ­ x x x Zájmová povodí Guadiana NEL x x x ­ x x x ­ x ­ Orange x ­ ­ ­ ­ Rýn x ­ x ­ ­ jak byly hodnoceny nejdlezitjsí podnty v rámci jednotlivých povodí. Bariery adaptace V przkumu byly rovnz vyhodnocovány bariéry adaptace, jednak jako vseobecn platné bariéry a jednak jako bariéry vznikající pouze v konkrétních povodích. Mezi nejdlezitjsí vseobecn platné bariéry mzeme adit prostorové a casové nejistoty klimatických scéná, nedostatek adekvátních financních zdroj a nedostatek horizontální spolupráce. Dalsími dlezitými bariérami jsou: odlisné chápání rizika, nedostatek lidských zdroj, nedostatek peshranicní spolupráce, nedostatecná vertikální spolupráce, nedostatecný regulacní rámec, problé241 my s organizací horizontální a vertikální spolupráce, nízká míra vsímavosti a nedostupnost potebných technologií. Pi stanovování bariér v rámci jednotlivých povodí se ukázalo, ze v povodí Rýna, Labe, Orange a Guadiany respondenti hodnotili bariéry hlavn jako mírné. Oproti tomu v povodí Amudarji a v NEL regionu byly nkteré bariéry vyhodnoceny jako silné. Slo o nedostatek potebných technologií v povodí Nilu, nedostatecný regulacní rámec v povodí Amudarji, nedostatecnou vertikální spolupráci v obou povodích, nedostatecnou peshranicní spolupráci v povodí Amudarji, nedostatecnou spolupráci dotcených subjekt v povodí Amudarji a otázky pohlaví, chudoby a minorit v povodí Nilu. Adaptacní opatení poit jeho rozvoj. Technická opatení ve vodním hospodáství jsou nejvíce uplatována v povodí Labe, dále v povodí Amudarji a Rýna, v ostatních povodích jsou hlavn ve fázi plánování. Regulacní opatení existují a jsou plánována zejména v povodí Orange a Rýna, následována povodími Labe a Guadiany. V NEL regionu a v povodí Amudarji zatím dosáhly pouze úrovn plánování. Sociální opatení jsou dobe rozvinuta v povodí Labe a Rýna, jinde nejsou plánována. Podobn je tomu s opateními ve sfée informovanosti a vzdlání, kde lze vysledovat lepsí situaci jest v povodí Orange, njaká existují v povodí Guadiany a Amudarji, v NEL regionu jsou plánována. Obr. 5 uvádí srovnání jednotlivých region a výsledné celkové bodování v jednotlivých kategoriích. Strategie adaptace a stav její implementace Výsledky analýzy adaptacních opatení lze shrnout do následujících závr. Klimatické informace jsou dostupné ve vsech sledovaných povodích s výjimkou NEL regionu, kde je nedostatek klimatických dat, ale je plánován jejich sbr. Podle odpovdí je mozné hodnotit infrastrukturu jako dobe vyvinutou v povodí Rýna, Labe, Guadiany a Orange, nizsí je v povodí Amudarji, v NEL regionu je spíse plánována, nez existuje. Zemdlská opatení ve vztahu k vodnímu hospodáství a adaptaci na zmnu klimatu v podstat neexistují, pouze v povodí Labe je mozné cástecn njaké vysledovat. Územní plánování je nejvíce rozvinuté v povodí Labe a následn v povodí Rýna, njaké existuje v povodí Orange, v ostatních je teba pod5.00 4.00 dosazené skóre 3.00 2.00 1.00 0.00 územní plánování Ukazuje se, ze podle mínní respondent doslo k uznání problém klimatické zmny v povodí Labe, Guadiany, Orange a Rýna, v nizsí míe v povodí Amudarji a NEL regionu. Sdílená vize strategie adaptace je rozeznatelná pouze v povodí Rýna, nkteré aspekty v dalsích povodích s výjimkou povodí Amudarji. Program nebo plán aktivit a opatení v souvislosti s klimatickou zmnou je jiz zahrnut v Plánu povodí Rýna, Labe, Guadiany, Amudarji a NEL regionu, nikoli v plánu povodí Orange. Podle mínní respondent nkteré institucionální adaptace probíhají v povodí Labe, Guadiany, Rýna a NEL regionu, ale zádné v povodích Amudarji a Orange. Závrem je mozné konstatovat ze adaptace vodohospodáská technická opatení vodohospodáská netechnická opatení Amudarja Labe Guadiana Orange Rýn NEL region Obr. 5. Vzájemné porovnání implementace vodohospodáských opatení v sesti sledovaných povodích pro osm definovaných kategorií. Fig. 5. Cross-comparison of the implementation of water management measures in six selected basins in eight defined categories. sociální opatení opatení v informovanosti a vzdlávání infrastruktura zemdlství klimatické informace na klimatickou zmnu zacala ve vsech povodích, ale její postup je ponkud pomalý. Jistý vývoj je vidt v povodí Rýna a v NEL regionu. Závr Ze závr této studie je jasné, ze ve vsech sledovaných regionech existuje obecné povdomí o nastávající klimatické zmn a o nutnosti reagovat na její dopady návrhem odpovídajících adaptacních strategií. Dlezité bariéry implementace adaptacních opatení pedstavují zejména nedostatecná komunikace mezi jednotlivými aktéry a neochota ke zmnám. Velmi casto jsou jako pekázka k adaptaci na klimatickou zmnu zmiovány nedostatecné informace, ale je teba podotknout, ze tato skutecnost je casto uzívána pouze jako záminka. Nicmén vle ke spolupráci stále stoupá, také kvli castému výskytu klimatických extrém, které zvysují zájem laické veejnosti o klimatickou zmnu. Ukazuje se, ze ve vsech sesti povodích se ocekává zvýsení frekvence a intenzity sucha, nicmén v nkterých regionech pouze s mírným vlivem. Oproti tomu v pípad zvýseného výskytu a intenzity povodní se obecn ocekává pouze cástecný dopad. Jako nejdlezitjsí podnty pro vývoj strategie adaptace se ukázaly pírodní pohromy a implementace národních a mezinárodních politik. Mezi nejdlezitjsí bariéry lze zahrnout casové a prostorové nejistoty, nedostatek potebných financních zdroj a nedostatecnou horizontální spolupráci. Ukazuje se, ze pestoze adaptace na klimatickou zmnu ve vsech sledovaných povodích zacala, postupuje pouze pomalu. Podkování. Výzkum byl uskutecnn za podpory projektu EU NeWater c. 511179, projektu GA AV CR IAA300600901 a projektu MZP c. SP/2e7/229/07. LITERATURA HATTERMANN F.F., POST J., KRYSANOVA V., CONRADT T., WECHSUNG F., 2008: Assessment of Water Availability in a Central-European River Basin (Elbe) Under Climate Change. Advances in Climate Change Research, Article ID: 1673-1719 (2008) Suppl.-0042-09. KRYSANOVA V., HATTERMANN F., HABECK A., 2005: Expected changes in water resources availability and water quality with respect to climate change in the Elbe River basin (Germany). Nordic Hydrology, 36, 4-5, 321­333. KRYSANOVA V. et al., 2008: Practices and Lessons Learned in Coping with Climatic Hazards at the River-Basin Scale: Floods and Droughts. Ecology and Society, 13, 2, 32. KRYSANOVA V. et al., 2009: NeWater Synthesis Product 6: Cross-comparison of Climate Change Adaptation Strategies Across Regions; http://www.newater.info/index.php?pid= 1049 KRYSANOVA V. et al., 2009: Cross-Comparison of Climate Change Adaptation Strategies across Large River Basins in Europe, Africa and Asia. Water Resources Management, submitted. MILLY P.C.D et al., 2008.: Stationarity is dead: whither water management? Science, 319, 573­574. Dalsí aktualizované rozsáhlejsí materiály lze nalézt na internetových stránkách projektu www.newater.info. Doslo 29. októbra 2009 Prijaté 23. júna 2010 ADAPTATION STRATEGY TO HYDROLOGICAL IMPACT OF CLIMATE CHANGE Romana Slámová, Marta Martínková, Valentina Krysanova According to long-term observations, the global climate has been changing during the several past decades. Most of the scientists accept the fact that the impact of global warming represents serious issue of water management. To deal with the situation the adaptation strategy against should be applied. An integrated approach to water management needs to be forced to decrease vulnerability and increase the adaptive capacity of river basin as whole. Therefore cross-comparison study based on questionnaire inquiry focused on climate change adaptation strategies in selected regions has been carried out. The study was performed in the scope of the NeWater project, including six large river basins Elbe, Guadiana, Rhine, upper Nile, Orange and Amudarya as case study areas. The objective of this study was evaluation of the state of adaptation strategies to climate change in the Czech part of the Elbe River basin based on the evaluation of questionnaire responses and comparison with six large river basins. The adaptation strategies to climate change were evaluated considering the following issues: - understanding of expected climate change in the basin, - expected climate change impacts in the basin, - drivers for development of adaptation strategy, - barriers for development of adaptation strategy, - state of implementation of a range of water management measures in the basin, and - status of adaptation strategy planning and implementation in the basin. The evaluation is based mainly on the opinions of policy makers, water managers and water management experts in the case study river basins, and also involve recent national reports and related literature. The analysis of the results in the Czech part of the Elbe basin includes the first part of this paper. Second part of this paper is focused on the comparison of the outcomes achieved in the Elbe basin and the other basins. The evaluation proved: there is understanding that climate change is happening, sceptics represent the minority. Expected climate change impacts can be described as strong or moderate depending on the region. The priority climate change impact list includes: decreasing annual water availability, increasing frequency/intensity of droughts, reduced crop production, reduced water availability for irrigation, loss of natural habitats and biodiversity. As drivers for development of climate change adaptation has been mainly indicated climate-related disasters, national and international policies, institutional changes and land use change. The most important barriers for adaptation to climate change rep- resent: spatial and temporal uncertainties in climate scenarios, lack of adequate financial resources, lack of horizontal cooperation. In the study 36 water resource management measures divided into 8 categories were evaluated. The study concluded that adaptation to climate change has started in all basins but progress seems to be different. There are some important differences in perception on adaptation measures among water managers. Up to now the technical issues has been mainly applied. The sortterm issues are preferred in the contrary to the long-term process of the climate change. http://www.deepdyve.com/assets/images/DeepDyve-Logo-lg.png Journal of Hydrology and Hydromechanics de Gruyter

Adaptation strategy to hydrological impact of climate change

Loading next page...
 
/lp/de-gruyter/adaptation-strategy-to-hydrological-impact-of-climate-change-q7S8OED3m1
Publisher
de Gruyter
Copyright
Copyright © 2010 by the
ISSN
0042-790X
DOI
10.2478/v10098-010-0022-0
Publisher site
See Article on Publisher Site

Abstract

J. Hydrol. Hydromech., 58, 2010, 4, 233­244 DOI: 10.2478/v10098-010-0022-0 STRATEGIE ADAPTACE NA HYDROLOGICKÉ DOPADY ZMNY KLIMATU ROMANA SLÁMOVÁ1), MARTA MARTÍNKOVÁ2), VALENTINA KRYSANOVA3) 1) 2) Ústav pro hydrodynamiku AV CR, v.v.i., Praha, Ceská republika; Mailto: kosrom@seznam.cz Výzkumný ústav vodohospodáský T. G. Masaryka, v. v. i. , Praha, Ceská republika. 3) Potsdam Institute for Climate Impact Research, Potsdam, Nmecko. V soucasnosti se v souvislosti s diskutovanou globální zmnou klimatu stále zvysuje draz na pozadavek adaptability metodik uplatovaných ve vodním hospodáství. Z tohoto dvodu byl v sesti vybraných svtových povodích uskutecnn a vyhodnocen dotazníkový przkum mezi oslovenými experty se zamením na chápání dsledk klimatické zmny a na zjistní aktuálního stavu implementace adaptacních opatení v povodí. Slo o povodí Labe, Rýna, Guadiany, Amudarji, Orange a Nilu. Dotazník byl rozdlen do nkolika sekcí týkající se nap. ocekávaných dopad klimatické zmny, adaptacních opatení, podnt pro návrh strategie adaptace, bariér adaptace atd. Dotazníky byly vyhodnocovány pomocí bodování a stanoveny vzdy dominantní odpovdi a seznamy priorit. Výsledky byly vyhodnoceny vzdy z obecného hlediska i v rámci konkrétního povodí a vzájemn porovnány. Významným pínosem bylo, ze przkum byl zalozen na závrech a zkusenostech expert, nikoli na klimatických scénáích. Ukázalo se, ze ve vsech povodích bylo dosazeno pochopení problému dopadu klimatické zmny, jen pístup k vlastní adaptaci je cástecn odlisný. Zálezí rovnz na historickém vývoji vodního hospodáství v daném regionu. KLÍCOVÁ SLOVA: vodní hospodáství, klimatická zmna, strategie adaptace, dotazníkový przkum. Romana Slámová, Marta Martínková, Valentina Krysanova: ADAPTATION STRATEGY TO HYDROLOGICAL IMPACT OF CLIMATE CHANGE. J. Hydrol. Hydromech., 58, 2010, 4; 6 Refs., 5 Figs., 4 Tabs. In the context of discussed global climate change the emphasis is placed mainly on the adaptability of the water management methodology at present time. Therefore a questionnaire inquiry oriented to the perception of the climate change impact and current state of adaptation strategies implementation was carried out and evaluated. The research was realised among the water management experts in six large transboundary basins: Elbe, Rhine, Guadiana, Amudaria, Orange and Nile. The questionnaire was divided into six parts concerning for example: expected climate change impacts, adaptation measures, drivers for development of adaptation strategy, adaptation barriers etc. Responses were evaluated with rating and the dominant answers and lists of priority were established. Results were evaluated looking for overall conclusions in all or almost all regions, as well as conclusions for each region. The main benefit of the research lies in the evaluation based principally on the opinions of policy makers, stakeholders and water managers in the river basins not on the climate scenarios. The outcomes have proved understanding of the climate change impact issue over all six basins, only the approach to adaptation is partly different. The historical development of water management in the basin influences the perception as well. KEY WORDS: Water Management, Climate Change, Adaptation Strategy, Questionnaire Inquiry. Úvod V souvislosti s nedávným výskytem hydrologických extrémních jev jako jsou povodn, a jiz regionální ci pívalové (1997, 2002, 2009) nebo výrazná období sucha (2003, 2008), se otázky klimatických zmn dostávají do popedí zájmu zejména v souvislosti s plánováním potebných adaptacních opatení. V tomto smru roste i jejich dlezi- tost vzhledem k pedpovídaným rozsáhlým spolecenským dopadm a ve spojení s dlouhodobou politickou strategií Evropské unie. Z hlediska ízení vodních zdroj byl v minulosti vtsinou uplatován pedpoklad nemnných a stabilních hydrologických podmínek. Ovsem pokud vezmeme v úvahu moznost klimatické zmny, je tento pedpoklad dále neudrzitelný a je nezbytné do stávajících vodohospodáských metodik zapracovat i pedpovídanou 233 vyssí nejistotu spolecn s návrhem odpovídajících adaptacních strategií (Milly et al., 2008). Otázkou zstává, jak vlastn definovat adaptacní strategii a konkrétní adaptacní opatení na dopady klimatické zmny. Nazveme tak pouze nov definovaná opatení protipovodové ochrany ci snízení rizika zásobování vodou nebo sem zahrneme i kombinace dosud bzn praktikovaných opatení s uplatnním vtsí adaptivnosti v rámci tchto metod? Adaptivita byla vzdy soucástí vodohospodáských metodik, není to zádný nový pístup. Ukazuje se jen, ze je teba se v souvislosti s nejistotami nov plynoucími z nestacionárních podmínek klimatické zmny zabývat otázkou adaptivity opatení dslednji a zahrnout do nich i neocekávané situace, které nemohou být nikdy naprosto pesn definovány. Vzdy je nezbytné k esení problém v rámci návrhu strategií adaptace zajistit integraci vsech dotcených odvtví a to v rozsahu celého povodí jako nedlitelného celku. Vzhledem k dosud nejednoznacným pedpovdím i názorm na klimatickou zmnu, které se obecn v celosvtovém mítku projevují, byla pipravena v rámci evropského projektu FP6 NeWater studie, která se podrobnji zamila na vyhodnocení soucasného pístupu k otázkám chápání dsledk klimatických zmn i návrhu strategií adaptace v rzných oblastech svta. Jednalo se o porovnání situace v sesti velkých svtových povodích: Labe, Guadiany, Rýna (Evropa), Orange a horního povodí Nilu (Afrika) a Amudarji (Asie). Cílem bylo vyhodnotit aktuální situaci pi plánování strategie adaptace ke klimatickým zmnám, vyhodnotit a porovnat adaptivní kapacitu rzných vodohospodáských rezim v rzných regionech. Dlezitým aspektem této studie je, ze vyhodnocení vlivu klimatické zmny nebylo uskutecnno na základ výsledk scéná globálních cirkulacních model, ale hlavn na základ názoru oslovených expert z obor souvisejících se správou povodí a vodohospodáským plánováním. Nicmén nelze vyloucit, ze publikované skutecnosti týkající se klimatické zmny nemohly ovlivnit jejich úsudek. Tento clánek se podrobn zamuje na výsledky získané v povodí Labe a na obecné porovnání s hodnocením hlavních aspekt v ostatních povodích. Podrobné výsledky ze vsech povodí jsou (anebo budou) uvedeny v chystaných publikacích projektu NeWater (Krysanova et al., 2008; Krysanova et al, 2009, submitted, www.newater.info). Metodika V kazdém z vybraných povodí byly distribuovány dotazníky, které byly sestaveny tak, aby pokud mozno pokryly vsechny aspekty týkající se vyhodnocení strategií adaptace na klimatické zmny. Dotazníky byly sestaveny tak, ze otázky (viz dále) vzdy tvoily sirsí rámec zahrnující i peddefinované moznosti volby: 1. Nastává klimatická zmna? Které zmny jsou v regionech ocekávány? Tato otázka byla zamena na vyhodnocení vnímání klimatické zmny v regionu a jejím cílem bylo tuto zmnu konkrétnji definovat. Odpov na její první cást byla bu kladná, záporná a nebo umozovala zvolit moznost ,,nejasné". Druhá cást zahrnovala moznost volby sedmi ocekávaných zmn jako napíklad: tepleji a mén srázek, zmna sezonality, atd... 2. Jaké jsou ocekávané dopady klimatické zmny? Druhá otázka se zamila na vyhodnocení ocekávaných dopad zmn klimatu na vodní rezim, vodní hospodáství a související sektory v regionu. Respondenti mohli volit ze 16 peddefinovaných mozností. U kazdé z voleb bylo mozno indikovat i ocekávanou intenzitu dopadu: silný dopad, urcitý vliv, neocekává se. 3. Jaké aspekty podporují návrh adaptacních opatení? Tetí otázka se týkala podnt (angl. drivers) návrhu adaptacních strategií. Bylo mozno zvolit 9 peddefinovaných voleb. 4. Jaké jsou pekázky pro návrh adaptacních opatení? Ctvrtá otázka zahrnovala vyhodnocení hlavních pekázek adaptace. Celkem bylo definováno 17 mozností. Opt bylo mozno volit mezi mírou vlivu pekázky: silná pekázka, nepílis silná pekázka, není na pekázku. 5. Jaká adaptacní opatení v regionu jsou teba, existují nebo jsou plánována? V rámci páté otázky bylo specifikováno 36 vodohospodáských opatení rozdlených do 8 hlavních kategorií (vyuzití klimatických dat, infrastruktura, opatení v zemdlství, územní plánování, technická opatení ve vodním hospodáství, netechnická opatení ve vodním hospodáství, opatení v sociální sfée a opatení týkající se informovanosti, komunikace a výuky), které mohl respondent zvolit. Kazdé opatení bylo vyhodnoceno z hlediska jeho potebnosti v regionu (potebné ci nepotebné) a z hlediska stupn jeho implementace: existující a pln implementované, existující a plánované, exis- tující a neplánované, neexistující, ale plánované, neexistující a neplánované. V tomto pípad byly do vyhodnocení otázky zahrnuty váhy jednotlivých opatení reprezentované stupnm implementace opatení a v rámci kazdé kategorie bylo vzdy stanoveno hlavní zvolené opatení. Vyhodnocována byla pouze ta opatení, která jako potebné zvolilo více nez 66 % respondent. 6. Specifikace strategií adaptace v regionu, definice vseobecn uznávaných problém, existence sdílené vize adaptace a existence plánu ci programu adaptací. Sestá otázka se dlila na ctyi podotázky: - Je v regionu sdílen podobný náhled na klimatickou zmnu a s tím spojené problémy? - Je v regionu sdílena vize strategie adaptace a plánu akcí? - Existuje v regionu definovaný Program/Plán akcí a opatení v souvislosti s klimatickou zmnou? - Probhly nebo jsou plánovány v souvislosti s klimatickou zmnou jakékoliv institucionální zmny (zmny v zákonech, pravidlech, politice, rozhodovacím procesu)? Respondenti mohli opt volit z mozností: ano, njaké v procesu, ne. 7. Jaký je soucasný stav implementace strategie adaptace v regionu? Poslední otázka se týkala stavu implementace adaptacních opatení v regionu. Respondenti mli moznost zvolit jednu z následujících mozností: - je uplatováno pouze tradicní vodní hospodáství, zádné náznaky ke zmnám z dvodu klimatické zmny, - adaptace na klimatickou zmnu zacala, ale probíhá pomalu, - pokrok je viditelný: existuje strategie adaptace, nkterá opatení jsou implementována, jiná plánována. Ve vsech sesti povodích bylo osloveno dohromady 71 expert z oboru vodního hospodáství, vodohospodáského plánování nebo výzkumu ve vodním hospodáství, ovsem vtsinou nikoliv expert zabývajících se klimatickou zmnou. Zpracování dotazník probhlo pomocí obodování odpovdí (pocet bod se rovnal poctu zvolených odpovdí), vzdy byly definovány pevazující odpovdi a stanoven seznam priorit. Na základ vyhodnocení tchto dotazník byla následn identifikována vseobecná doporucení vtsiny expert platná obecn pro vsechny regiony, a také specifická doporucení vhodná k aplikaci pouze v rámci daných region. Dominantní odpovdi a seznamy priorit byly identifikovány pomocí metodiky robustní kvalitativní analýzy (angl. robust qualitative analysis), pomocí vypoctených relativních podíl odpovdí vsech expert na kazdou jednotlivou otázku. Za dominantní byla oznacena ta odpov, kde shoda byla více nez 66 %, do seznamu priorit zaazena volba se shodou mezi 34 a 66 %. Stejná ci mírn modifikovaná metoda byla vyuzita pro vyhodnocení vsech sedmi otázek i jejich podotázek. Výsledky pro povodí Labe Jak vyhodnocení dotazníku ukázalo, na nkteré otázky odpovídají experti vcelku jednoznacn ve vsech povodích, jinde se odpovdi odlisují i v lokálním mítku. Je mozné rozeznat jasný trend související s mírou vysplosti vodního hospodáství v povodí, s moznostmi dlouhodobého monitoringu povodí i s metodikami uplatovanými pi ízení povodí. Povodí Labe se rozkládá ze dvou tetin v Nmecku a jedné tetiny v Ceské republice. K povodí nálezí i minimální plochy v Polsku a Rakousku. Je to tedy mezinárodní povodí o celkové výme 148 268 km2 s piblizn 25 miliony obyvatel a velkými metropolemi jako Berlín, Hamburk a Praha. Samotný tok mí celkem 1092 km. Prmrný dlouhodobý rocní úhrn srázek na povodí ciní 659 mm. Dlouhodobý prtok je 712 m3 s-1 v ústí u Neu Darchau, dlouhodobý specifický odtok je pak 5,4 l s-1, coz je zhruba 26 % prmrné srázky. Ankety v povodí Labe se zúcastnilo celkem 21 expert, z toho 9 respondent pracovalo v oboru plánování a státní sféry, 3 byli z nestátních organizací a 9 se vnovalo výzkumu v oblasti vodního hospodáství. Ve srovnání s ostatními uvedenými povodími se tak výzkumu úcastnil zhruba dvojnásobný pocet expert. V ceské cásti povodí Labe odpovídalo na dotazy ve formulái 14 expert ­ 5 z oboru plánování a státní sféry a 9 výzkumník z oboru vodního hospodáství. Vyhodnocení dotazník zahrnující celé povodí Labe vcetn nmecké cásti V odpovdi na první otázku se ukázalo, ze respondenti hodnotí situaci v povodí Labe tak, ze pochopení otázky klimatické zmny v oblasti bylo dosazeno. Jasn se rovnz vyjádili ke zmnám, které lze v povodí pravdpodobn ocekávat: tepleji a více srázek v povodí a stejn tak tepleji a mén srázek v povodí, více srázek v zim, více v lét, zmnnou sezonalitu srázek, vyssí frekvenci a intenzitu povodní a sucha. Jediné ocekávání, které 235 nebylo ­ celkem logicky ­ v povodí Labe naplnno, je ústup ledovc. V otázce hodnocení dopad klimatické zmny se respondenti jednoznacn shodli pouze v nkterých bodech. Jako dopady, které nelze v povodí Labe ocekávat, vyhodnotili: snízené moznosti zajistní potravy, zvýsenou míru dezertifikace území a vyssí výskyt chorob. Za dominantní odpov nebyl povazován ani pípad, kdy cást expert oznacila dopad jako silný a zbývající cást jen jako urcitý vliv. Slo o pokles dostupnosti vody v rámci roku, zvýsenou frekvenci a intenzitu povodní a sucha, snizující se kvalitu vody, snízenou produkci plodin a snízenou dostupnost vody pro závlahy. Dalsí dopady byly vyhodnoceny pouze jako urcitý vliv: zvýsená eroze, nedostatek v dodávce pitné vody, snízený potenciál výroby elektrické energie, snízená dostupnost vody pro chladící úcely a problémy ve vnitrozemské plavb. Jako urcitý vliv nebo zádný dopad byly vyhodnoceny moznosti: zvýsená frekvence lesních pozár, ztráta pirozených prostedí a biodiverzity. V povodí Labe nebyla zádná z výse uvedených mozností vyhodnocena jako dominantní odpov s definovaným silným dopadem. V tetí otázce, která se týkala podnt vývoje strategie adaptace na klimatickou zmnu, vsech 21 expert jednoznacn zvolilo nabídku pohrom spojených s klimatem. Velká vtsina respondent rovnz oznacila za podnt národní a mezinárodní politiku (19), institucionální zmny (15) a zmny ve vyuzívání pozemk (16). Mén expert se piklonilo ke globalizaci a zmnám obchodu (10), pílezitostem financování (10) a dynamice populace (8). Jen mensina oznacila za podnt politické zmny (7) a strukturu spoteby (5). Ctvrtá otázka se vztahovala k pekázkám adaptace na klimatickou zmnu. V tomto pípad byly nkteré odpovdi vyhodnoceny jako dominantní, to znamená, ze tuto moznost zvolila vtsina expert. Tyto dominantní odpovdi zahrnovaly prostorové a casové nejistoty ohodnocené jako silné bariéry a nedostatek znalostí a rzné vnímání rizika klimatické zmny ohodnocené jako nepílis silné pekázky. Nízká míra povdomí o klimatické zmn, nedostatek adekvátních financních zdroj, nedostatek horizontální kooperace, pevládající lokální a subregionální zájmy a rzné preference byly vyhodnoceny jako silná bariéra, nedostatecný regulacní rámec, problémy v organizaci, nedostatecná peshranicní spolupráce, nedostatecné zapojení dotcených subjekt a nedostatek lidských zdroj jako slabá bariéra. Nedostupnost potebných technologií, neexistence právních pedpis, nedostatecná verti236 kální spolupráce a otázky mensin, chudoby a pohlaví pro adaptaci na klimatickou zmnu nepedstavují bariéru. Pro vyhodnocení adaptacních opatení bylo navrzeno siroké spektrum mozností. Aplikace nkterých z nich se mze v nkterých regionech ukázat jako nová. Celkov byla opatení rozdlena do osmi kategorií: 1. klimatické informace, 2. infrastruktura, 3. zemdlství, 4. územní plánování, 5. vodohospodáská technická opatení, 6. vodohospodáská netechnická opatení, 7. sociální opatení, 8. opatení v síení informovanosti a vzdlání. Konkrétní rozpis vsech nabídek je uveden v následující cásti týkající se vyhodnocení odpovdí v ceské cásti povodí Labe (viz tab. 1), v Synthesis Product 6 projektu NeWater, Appendix II (http://www. newater.info/index.php?pid=1049). Moznosti byly prvotn hodnoceny jako v regionu potebné ci nepotebné a následn obodovány podle míry jejich implementace, kdy opatení, definované jako existující a pln implementované bylo obodováno 5 body, opatení existující a plánované 4 body, opatení existující, ale dále neplánované 3 body, opatení neexistující, ale plánované 2 body a jedním bodem bylo hodnoceno opatení neexistující a neplánované. Výsledné skóre navrhovaného opatení bylo získáno jako vázený prmr, kdy vahami byly pocty odpovdí respondent. Obr. 5 v cásti vnované srovnání lokalit uvádí porovnání jednotlivých povodí a výsledné celkové bodování v jednotlivých kategoriích i pro povodí Labe. Jak je ze zpracování vidt, stav existujících i navrhovaných opatení je v povodí Labe celkem rovnomrný, nejvíce je kladen draz na opatení ve sfée infrastruktury, územního plánování, na sociální opatení a opatení v informovanosti a vzdlávání. Nejmén se naopak uplatují netechnická vodohospodáská opatení a opatení v zemdlství. Strategie adaptace ke klimatické zmn v regionu byla specifikována jednoznacn tak, ze v povodí Labe je sdílen spolecný náhled na problémy, které mohou vyplynout z dsledk klimatické zmny. Na druhé stran se ukazuje, ze zatím nedoslo ke sdílení spolecné vize strategie. Je zatím pouze cástecn nastínna, nebo spíse neexistuje. Rovnz definované programy ci plány souvisejících aktivit jsou zatím pouze rozpracovány nebo spíse neexistují. Pozitivn se jeví to, ze v souvislosti s klimatickou zmnou jiz probhly nebo jsou uskutecovány alespo njaké institucionální zmny a adaptace. Jedná se zejména o aplikaci nových zákonných a právních pedpis, rozhodovacích procedur a nového pístupu v politice. Stav zavádní opatení v rámci adaptace na klimatickou zmnu respondenti charakterizovali jako zacínající, ale postupující pomalu. Výsledky dotazník v ceské cásti povodí Labe 12 expert se shodlo, ze v ceské cásti povodí Labe je obecn pijímán fakt, ze dochází ke zmn klimatu. Pouze jeden respondent soudí, ze situace v chápání klimatické zmny je dosud nejasná. Ukazuje se, ze odborníci ocekávají tém vsechny nabídnuté moznosti zmn klimatu krom ústupu ledovc. Cást expert (celkem 8) se piklonila k poznámce, ze zmna klimatu je pirozený proces, který je cástecn ovlivnn clovkem. Celkov mínní o chápání klimatické zmny odpovídá vyhodnocení dotazník pro celé území povodí Labe. V pípad ocekávaných dopad klimatické zmny (viz obr. 1) se experti opt tém shodují 14 12 10 body 8 6 4 2 zvýsená frekvence a intenzita sucha zvýsená frekvence a intenzita povodní s výsledky vyhodnocení pro celé povodí Labe. V pípad jev, které nelze ocekávat, je mozné vsechny odpovdi oznacit za dominantní. Hodnocení dalsích nabízených mozností je obdobné, jen lze odlisit vyssí pocet odpovdí hodnocených jako dominantní: jedná se o silný vliv v pípad poklesu dostupnosti vody v rámci roku a zvýsenou frekvenci a intenzitu povodní a moznost urcitého dopadu pro nedostatek v dodávce pitné vody, snízené produkci plodin a zvýsenou frekvenci lesních pozár. Vyhodnocení otázky, která se týkala podnt vývoje strategie adaptace (viz obr. 2) je opt v souladu s výsledky pro celé povodí. Sto procent respondent oznacilo za podnt pohromy spojené s klimatem, coz logicky odpovídá situaci, kdy se na území CR v posledních letech vyskytlo více katastrofálních povodní. Dominantní odpovdí je rov- problémy ve vnitrozemské plavb vyssí výskyt chorob nedostatek v dodávce pitné vody zvýsená frekvence lesních pozár snizující se kvalita vody 0 pokles dostupnosti vody v rámci roku zvýsená eroze snízená dostupnost vody pro závlahy snízená dostupnost vody pro chladící úcely zvýsená míra dezertifikace území snízená produkce plodin snízené moznosti zajistní potravy snízený potenciál výroby elektrické energie silný dopad urcitý dopad nejasné Obr. 1. Vyhodnocení odpovdí týkajících se ocekávaných dopad klimatické zmny pro ceskou cást povodí Labe. Fig. 1. Evaluation of responses concerning expected climate change impacts in the Czech part of the Elbe River basin. 16 14 12 10 body 8 6 4 2 0 národní a mezinárodní politika institucionální zmny zmny ve vyuzívání pozemk dynamika populace politické zmny struktura spoteby globalizace a zmna obchodu pílezitosti financování pohromy spojené s klimatem Obr. 2. Vyhodnocení odpovdí týkajících se podnt vývoje strategie adaptace pro ceskou cást povodí Labe. Fig. 2. Evaluation of responses concerning drivers for development of adaptation strategy in the Czech part of the Elbe River basin. ztráta pirozených prostedí a biodiverzity nz oznacení národní a mezinárodní politiky. Jinak seznam priorit opt odpovídá celkovému hodnocení v povodí Labe. Nkteí respondenti navrhli dalsí podnty: eutrofizaci, vzdlávání a síení znalostí a zmnu zivotního stylu. Podobn jako v pedchozích tematických okruzích byl obdobn zachován i trend priorit v pípad vyhodnocení bariér adaptace (viz obr. 3). V ceské cásti povodí Labe se na rozdíl od vyhodnocení celého povodí Labe projevily ctyi dominantní odpovdi, z jichz nkteré jsou shodné ­ prostorové a casové nejistoty jako silná bariéra a rzné vnímání rizika jako slabá bariéra. Oproti výsledkm z celého povodí Labe vsak dominantní odpovdi odlisn zahrnuly rovnz nedostatek adekvátních financních zdroj jako silnou bariéru a nedostatecný regulacní rámec jako slabou bariéru. Volbu ne14 12 10 body 8 6 4 2 0 problémy v organizaci dostatek znalostí není mozné v rámci vyhodnocení odpovdí v ceské cásti povodí Labe hodnotit jako dominantní odpov. Ukázalo se, ze v pípad CR nelze podle mínní expert zcela vyloucit zádnou moznost jako potenciální bariéru pro adaptaci na klimatickou zmnu, jen zhruba polovina respondent soudí, ze otázky mensin, chudoby a pohlaví a nedostupnost potebných technologií nepedstavují bariéru. Vyhodnocení cásti dotazníku týkající se navrhovaných a existujících adaptacních opatení (obr. 4) prokázalo jisté odlisnosti v drazu na oblast uplatovaných opatení oproti celému povodí Labe. Prioritou zstávají plány v oblasti informovanosti a vzdlávání, infrastruktury a územním plánování, na rzné preference neexistence právních pedpis nedostatecný regulacní rámec silná bariéra slabá bariéra nepedstavuje bariéru Obr. 3. Vyhodnocení odpovdí týkajících se bariér adaptace pro ceskou cást povodí Labe. Fig. 3. Evaluation of responses concerning adaptation barriers in the Czech part of the Elbe River basin. dosazené skóre územní plánování zemdlství vodohospodáská technická opatení vodohospodáská netechnická opatení sociální opatení infrastruktura klimatické informace opatení v informovanosti a vzdlávání Obr. 4. Vyhodnocení odpovdí týkajících se implementace vodohospodáských opatení pro osm definovaných kategorií pro ceskou cást povodí Labe. Fig. 4. Evaluation of responses concerning implementation of the water management measures in eight categories defined in the Czech part of the Elbe River basin. rzné vnímání rizika klimatické zmny prostorové a casové nejistoty nedostatecná peshranicní spolupráce nedostatek lidských zdroj otázky mensin, chudoby a pohlaví nedostatecná vertikální spolupráce nedostatek horizontální kooperace pevládající lokální a subregionální zájmy nedostatek adekvátních financních zdroj nedostupnost potebných technologií nedostatecné zapojení dotcených subjekt nízká míra povdomí o klimatické zmn nedostatek znalostí druhé stran klesá draz na opatení v sociální sfée a na uplatování vodohospodáských technických zásah (srovnej obr. 4 a 5). Tab. 1 ukazuje shrnutí odpovdí vsech respondent v ceské cásti povodí Labe týkající se navrhovaných adaptacních opatení. Je vidt, ze experti vyhodnotili velkou vtsinu jako zásahy v povodí Labe potebné, do kategorie nepotebné zahrnuli pevod vody z externích zdroj, zavádní nezemdlského zpsobu zivota v oblastech postizených suchem a logicky odsolování moské vody. Odpov týkající se opatení v oblasti systému oceování vody, kvót a subvencí, zákonných opatení je nejednoznacná. Rovnz vtsina mozností byla hodnocena jako existující a rovnz plánovaná, pouze ti moznosti byly vyhodnoceny jako existující a pln implementované. Jde o územní dlení (vyclenní záplavových území), sestavení komise pro pípad nouze a obnovu (rovnz peshranicní) a o zlepsení peshranicní spolupráce (monitoring, vcasné varování). Jistá cást respondent (5 odpovdí) se domnívá, ze zavádní nezemdlského zpsobu zivota v oblastech zasazených suchem v ceské cásti povodí Labe neexistuje a ani není plánováno. Co se týce stavu implementace adaptacních opatení v ceské cásti povodí Labe, vyjádili se vsichni pomrn shodn. Adaptace na klimatickou zmnu zacala, ale pokracuje kupedu jen velmi pomalu. Pokrok je cástecn viditelný, existují hydrologické modely, ovsem vzhledem k nejistotám není jasné, která adaptacní opatení budou teba. Nkteí respondenti soudí, ze v soucasnosti je uplatován spíse tradicní pístup k vodnímu hospodáství, coz není pro adaptaci na klimatickou zmnu dostacující. Zjednodusené porovnání s ostatními povodími Ocekávané klimatické zmny Ve zbývajících pti povodích se przkumu zúcastnilo ponkud mén expert, celkem za vsech sest povodí 71 respondent. Z celkového vyhodnocení vyplynuly dva hlavní závry. Podle názoru expert, ve vsech sesti povodích panuje pesvdcení, ze zmna klimatu nastává, pocet skeptik se pohybuje v rozmezí 0­25 %. Ve vsech sesti povodích se pedpokládá teplejsí podnebí s mensím mnozstvím srázek (ovsem v nkterých cástech se zvýsením vlhkosti), zmna sezonality a vyssí frekvence a intenzita období sucha. Tento druhý pedpoklad nebyl v nkterých povodích (Amudarja a Rýn) potvrzen vtsinou vsech respondent (více nez 66 %). V nkterých povodích se na nkterých navrzených moznostech respondenti zcela neshodli, v následující tab. 2 jsou proto uvedeny pouze moznosti, kde souhlasila vtsina 66 % respondent. Zde je mozné porovnat názory odborník s pedpovídanými klimatickými scénái. Shodu expert pouze v jednom z bod v povodí Amudarji lze vysvtlit vysokou odlisností pedpovdí globálních cirkulacních model pro tento region, kdy nkteré udávají nárst a nkteré naopak pokles srázek (Krysanova et al., 2008). Výsledky v povodí Labe pln odpovídají predikcím (Krysanova et al., 2005; Hatterman et al, 2008). Závry pro povodí Guadiany byly velice pravdpodobn ovlivnny obecným pedpokladem, ze toto povodí je nejvíce zasazeným povodím na území Spanlska. Závr expert v NEL (the Nile Equatorial Lakes) regionu týkající se teplejsího podnebí a mén srázek není v souladu s pedpovmi pti GCM (globálních cirkulacních model), které indikují zvýsení rocních srázek oproti pouhým dvma, které pedpokládají jejich pokles. Pedpoklady respondent v povodí Orange byly v prbhu projektu NeWater potvrzeny modelováním klimatu, které prokázalo rovnz mozné ovlivnní prtocného rezimu. Pedpoklady pro povodí Rýna jsou v souladu s pedpovídaným ústupem ledovc. Ocekávané dopady zmny klimatu Ve velké vtsin sledovaných povodí je mozné na základ mínní expert ocekávat zejména snízenou rocní vydatnost zdroj, zvýsenou frekvenci/intenzitu sucha se snízeným rozsahem povodní, snízenou produkci plodin, snízenou dostupnost vodních zdroj pro závlahy a ztrátu pírodních prostedí a biodiverzity. Tab. 3 uvádí silné dopady a dopady s urcitým vlivem v sesti regionech. Podnty vývoje strategie adaptace Na základ rozboru vsech odpovdí byly urceny jako obecn platné prioritní podnty pohromy psobené klimatickými faktory a implementace národních a mezinárodních politik. Dalsími významnými podnty jsou institucionální zmny, zmny vyuzití území a pílezitosti financování. V prbhu vyhodnocení se ukázalo, ze dalsí z nabídnutých mozností: politické zmny, dynamika populace, struktura spoteby a globalizace nebyly chápány jako podnty adaptace. Tab. 4 ukazuje, T a b u l k a 1. Ocekávaná opatení proti úcinkm zmny klimatu v zájmových územích podle vyhodnocených odpovdí expert. T a b l e 1. Expected measures against effects of climate change in selected areas according to the answers of the respondents. Kategorie opatení Klimatické informace Opatení Bodové ohodnocení 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 0 8 0 9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 8 8 8 8 9 1 11 3 9 0 10 0 13 1 12 0 10 0 9 0 9 0 10 8 3 0 13 0 12 0 12 0 0 0 13 0 13 0 9 0 8 0 0 0 12 0 4 0 0 1 0 0 0 0 0 2 2 0 0 0 2 0 0 0 2 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 3 3 4 1 0 0 1 0 2 0 0 3 0 0 0 3 1 4 0 0 0 1 0 3 2 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2 4 0 1 0 0 0 0 5 0 2 0 0 0 0 0 0 2 regionální scénáe zmny klimatu zlepsení monitoringu, pedpovdí, aplikace a vyuzívání model pro zásobování vodou a vodní hospodáství systémy protipovodové ochrany vcetn pedpovdí, vcasného varování, evakuace a popovodové obnovy systémy vcasného varování pro výskyt sucha Infrastruktura údrzba a posílení infrastruktury (pehrady, hráze, ícní opevnní) údrzba a posílení vodních nádrzí Zemdlství zlepsení zpsobu vyuzívání pozemk v zemdlství: zmna plodin a rozmístní plodin, zmna vegetacního krytu ke snízení evapotranspirace uzití zemdlských postup snizujících odtok (plodiny zadrzující vodu, neuzití nevyuzívaných úhor) pizpsobení termín výsadby a rozmanitosti plodin Územní plánování plány vyuzití území pocítající s vyssí frekvencí výskytu extrémních jev územní dlení (vyclenní záplavových území s nízkou mírou infrastruktury) zajistní odpovídajících metod výstavby v záplavových územích Vodohospodáská zvýsení zásobní kapacity povrchových a podzemních zdroj vody technická opatení propojené vyuzívání povrchových a podzemních vod pevod vody z externích zdroj (z jiných povodí) zvýsení pirozené retence území a vodních zásob v povodích (rozsíení záplavových území, vytvoení mokad a poldr) zvýsení infiltrace a zpozdní odtoku (zmensení nepropustných ploch, tvorba zásobáren podzemní vody) optovné vyuzití vody a recyklace vody zvýsené vyuzívání desové vody odsolování moské vody Vodohospodáská zlepsení efektivity vyuzití vody v rzných oborech netechnická opat- vývoj strategií rozdlování vody mezi protichdné nároky, zmna práv ení k vodám plánování pro neocekávaný výskyt sucha: omezení vyuzívání vod, pídlová schémata, speciální tarify odbru vody, omezení mén dlezitých odbr systém oceování vody, kvót a subvencí, zákonných opatení vylepsení postup prmyslové výroby pomocí systém úspory vody Sociální opatení komise pro pípad nouze a obnovu (rovnz peshranicní) zavádní nezemdlského zpsobu zivota v oblastech postizených suchem píprava akcí a opatení v domácnostech metody rozlození rizika: pojistní spojené s nebezpecím psobeným klimatickými faktory Opatení tvorba kapacit (zlepsení povdomí o klimatické zmn, zlepsení porozuv informovanosti mní a pipravenosti) a vzdlávání zvýsení povdomí populace o problematice klimatické zmny informace a vzdlávání v oblasti krizového vyuzívání vodních zdroj informace a vzdlávání v oblasti ochrany ped povodnmi informace a vzdlávání v oblasti zavádní lepsích zemdlských postup zlepsení peshranicní spolupráce (monitoring, vcasné varování) aplikace nových technologií: výkonné chladící systémy, vylepsená sadba, odsolovací technologie atd. Pozn.: 1. opatení v povodí Labe nepotebná 2. opatení v povodí Labe potebná 3. opatení existující a pln implementovaná 4. opatení existující a plánovaná 5. opatení existující a dále neplánovaná 6. opatení neexistující, ale plánovaná 7. opatení neexistující a neplánovaná T a b u l k a 2. Ocekávané projevy zmny klimatu v zájmových územích podle vyhodnocených odpovdí expert; (NEL ­ the Nile Equatorial Lakes region). T a b l e 2. Expected exposures of climate change in selected areas according to the answers of the respondents; (NEL ­ the Nile Equatorial Lakes region). Projevy zmny klimatu Ústup ledovc Více srázek v zim, mén srázek v lét Zmna sezonality Vyssí frekvence/intenzita povodní a sucha Teplejsí klima a mén srázek Vyssí frekvence/intenzita sucha Teplejsí klima a mén srázek na západ, ale vlhceji na východ Vyssí intenzita povodní a sucha Amudarja x ­ ­ ­ Labe ­ x x x Zájmová povodí Guadiana NEL x ­ ­ ­ x x ­ x x x x x x Orange ­ ­ ­ ­ Rýn ­ x ­ x T a b u l k a 3. Ocekávané dopady zmny klimatu v sesti sledovaných povodích. T a b l e 3. Expected climate change impacts in six selected basins. Ocekávaný dopad na: sucha závlahy dostupnost vodních zdroj plodiny biodiverzitu erozi výrobu elektrické energie pitnou vodu kvalitu vody vysychání území povodn lesní pozáry zajistní zdroj potravy síení chorob dostupnost chladící vody Pozn.: XX ­ silný dopad x ­ dopad s urcitým vlivem Amudarja XX XX x ­ x ­ ­ x x x ­ ­ ­ ­ ­ Labe x x x x ­ ­ ­ ­ x ­ x ­ ­ ­ ­ Zájmová povodí Guadiana NEL x XX XX x XX XX XX XX XX x x XX XX ­ x ­ ­ ­ x x x ­ x ­ x ­ x ­ ­ ­ Orange x ­ XX x ­ ­ ­ XX ­ ­ x x x ­ ­ Rýn x ­ x ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ x ­ ­ ­ x T a b u l k a 4. Podnty vývoje strategie adaptace v sesti povodích. T a b l e 4. Drivers for development of adaptation strategy in six selected basins. Nejdlezitjsí podnty adaptace Pohromy Pílezitosti financování Národní a mezinárodní politiky Zmny vyuzití území Institucionální zmny Amudarja x x ­ ­ ­ Labe x ­ x x x Zájmová povodí Guadiana NEL x x x ­ x x x ­ x ­ Orange x ­ ­ ­ ­ Rýn x ­ x ­ ­ jak byly hodnoceny nejdlezitjsí podnty v rámci jednotlivých povodí. Bariery adaptace V przkumu byly rovnz vyhodnocovány bariéry adaptace, jednak jako vseobecn platné bariéry a jednak jako bariéry vznikající pouze v konkrétních povodích. Mezi nejdlezitjsí vseobecn platné bariéry mzeme adit prostorové a casové nejistoty klimatických scéná, nedostatek adekvátních financních zdroj a nedostatek horizontální spolupráce. Dalsími dlezitými bariérami jsou: odlisné chápání rizika, nedostatek lidských zdroj, nedostatek peshranicní spolupráce, nedostatecná vertikální spolupráce, nedostatecný regulacní rámec, problé241 my s organizací horizontální a vertikální spolupráce, nízká míra vsímavosti a nedostupnost potebných technologií. Pi stanovování bariér v rámci jednotlivých povodí se ukázalo, ze v povodí Rýna, Labe, Orange a Guadiany respondenti hodnotili bariéry hlavn jako mírné. Oproti tomu v povodí Amudarji a v NEL regionu byly nkteré bariéry vyhodnoceny jako silné. Slo o nedostatek potebných technologií v povodí Nilu, nedostatecný regulacní rámec v povodí Amudarji, nedostatecnou vertikální spolupráci v obou povodích, nedostatecnou peshranicní spolupráci v povodí Amudarji, nedostatecnou spolupráci dotcených subjekt v povodí Amudarji a otázky pohlaví, chudoby a minorit v povodí Nilu. Adaptacní opatení poit jeho rozvoj. Technická opatení ve vodním hospodáství jsou nejvíce uplatována v povodí Labe, dále v povodí Amudarji a Rýna, v ostatních povodích jsou hlavn ve fázi plánování. Regulacní opatení existují a jsou plánována zejména v povodí Orange a Rýna, následována povodími Labe a Guadiany. V NEL regionu a v povodí Amudarji zatím dosáhly pouze úrovn plánování. Sociální opatení jsou dobe rozvinuta v povodí Labe a Rýna, jinde nejsou plánována. Podobn je tomu s opateními ve sfée informovanosti a vzdlání, kde lze vysledovat lepsí situaci jest v povodí Orange, njaká existují v povodí Guadiany a Amudarji, v NEL regionu jsou plánována. Obr. 5 uvádí srovnání jednotlivých region a výsledné celkové bodování v jednotlivých kategoriích. Strategie adaptace a stav její implementace Výsledky analýzy adaptacních opatení lze shrnout do následujících závr. Klimatické informace jsou dostupné ve vsech sledovaných povodích s výjimkou NEL regionu, kde je nedostatek klimatických dat, ale je plánován jejich sbr. Podle odpovdí je mozné hodnotit infrastrukturu jako dobe vyvinutou v povodí Rýna, Labe, Guadiany a Orange, nizsí je v povodí Amudarji, v NEL regionu je spíse plánována, nez existuje. Zemdlská opatení ve vztahu k vodnímu hospodáství a adaptaci na zmnu klimatu v podstat neexistují, pouze v povodí Labe je mozné cástecn njaké vysledovat. Územní plánování je nejvíce rozvinuté v povodí Labe a následn v povodí Rýna, njaké existuje v povodí Orange, v ostatních je teba pod5.00 4.00 dosazené skóre 3.00 2.00 1.00 0.00 územní plánování Ukazuje se, ze podle mínní respondent doslo k uznání problém klimatické zmny v povodí Labe, Guadiany, Orange a Rýna, v nizsí míe v povodí Amudarji a NEL regionu. Sdílená vize strategie adaptace je rozeznatelná pouze v povodí Rýna, nkteré aspekty v dalsích povodích s výjimkou povodí Amudarji. Program nebo plán aktivit a opatení v souvislosti s klimatickou zmnou je jiz zahrnut v Plánu povodí Rýna, Labe, Guadiany, Amudarji a NEL regionu, nikoli v plánu povodí Orange. Podle mínní respondent nkteré institucionální adaptace probíhají v povodí Labe, Guadiany, Rýna a NEL regionu, ale zádné v povodích Amudarji a Orange. Závrem je mozné konstatovat ze adaptace vodohospodáská technická opatení vodohospodáská netechnická opatení Amudarja Labe Guadiana Orange Rýn NEL region Obr. 5. Vzájemné porovnání implementace vodohospodáských opatení v sesti sledovaných povodích pro osm definovaných kategorií. Fig. 5. Cross-comparison of the implementation of water management measures in six selected basins in eight defined categories. sociální opatení opatení v informovanosti a vzdlávání infrastruktura zemdlství klimatické informace na klimatickou zmnu zacala ve vsech povodích, ale její postup je ponkud pomalý. Jistý vývoj je vidt v povodí Rýna a v NEL regionu. Závr Ze závr této studie je jasné, ze ve vsech sledovaných regionech existuje obecné povdomí o nastávající klimatické zmn a o nutnosti reagovat na její dopady návrhem odpovídajících adaptacních strategií. Dlezité bariéry implementace adaptacních opatení pedstavují zejména nedostatecná komunikace mezi jednotlivými aktéry a neochota ke zmnám. Velmi casto jsou jako pekázka k adaptaci na klimatickou zmnu zmiovány nedostatecné informace, ale je teba podotknout, ze tato skutecnost je casto uzívána pouze jako záminka. Nicmén vle ke spolupráci stále stoupá, také kvli castému výskytu klimatických extrém, které zvysují zájem laické veejnosti o klimatickou zmnu. Ukazuje se, ze ve vsech sesti povodích se ocekává zvýsení frekvence a intenzity sucha, nicmén v nkterých regionech pouze s mírným vlivem. Oproti tomu v pípad zvýseného výskytu a intenzity povodní se obecn ocekává pouze cástecný dopad. Jako nejdlezitjsí podnty pro vývoj strategie adaptace se ukázaly pírodní pohromy a implementace národních a mezinárodních politik. Mezi nejdlezitjsí bariéry lze zahrnout casové a prostorové nejistoty, nedostatek potebných financních zdroj a nedostatecnou horizontální spolupráci. Ukazuje se, ze pestoze adaptace na klimatickou zmnu ve vsech sledovaných povodích zacala, postupuje pouze pomalu. Podkování. Výzkum byl uskutecnn za podpory projektu EU NeWater c. 511179, projektu GA AV CR IAA300600901 a projektu MZP c. SP/2e7/229/07. LITERATURA HATTERMANN F.F., POST J., KRYSANOVA V., CONRADT T., WECHSUNG F., 2008: Assessment of Water Availability in a Central-European River Basin (Elbe) Under Climate Change. Advances in Climate Change Research, Article ID: 1673-1719 (2008) Suppl.-0042-09. KRYSANOVA V., HATTERMANN F., HABECK A., 2005: Expected changes in water resources availability and water quality with respect to climate change in the Elbe River basin (Germany). Nordic Hydrology, 36, 4-5, 321­333. KRYSANOVA V. et al., 2008: Practices and Lessons Learned in Coping with Climatic Hazards at the River-Basin Scale: Floods and Droughts. Ecology and Society, 13, 2, 32. KRYSANOVA V. et al., 2009: NeWater Synthesis Product 6: Cross-comparison of Climate Change Adaptation Strategies Across Regions; http://www.newater.info/index.php?pid= 1049 KRYSANOVA V. et al., 2009: Cross-Comparison of Climate Change Adaptation Strategies across Large River Basins in Europe, Africa and Asia. Water Resources Management, submitted. MILLY P.C.D et al., 2008.: Stationarity is dead: whither water management? Science, 319, 573­574. Dalsí aktualizované rozsáhlejsí materiály lze nalézt na internetových stránkách projektu www.newater.info. Doslo 29. októbra 2009 Prijaté 23. júna 2010 ADAPTATION STRATEGY TO HYDROLOGICAL IMPACT OF CLIMATE CHANGE Romana Slámová, Marta Martínková, Valentina Krysanova According to long-term observations, the global climate has been changing during the several past decades. Most of the scientists accept the fact that the impact of global warming represents serious issue of water management. To deal with the situation the adaptation strategy against should be applied. An integrated approach to water management needs to be forced to decrease vulnerability and increase the adaptive capacity of river basin as whole. Therefore cross-comparison study based on questionnaire inquiry focused on climate change adaptation strategies in selected regions has been carried out. The study was performed in the scope of the NeWater project, including six large river basins Elbe, Guadiana, Rhine, upper Nile, Orange and Amudarya as case study areas. The objective of this study was evaluation of the state of adaptation strategies to climate change in the Czech part of the Elbe River basin based on the evaluation of questionnaire responses and comparison with six large river basins. The adaptation strategies to climate change were evaluated considering the following issues: - understanding of expected climate change in the basin, - expected climate change impacts in the basin, - drivers for development of adaptation strategy, - barriers for development of adaptation strategy, - state of implementation of a range of water management measures in the basin, and - status of adaptation strategy planning and implementation in the basin. The evaluation is based mainly on the opinions of policy makers, water managers and water management experts in the case study river basins, and also involve recent national reports and related literature. The analysis of the results in the Czech part of the Elbe basin includes the first part of this paper. Second part of this paper is focused on the comparison of the outcomes achieved in the Elbe basin and the other basins. The evaluation proved: there is understanding that climate change is happening, sceptics represent the minority. Expected climate change impacts can be described as strong or moderate depending on the region. The priority climate change impact list includes: decreasing annual water availability, increasing frequency/intensity of droughts, reduced crop production, reduced water availability for irrigation, loss of natural habitats and biodiversity. As drivers for development of climate change adaptation has been mainly indicated climate-related disasters, national and international policies, institutional changes and land use change. The most important barriers for adaptation to climate change rep- resent: spatial and temporal uncertainties in climate scenarios, lack of adequate financial resources, lack of horizontal cooperation. In the study 36 water resource management measures divided into 8 categories were evaluated. The study concluded that adaptation to climate change has started in all basins but progress seems to be different. There are some important differences in perception on adaptation measures among water managers. Up to now the technical issues has been mainly applied. The sortterm issues are preferred in the contrary to the long-term process of the climate change.

Journal

Journal of Hydrology and Hydromechanicsde Gruyter

Published: Dec 1, 2010

References